Dětský pokoj je u nás běžně používaný výraz a všeobecně akceptovaný, většina národů používá pro jeho označení ložnice pro děti. Když budeme tuto místnost zařizovat, musíme se soustředit a pojmenovat si všechny činnosti, které tento pokoj svým obyvatelům musí poskytnout. Protože spánek je pouze jedna z nich. Pro nás dospělé bývá ložnice místem výhradně pro odpočinek a klid, práci si většinou domů nebereme. Pokud ano, máme pracovnu, nebo aspoň pracovní kout. Naopak dítě ve školním věku si svou práci ve formě domácích úkolů nosí domů pravidelně a ve většině případů tuto práci vykonává právě v dětském pokoji. Tento článek se nebude zabývat prostory, kde šťastní obyvatelé mají k dispozici přebytek místností a dítě může mít místo na hraní a svou práci s místem kde spí v rozdílných místnostech. Nemusíme zmiňovat, že takové uspořádání si může dovolit málokdo z nás. Většinou řešíme, zda v případě, že máme více dětí, máme možnost dopřát pohodlí vlastního pokoje každému z nich. Dětské pokoje tak plní úlohu pracovny, herny, ložnice, místa kam přicházejí na návštěvu kamarádi a místa, kam se dítě může uchýlit, když nemá na svět kolem sebe náladu.
Jak jej uspořádat?
Příklad řešení dispozice dětského pokoje v místnosti se standardními rozměry
Pokud vezmeme v potaz, že doporučená velikost místnosti pro ložnici je 14m2, tak toto pravidlo musíme vztáhnout na jedno dítě. Jak jsme se již zmínili, v dětském pokoji musí být odpočinková zóna, kde bude postel, prostorově poplatná věku dítěte. Dále místo na učení, které většinou reprezentuje pracovní stůl, který se také bude s přibývajícím věkem dítěte zvětšovat. V neposlední řadě dostatek úložného prostoru v podobě skříněk či policového systému ať už na oblečení, hračky, nebo na nejrůznější vybavení k zájmovým kroužkům. Neměli bychom také zapomenout na prostor určený ke hraní na podlaze pro menší děti.
Přestože dětské pokoje musí být takto multifunkční z hlediska účelu používání a jejich vybavení, nesmíme dopustit, aby celkové uspořádání místnosti působilo zmateně a nesourodě. Uspořádaného a logického dojmu dnes můžeme docílit díky velmi velkému výběru ať už nábytku určeného pro dětských pokojů, kde máme samozřejmě k dispozici ucelené modelové řady, nebo dalších dekorativních předmětů, popřípadě i lehkých stavebně-konstrukčních prvků, díky kterým lehce jednotlivé zóny dětského pokoje oddělíme a uspořádáme. Dále nesmíme zapomenout při plánování celkové koncepce pokoje na správné využití denního světla procházejícího skrz okna, tak aby místa na aktivitu měla světla dostatek a naopak místo určené k odpočinku nebylo tímto světlem rušeno. Toho docílíme například i vhodným použitím policových regálů, nebo zástěny či závěsu.
Místo pro odpočinek
Již velkou řadu let jsou všeobecně v kurzu notoricky známé dvoupatrové postele, či vyvýšené palandy, například s psacím stolem pod postelí. Obecně odborníci tyto řešení nepovažují za šťastná. V případě postele s prostorem na aktivitu pod ní, neposkytují pro tuto aktivitu v žádném případě dostatek světla a k oknu postel samozřejmě v nikdy neumístíme. Další nevýhodou klasické dvoupatrové postele je fakt, že dítě, které obývá hořejší patro, bude bavit lézt do postýlky jen pár týdnů či měsíců a pak bude vymýšlet zábavnější postupy, jak do patra vystoupat, než fádně lézt po žebříku. Také občasná potřeba jít v noci na toaletu se z hlediska bezpečnosti stává rizikovou. Pokud se zamyslíme i nad tím, že teplý vzduch se drží v horní části prostoru, bude spánek méně kvalitní z důvodu vyšší teploty, i větrání místnosti bude obtížnější. Jelikož u sdíleného pokoje postel je jedna z mála řekněme soukromých věcí našeho potomka, obyvatel horní části palandy bude diskriminován, protože obyčejná činnost jako sednout si přes den na postel, nebo si na ní odložit nějakou věc se stane bezmála operací a sourozenec, který boj o zdánlivě výhodné vyšší patro prohrál, bude v neočekávané výhodě a bude si svou spodní část sourozenecky sdílené postele o to sveřepěji bránit, o co potupnější byla porážka při rozdělování práv na spodní a horní patro postele. Vzhledem k těmto argumentům, vyberme pro naše potomstvo nějakou z kvalitních sólo stojících postelí, například i s úložným prostorem pod lůžkem.
Nábytek v dětském pokoji není věčný
Zařízení bytu bývá z pravidla pořizováno na delší dobu, než jiné předměty. Toto je naprosto pochopitelné vzhledem k investicím a úsilí, které činnost jakou zařizování bytu je. Musíme si uvědomit, že toto pravidlo na jiné místnosti relativně dobře aplikovatelné na dětský pokoj bohužel neplatí a platit ani nemůže. Naše dítě, popřípadě děti prostě rostou nejen fyzicky, ale i jejich potřeby a priority se s věkem mění. Čím si tuto nelehkou a nepříjemnou situaci můžeme ulehčit je rozdělením jednotlivých kusů nábytku na ty, které můžou sloužit stejně ve všech nebo ve většině vývojových fází našeho dítka a které prostě měnit budeme muset. Jinak můžeme nahlížet na úložné prostory, jako jsou skříně, knihovny a komody, které při troše uvažování při jejich výběru můžou sloužit i dlouhou dobu. K tomu, jak jsme již zmínili, přihlédneme i při jejich pořizování, tak aby na nich nebyly žádné dětské motivy a byly spíše neutrálních barev, které nám půjdou dobře zkombinovat s ostatními předměty a dekoracemi, které se budou v čase měnit. Naopak u kusů nábytku, jako je postýlka si můžeme dovolit pro našeho malého kloučka, který sní o tom, že jednou bude pilotem, pořídit klidně postýlku ve tvaru letadla, protože tu budeme muset měnit určitě. U pracovního stolku a židle můžeme zvolit model, který s dítětem poroste a poslouží velmi dobře řadu let.
Posezení s kamarády.
Jestliže na dětské ložní prádlo nemáme vyhrazenou zásuvku, nebo jiný prostor a peřiny zůstávají ustlané na posteli, je velmi vhodné koupit do dětského pokoje i vhodnou menší sedačku. V případě, že na sedačku prostor nemáme, můžeme koupit sedací vaky.
Barevná koncepce a použité materiály
Při výběru nábytku pro děti, dbejte obzvláště u nejmenších na kvalitu materiálu. Jedná se především o postýlku. Všichni kvalitní výrobci Vám s balením pošlou i certifikát o vhodnosti produktu pro danou věkovou kategorii.
Při řešení barevné dispozice Vám můžeme doporučit pouze výběr barev pro část místnosti sloužící k odpočinku. Tam platí stejná doporučení jako u klasické ložnice. Při zařizování místa, které bude sloužit k aktivitě, vaší fantazii nechte volný průchod. Barvy zde by měly být veselé, hravé a vybízet ke hře. Dětský pokojík by měl být plný obrázků a nejrůznějších dekorací.
