Lišta, kryt nebo organizér? Jak schovat kabely…

Patříte také mezi plně elektronizované domácnosti s chytrou televizí, Hi-Fi soupravou a satelitem? V tom případě jste si určitě alespoň někdy připadali jako při boji s anakondou v jihoamerickém pralese. Všude plno kabelů, překážejí a navíc o ně snadno zakopnete. I když jsou pružné a vypadají nezničitelně, snadno se poškodí a mohou třeba i zkratovat. Pak už je jen krůček k požáru.

Pomohou vám klasické husí krky nebo chráničky kabelů

Není třeba hned malovat na zeď rohaté obrazce. Existuje totiž celá řada možností, jak volně se povalující kabely a šňůry skrýt. Dejte si hlavně pozor, abyste je do té doby neskřípli třeba do dveří či zásuvky pracovního stolu, nebo během přejíždění kancelářskou židlí. Ani stůl postavený na kabel není dobrý nápad, v ohrožení jsou hlavně tenčí dráty uvnitř izolace.

Pamatujte, že dráty nesmí ležet ve vodě nebo ve vlhku, na horkém radiátoru nebo na místě, kam v létě praží silné slunce. Hůře stíněné šňůry jsou také dost citlivé na kombinaci s různými napájecími kabely. Třeba u levných monitorů může blízkost vedení způsobovat problémy s kvalitou obrazu. Kabely by neměly být ani krátké, ani příliš dlouhé, protože pak překáží třeba na stole nebo pod ním.

Kupte zmenšeninu stožárů elektrického vedení a na ně šňůry položte, vypadá to skvěle.

Všechny kabely odpojte a rozložte na podlaze tak, abyste viděli, odkud a kam který vede. Před odpojením označte jejich konce štítky nebo fixou, například písmeno A na konec kabelu + písmeno A na příslušnou zdířku u počítače či zařízení. Podobné typy dejte k sobě (např. USB k USB, HDMI k HDMI) a napájecí šňůry zapojte do rozbočovací zásuvky, nejlépe s přepěťovou ochranou.Kabely spojte pomocí stahovacích pásek, třeba na suchý zip. Najdete je v lepších obchodech s elektronikou, počítači nebo i kancelářskými potřebami a někdy v papírnictví. Lepicí pásky raději nepoužívejte. Některé totiž nedrží, jiné se zase špatně odlepují. Před samotným stažením kabely uspořádejte tak, aby se vzájemně nezamotávaly a mohli jste je podle potřeby jednoduše odpojit.

Kabely skryjete i za podlahové lišty

Skryjte kabely také do levné pěnové izolace na potrubí. Uřízněte si z ní potřebnou délku, vložte je dovnitř a konce vytáhněte štěrbinou. Kabely schovejte za podlahové lišty nebo krycí lišty určené přímo pro ně. Pokud se vám takové řešení nelíbí, připevněte je ke stěně pomocí úchytek či háčků a vytvořte z nich hezký obrazec. Nakonec je dozdobíte samolepkami na zeď nebo malbou.Ukrýt kabely do speciálních lišt můžete i na míru, pokud máte atypický obývací pokoj nebo máte tolik kabelů, že by se do jedné standardizované lišty nevešly. Oslovte šikovného truhláře, který vám malý tunel pro ukrytí kabelů vyrobí přesně podle nutných parametrů. Vy poté výsledek uzpůsobíte k celkovému stylu místnosti, například s pomocí samolepicí tapety.

Lišty existují plastové nebo kovové, s možností přilepení na stěny nebo fixace pomocí hmoždinek. Obě varianty přitom zvládne nainstalovat i méně zručný kutil během chvilky.

Pro tenké a dlouhé kabely, které nemůžete skrýt za nábytek nebo dál do místnosti, je pak skvělým řešením navinovací organizátor. Nejvíce připomíná špulku nití. S jeho pomocí snadno zorganizujete přebývající tenké kabely z počítače, reprobeden, nabíječek či jiných drobných spotřebičů kdekoliv na stole nebo třeba polici či kuchyňské lince.V množství variant dnes seženete také praktické a přenosné pouzdro na kabely, které úspěšně skryje přebývající metry kabelů i rozdvojky, které navíc úspěšně ochráníte před prachem či nenechavými domácími mazlíky či dalšími negativními vlivy. Skvělou vychytávkou jsou pak pouzdra samolepicí, která můžete přichytit k ložnicovému nábytku, na zeď, nebo třeba na hranu pracovní desky stolu.

Instalaci zvládnete maximálně do dvou hodin

Doba trvání instalace krytí na kabely se liší podle vaší zručnosti. Vše se dá bez problémů zvládnout v průměru za 2 hodinky. V případě instalace pouze klasické plastové lišty se tato doba pohybuje jen v řádu minut. Cena husího krku se pohybuje od 10 Kč výše za jeden metr délky. Čím je prostup širší, tím je vyšší i jeho cena. Na jeden kabel vám postačí husí krk o průměru 3 až 4 centimetry.V diskuzích na internetu převažují varianty schovávačky kabelů do husích krků. „Nakonec jsem ale situaci vyřešil zajímavým a praktickým stojanem,“ píše čtenář s přezdívkou Kelly. Všechny kabely jsou podle něj vedeny vnitřkem a navíc vše vypadá moc dobře. „V paneláku vám nezbude než se s tím smířit a dát tam nějakou krycí lištu na zeď,“ konstatuje naproti tomu čtenářka Petra.

Pokud máte uspořádat větší množství kabelů, zkuste pro ně udělat těsně nad podlahou klasický dřevěný plůtek, vypadá moc pěkně. Jestliže jste od přírody spíše intelektuálního než kutilského zaměření, postačí vám kabely jenom pohledově zakrýt. Vyberte si k tomu závěsovou textilii, která bude ladit s interiérem, nebo oblíbenou hustou jutovinu.

Nafukovací postel či matrace nejen pro hosty. Záchrana při neočekávané návštěvě!

Romantické a trochu i dobrodružné spaní na nafukovacím lehátku v kempech bylo typické pro cesty na dovolenou v minulém režimu. Ale že by se na vzduchovém polštáři dalo i pohodlně spát doma? Jde to, i když se tento typ postelí používá spíše pro dočasné ulehnutí, případně na něm rozestelete pro vaše hosty či nenadálou návštěvu příbuzenstva.

Matraci po použití vyfouknete a máte volný prostor

Nafukovací matrace se pro většinu lidí rovná dovádění ve vodě. V současné době ale výrobci cílí hlavně na univerzálnost využití. Dostanete je proto v obchodech v rozmanitých tvarech, rozměrech a materiálech. Vedle lůžka pro návštěvy se matračka hodí i na zahradu nebo při kempování. Po noci ji jednoduše vyfouknete a uvolníte prostor domácnosti pro další využití.

Při koupi nafukovací postele se dívejte na počet komor. Ty zajišťují rovnoměrné rozložení vzduchu, tudíž se matrace v místě většího zatížení nepropadá a na opačném konci naopak nezvedá. Výhodné je také více ventilů, abyste se při jejich náhodném otevření neocitli na zemi. Standardní ventily jsou určené vesměs pro nafukování běžnou nožní nebo ruční pumpou.

Nafukovací matrace ušetří místo v mnoha situacích. Vejde do běžné tašky nebo batohu, a nebrání snadnému převozu. Zacházejte s ní opatrně, některá poškození a protržení jsou nevratná.

Matrace k přechodnému spaní vybavují výrobci z odolnějšího materiálu. Stranu, která přichází do styku s vaší pokožkou, je z jemného semiše. Je to na dotek příjemný materiál, snadno čistitelný i lehce navlhčeným hadříkem. Některé varianty nabízí i možnost „přeložení“, kdy se zvětší výška matrace, která se tak v případě potřeby může stát i pohodlnou sedačkou.Cenové rozpětí nafukovacích postelí i matrací odpovídá šířce jejich nabídky. Matraci včetně pumpy na baterie seženete zhruba od 540 Kč, o poznání vyšší dvojpostel pak stojí už téměř 1 400 korun. Běžné nafukovací matrace vás pak přijdou nejčastěji na 300 až 400 Kč. V obchodech ale najdete i poměrně luxusní nafukovací postele včetně opěradel. U nich cena začíná zhruba na 3 000 Kč.

Luxusní postele mívají vestavěnou elektrickou pumpu

Opravdu luxusní nafukovací postele a matrace nabízí třeba americká značka Aerobed. Naplníte je s pomocí vestavěné elektrické pumpy během několika minut a díky speciálnímu ventilu vyfouknete celou postel během vteřin. Nechybí tu také systém oddělených vrstev, který odstraňuje nepříjemné houpání. Můžete mít singl matraci, ale i letiště o rozměrech 198 × 152 × 47 centimetrů.Oblíbenost nafukovacího spaní potvrzují i internetové diskuse. „Spíme na tom u našich tak jeden víkend v měsíci a dá se to, musí se pořádně nafouknout a je to. Je to i pohodlné,“ píše čtenářka s přezdívkou Janča. Obecně doporučujete všichni raději dvě jednotlivé postele, než jednu dvojku.  „Když na té velké spí dva, je to na nic, jak se jeden pohne, druhý je jak na houpačce,“ popisuje své zkušenosti čtenář s přezdívkou Billy. Na každodenní spaní by to ale nicméně neviděl.

Moderní nafukovací postele, lehátka i matrace se dají využít v exteriéru i interiéru a mohou být i částečnou náhradou klasické postele. Vždy ale myslete na to, že nafukovací matrace je jen vzduch stlačený v potahu. Můžete proto cítit odspodu chladno. Nicméně velkou výhodou zůstává skvělá skladnosti. Když návštěva odjede, prostě jen „postel“ vyfouknete, složíte a uložíte do krabice.

Mají prahy význam a nebo je to jen přežitek?

Práh se používá v případě, kdy je mezi prostory změna úrovně nebo materiálu podlahy a mezi prostory s rozdílnou teplotou. Trendem je propojení místností stejnou podlahovou krytinou, takže u interiérových dveří už práh není potřeba. Pokud však přece jen potřebujete jinou podlahu v místnostech, použijte místo prahu přechodovou lištu. Ta netvoří komunikační překážku, takže průchod bude vlastně bezbariérový.

Přechodová lišta by měla být u zavřených dveří zcela skrytá pod dveřním křídlem, takže ještě před položením podlah se rozmyslete, jaký typ dveří budete instalovat. Lišty jsou většinou samolepicí nebo šroubovací a vyrábí se ze dřeva, MDF i hliníku. Některé jsou instalovány už během realizace podlah. U vchodových dveří (třeba do garáže) můžete použít nízký hliníkový práh.

Jak zabráníte průvanu pod dveřmi?

Jestliže jste citlivý na průvan a vadí vám vysoké prahy, pořiďte si ke dveřím kartáčové těsnění, které mezeru zakryje. Těsnění bývá vyrobené převážně ze syntetických vláken, speciální antistatické kartáče pak mohou být i z koňských žíní. U některých variant jsou štětiny nahrazeny pružnou gumovou lištou. V obchodech najdete kartáče různých šířek, délek i hustot a některé můžete zkrátit na potřebnou délku sami. Štětiny bývají připevněny k liště, kterou nalepíte nebo přišroubujete na dveřní křídlo. Existují však i samolepicí kartáčky, které přilepíte na spodní hranu dveří.

Lišty lepte na suchý a hladký povrch zbavený prachu a mastnoty a nejvíce namáhané části kartáčků pro jistotu přichyťte ještě pomocí hřebíčků nebo sponek. Kartáčové těsnění je vhodné jak pro rovné, tak i pro nerovné podlahy, protože štětiny kopírují veškeré nerovnosti. Štětiny bývají dlouhé 5 – 30 mm, ve speciálních případech až 100 mm.

Mezeru mezi dveřmi a podlahou můžete utěsnit i speciální pěnovou lištou, která má tvar dvojité role. Tu nožem zkrátíte na požadovanou délku a jednoduše nasunete na spodní hranu dveřního křídla. Jedná se o levné a rychlé, ale ne příliš estetické řešení. Pěnová lišta se totiž vyrábí jen v jedné barvě, a to šedé. Lišta vyplní mezery až do 22 mm a je vhodná pro hladké podlahové plochy, jako jsou parkety a dřevěné či dlaždicové podlahy.

Mechanický práh místo klasického

Pokud vám vadí i minimální mezera pod dveřmi a chcete sofistikované řešení, pořiďte si dveře s mechanickým prahem (automatickým spouštěcím prahem, padací dveřní lištou). Mechanismus padacího těsnění se montuje do vyfrézované drážky ve spodní hraně dveřního křídla, ale existují i varianty pro dodatečnou montáž lišty na spodní hranu křídla bez nutnosti frézování. Těsnicí profil bývá z měkkého silikonu. Při zavření dveřního křídla se práh mechanicky aktivuje, vysune a utěsní prostor pod křídlem.

Při otevřených dveřích je mechanický práh neaktivní a nijak neomezuje vzhled ani funkci dveří. Standardní verze dokáže zabránit průvanu, prostupu světla a únikům tepla z interiéru, profi verze pak zajistí i odolnost proti hluku, kouři a ohni (důležitá u protipožárních dveří). Některé padací prahy mají větrací průchod, který umožňuje přívod vzduchu do místností, které vyžadují průběžné větrání (třeba koupelna, kuchyně či ložnice). Při nákupu se vždy zajímejte o to, jaké vlastnosti práh vykazuje.

Padací práh dokáže vyplnit mezeru až do 25 mm a je schopný vyrovnat i šikmý rozdíl až 15 mm v šířce dveří 1 metr. Můžete ho použít u jakéhokoliv typu podlah, a to i v kombinaci s přechodovou lištou. Padací těsnění je určené pro jednokřídlé a dvojkřídlé dveře dřevěné, hliníkové, plastové i kovové, posuvné dveře, shrnovací stěny i vchodové dveře.

Kouzlo podkroví ve Vaší kuchyni. Jak zařídit praktickou a krásnou kuchyň pod šikminami?

Prostory v podkroví mají své nezaměnitelné kouzlo, a to hlavně v případě, kdy ponecháte viditelné trámy. Aby se vám zde dobře bydlelo, musíte dobře naplánovat přestavbu a zařízení nábytkem. Největší problém bývá s nízkou nadezdívkou v kombinaci s malým sklonem střechy. Šikmé stropy obecně ubírají místo a často brání i v zařízení standardním nábytkem. Abyste prostor v podkroví maximálně využili, nechejte si vyrobit kuchyňskou linku na míru. V oblasti nízké pochozí výšky můžete vybudovat i předstěnu (třeba ze sádrokartonu), do které zapustíte skříňky či vestavné spotřebiče.

Kuchyňskou linku je praktičtější postavit ke svislé stěně bez šikmého stropu.

Jak se “poprat” se šikmými stropy?

Kuchyňskou linku je jednodušší a praktičtější umístit ke stěně bez šikminy. Vždy však myslete na šikmé stropy a kontrolujte pochozí výšku, abyste se při vaření nebouchali hlavou o strop. Jestliže chcete linku postavit pod šikminu, myslete na výšku stropu nad pracovní plochou. Čím je sklon střechy menší, tím by měla být pracovní plocha hlubší. Při výšce nadezdívky 110 – 130 cm a optimálním sklonu střechy 35 ° – 45 ° může člověk vysoký 1,8 m stát pod šikminou u standardní kuchyňské linky s hloubkou 60 cm, aniž by se musel krčit.

Při sklonu střechy 30 ° by hloubka pracovní desky pod šikminou měla být větší, a to až 90 cm. Tím se dostanete dále od nejnižšího místa a získáte tak větší výšku stropu i více pracovní plochy. Zešikmení s výškou 110 cm už neumožňuje práci ve stoje, takže sem linku raději nedávejte. Strop u linky můžete „zvýšit“ pomocí vikýře nebo střešního okna. Pokud se rozhodnete umístit do kuchyně i jídelní stůl, myslete na to, že v prostoru alespoň 70 cm kolem stolu musí být pochozí výška 210 cm.

V podkroví dobře měřte, abyste se pak při vaření nebouchali hlavou o šikmý

 

Na co si dát při zařizování podkroví pozor?

U kuchyňské linky postavené pod šikmý strop budete ochuzeni o úložné prostory, protože na šikminu nemůžete zavěsit horní skříňky. Místo nich ale můžete nainstalovat alespoň police. Skříňky pak pověste na některou ze svislých stěn, pokud to prostor umožňuje. Abyste měli dostatek úložných prostor, snažte se o maximální využití spodních skříněk a co nejlepší ergonomické rozmístění kuchyňských zón. Množství úložných prostor můžete navýšit také pomocí kuchyňského ostrůvku. Pokud potřebujete pod šikminu postavit některý ze spotřebičů, nezapomeňte si při nákupu zkontrolovat jeho výšku, aby se sem vešel.

Podkrovní kuchyně mají asi o 1/3 menší celkový objem vzduchu, takže při vaření dochází k podstatně rychlejší změně vlhkosti a šíření pachů. Proto potřebujete výkonný odsavač par. Digestoř můžete nainstalovat na šikmý strop, ale musí to být v místě s dostatečnou výškou stropu. Pokud takové místo nemáte, použijte digestoř se spodním odtahem nebo kuchyňskou linku sestavte tak, aby varné centrum bylo u standardní stěny bez šikminy nebo na kuchyňském ostrůvku.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Poškozenou židli nemusíte vyhazovat. Rady jak opravit jídelní židle nejen z masivu.

Židle, jeden z nejstarších typů nábytku, bývá zpravidla bytelná a pevná. Kdo by také chtěl skončit při sezení na zemi. Může se ale stát, že nejčastěji kvůli nadměrnému zatížení, nebo namáhajícímu houpání nevydrží její nohy a prasknou. Starší oblíbenou čalouněnou židli nemusíte při poškození hned vyhazovat. Máte-li základní nářadí a šikovné ruce, pusťte se do opravy.

Opravou starší židle ušetříte zajímavé peníze

Opravujte samozřejmě jen kousek, který není kompletně rozložený a nenávratně poničený. Ušetříte si tím peníze za nový nábytek a navíc nebudete muset hledat židli, která by ladila s ostatními. Jako první vyjměte ze židle její polstrované sedadlo. Obraťte ji vzhůru a šrouby na spodní části uvolněte šroubovákem. Poté odmontujte nohy a na případné rohové spoje si vezměte dláto.

Dlátem také odpreparujte staré nánosy lepidla, aby vám nové dobře „chytilo“. Zalepte poškozená a prasklá místa, a pokud budete vyměňovat i kolíky, musíte je nejdříve odvrtat. S lepením začněte u opěradla, pak udělejte přední část a nakonec je spojte dohromady. Pak svěrkou židli spojte a úplně závěrem našroubujte zpátky sedadlo židle.

Na opravy židlí a stolů budete potřebovat základní nářadí, svěrky a šikovné ruce.

Oprava starší žide vám zabere maximálně hodinku. Záleží přitom na typu a stupni poškození. Pro zdárnou akci budete potřebovat stopařské svěrky, dláto, šroubovák, lepicí tmel, kolíkovač a prostor pro práci. Jednotlivé potřeby stojí průměrně od 50 do 100 Kč a seženete je v každém hobby marketu nebo prodejně kutilských potřeb.Někdy se vám také může stát, že se pracovní stůl nebo židle začne i na rovné ploše houpat z nohy na nohu. Buď to mají na svědomí nečistoty, zaschlý zbytek jídla nebo zapomenutý připínáček. Když vyloučíte tyto možnosti, musíte zkrátit tři delší nohy nebo prodloužit tu kratší dřevěnou podložkou. Nohy zkracujte jemnou pilkou nebo ostrým dlátem, poslední milimetr dřeva ale raději zabruste.

Při kývání židlí nebo stolů jim zarovnejte nohy

Ve druhém případě chybějící část nohy vyrobte z kousku dřevěného špalíku. Výšku raději zvolte o pár milimetrů větší. Podložku pak upevněte do svěrky a přikližte nebo přilepte ke kratší noze. Až zvolené pojivo vytvrdne, lehce náhradní díl zabrousíte do požadované výšky. Zarovnání nohou u stolu či židle a drobné opravy nejsou náročné a nepotřebujeme na ně ani speciální nářadí.U nového nábytku kývání židle nebo stolu reklamujte. Záruka se však nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. I když jste koupili nový kus nábytku, ještě se před jeho reklamací přesvědčte, že kývaní stolu nebo židle nemá na svědomí nerovná podlaha, nebo zvlněné linoleum ve vaší nové kuchyni.

Nohy u židlí nahrazujte kouskem dřeva, kde se snažte dodržet kresbu let.

Zlomenou nebo hodně poškozenou nohu odřízněte a nahraďte ji kusem ze stejného nebo podobného dřeva. Snažte se o dodržení kresby let, aby nová část nebyla příliš odlišná od té staré. Rozměr nové části by měl být zhruba o milimetr větší. Ve spoji použijte kolíčky, přiklížíte a upevněte do svěrek. Po vytvrdnutí klihu už jenom zabruste do požadovaného tvaru, případně nalakujte a je hotovo.

Víte, jak odstranit z nábytku kolečka či fleky?

Bílé i červené víno je stále oblíbenější nápoj při večerním posezení doma s partnerem či partnerkou. Pokud tedy nejdete zrovna večer někam ven za zábavou, do kina či na koncert. Občas se ale stává menší nehoda a od vlhkých skleniček zůstanou na dřevěném stole nebo komodě obtisknutá kolečka. Nejlepší je sice prevence, ale co dělat s už znatelnou nežádoucí „ozdobou“ nábytku?

Ne nadarmo dávají v hostincích pod sklenice lepenkové nebo porcelánové tácky. Podle babských rad je jedním z nápravových prostředků obyčejná zubní pasta. Připravte si starší kartáček nebo navlhčený hadřík, na něj v přiměřeném množství vytlačte pastu a kolečko velmi jemně přetírejte. Pak už stačí setřít pastu suchým hadrem a nábytek přeleštit leštěnkou.

Pokud se vám podaří opravdu trvanlivé kolečko, zbývá poslední babský prostředek, dečka.

Že je problematika obtisknutých koleček na nábytku opravdu frekventovaná, svědčí i velmi košaté internetové diskuse. Nejčastěji čtenáři i čtenářky žádají o radu, jak odstranit obtisknutá kolečka z masivu nebo dýhy. „Vyzkoušela jsem směs z oleje a soli, trochu polít a vyleštit hadříkem. Sice to nefunguje na vše, ale spoustu koleček se mi tím odstranit podařilo. Jen se to všechno musí občas zopakovat,“ shrnula čtenářka s přezdívkou Betynka.Jak je všeobecně známo, dřevo se s vodou moc nemusí. Proto raději k jeho dalšímu čištění použijte raději prostředky na alkoholové bázi. Zapatlaná místa od rukou pak potřete navlhčeným hadříkem s trochou mýdla. S velkou vrstvou prachu si hravě poradíte také s navlhčený hadříkem a pár kapkami jablečného octa. Rýhy odstraníte buď bílou vazelínou, nebo směsí ze lžičky octa a lžičky oleje.

Co uvítá nábytek ze dřeva, už třeba nemusí dělat dobře nábytku s vysokým leskem.

Lakovaný nábytek je poměrně háklivý, proto si v případě použití jakýchkoli chemických přípravků dost pečlivě prostudujte návod k použití. Většinou si ale vystačíte jen s mírně vlhkým hadříkem. Pro větší znečištění či mastnotu použijte mýdlo či pár kapek citronu a teplou vodu. V každém případě dávejte pozor na to, abyste s nečistotou nesundali z nového prádelníku dolů i lak.Nábytek ve vysokém lesku je sice v kurzu, ale je na něm vidět každý otisk prstu a zároveň je dost choulostivý na poškrábání. Nejdříve jej zbavte prachu antistatickou prachovkou. Šmouhy jednoduše otřete dobře vyždímaným měkkým hadříkem namočeným ve vlažné vodě a opatrně osušte. Levná mikrovláknová utěrka za pár korun se vám může „odměnit“ poškrábáním laku, pozor na to.

Na lesklý lak nepoužívejte saponátové přípravky, vytvoříte na něm matný film.

Zejména u staršího dřevěného nábytku začnete časem nepříjemně cítit zatuchlina. Zápach odstraňte vetřením směsi vody a octa v poměru 1:1 na vlhké houbičce. Na textil skvěle zafunguje jedlá soda, která dokáže zápach absorbovat. Množství podle intenzity zápachu nasypte na látku vaší pohovky, nechte jeden den působit a poté vše důkladně vysajte.Na ošetření staršího nábytku použijte směs 1 kávové lžičky olivového nebo lněného oleje, půl šálku octa a půl šálku červeného vína. Nábytek směsí dobře potřete, nechte 5 minut zaschnout a potom suchým hadříkem přeleštěte. Kožené předměty vyčistěte nejdříve octovou vodou, poté je potřete lněným olejem a po vsáknutí vyleštěte suchým hadříkem.

Vodu na dřevěný nábytek používejte jen v nezbytně nutných případech a opatrně.

K čištění proutěného nebo ratanového nábytku použijte směs z 200 ml teplé vody a šťávy z půlky citrónu. Pro vyšší lesk naneste na navlhčený měkký hadr několik kapek lněného oleje a nábytek přetřete. Po několika hodinách nábytek přetřete suchým hadříkem. Ztracenou pružnost proutěnému nábytku vrátíte namočením do horké vody. Pak ho nechte někde ve stínu samovolně uschnout.Na závěr si vyzkoušejte babičkovský recept, aby se lesklý nábytek opět leskl. Toho dosáhnete, když nejdříve v litru vody uvaříte 50 g pšeničných otrub. Sceďte a nábytek tímto lidovým přípravkem jemně otřete hadříkem. Aby se na vašem nábytku neusazoval prach, smíchejte litr vody, 2 lžičky octa a lžičku glycerinu. Vzniklou směs nakapejte na hadřík a nábytek otřete.

Vodní postele či vodní matrace? Jaké je spát na vlnách…

Co může být příjemnější, než ponořit se do hlubokého spánku z příjemného teplíčka kolem, měkké podložky a za mírného pohupování? Ve vodní posteli se vám takové sny mohou splnit. Toto lůžko přitom není vynález několika posledních let. Počátky vodních postelí do ložnice byste našli už před 3 000 lety v Persii. Spali tu na vodních vacích, které si vyrobili z kozích kůží.

Výsledkem spaní „na vodě“ je hluboký spánek, který neruší neustálé otáčení se na lůžku.

Blahodárných účinků vodního lůžka využívali i ve Francii. U královského dvora nalévali do vaků v postelích teplou vodu. V Anglii pak získalo v roce 1856 zdokonalené vodní lůžko patent. Lékaři na něm pečovali o pacienty s těžkými popáleninami. Výhodou je rovnoměrné rozkládání váhy těla. Vodní matrace totiž není ani moc tvrdá tak, aby způsobovala otlaky, ale ani moc měkká.

Vodní postele dnes vypadají na první pohled jako ty běžné. Ta celá v základní velikosti 90 × 200 cm vás přijde zhruba na 15 až 20 000 Kč. Pokud máte zájem jen o vodní matrace, připravte si od 4 000 korun výše. Ceny se jako všude liší podle kvality a výrobce. Nastavujete si různou tvrdost ležení podle váhy, tudíž lepší než dvojmatrace je volba vlastní lehací části pro každého partnera.

Lepší jsou matrace, kde je voda jádrem, ne jediným obsahem

Na trhu se objevovaly dva druhy vodních matrací. Těm konstrukčně starším se říká „neukotvené“ či „Free flow“, případně „Frei futer“. Jsou to vlastně pytle, naplněné vodou. Lepší jsou už ty novější matrace, kde je voda jádrem a ne vlastně jediným obsahem matrace. Moderní softside vodní postel zabudujete do libovolného rámu. Vzhled matrace je potom stejný jako u těch normálních.Hardside matrace potřebují silný dřevěný rám, odolný proti bočnímu tlaku matrace. Vsunout ji proto do vaší dosavadní postele bude tedy obtížné, spíše nemožné. Vodní matrace patří zásadně na pevný podstavec a v obchodě byste měli zcela automaticky sehnat kompletní postel tak, že ji dovezete, naplníte, zhasnete a jdete spát. Minimální šířka matrace pro jednoho je 80 cm.

Nezapomeňte na pohodlný a volný průchozí prostor 60 cm kolem celé postele.

Matraci s vodní náplní nastavujete na různou „tvrdost“ ležení podle vaší hmotnosti. Plní se proto vodou s ohledem na tuto veličinu. Když si na naplněnou matraci sednete, musíte lehce cítit spodní desku. Pokud ne, musíte ji odpustit, je v ní hodně vody.  Aby byla pohodlná postel i přístup k ní, nezapomeňte na alespoň 60 cm průchozí prostor kolem. Vodní postel nenabízí většinou úložný prostor, tudíž počítejte ve své ložnici s novým peřiňákem.Vodní postel podle výrobců nabízí super spánek, je vhodná pro alergiky a rovnoměrně rozkládá váhu spícího těla. Láká vás to? Zvažte při nákupu jeden údaj, takzvaný čas ustálení. Ten označuje dobu, kdy se matrace třeba po tom, co se otočíte, uklidní. Může to být třeba půl sekundy, sekundu, ale i více. Samozřejmě platí, že čím je tato doba kratší, tím lépe pro váš klidný spánek.

Nebojte se vytopení sousedů, vodní postele jsou v pohodě

Mezi výhodami vodních postelí zmiňují výrobci lepší usínání, žádnou bolest zad i absenci různých roztočů a jiných alergenů. Přesto se výrobky nijak masivně neprosadily. Každého totiž napadne, jak se mu „matrace“ protrhne, vytopí sousedy a navíc si zničí půlku bytu. Jsou to ale jen pověry. I na vodní postele se vztahují normy, stejně jako třeba na sedací nábytek. Pokud máte legální evropské zboží, nemusíte se bát žádných podobných nehod.Matrace vodních postelí jsou ze speciálních materiálů, které si firmy chrání patentem. Pokud tedy do nich nebudete zrovna bodat nožem, neprasknou. Určitý rizikový bod sice představují švy, ale i na ně výrobci dávají záruku alespoň pět let. Přes tento základní potah pak povlékáte vnější, vyrobený z bavlněného úpletu a zapíná se na zip. Ten můžete v případě potřeby volně vyprat.

Kvůli obsahu kondicionéru a chybějícímu vzduchu se voda v matraci nekazí.

Podle kvality najdete dva typy vodních matrací. Ty lepší mají uvnitř jakési vyztužení na principu molitanu, který jim zajišťuje vyšší stabilitu. Levnější typy mají výztuhy z materiálu připomínajícího fleece. Vodu měnit nemusíte, protože se nekazí. Obsahuje totiž speciální kondicionér, který jednou ročně doplníte. Navíc po napuštění vytlačíte z matrace vzduch, nutný k životu řady mikrobů.Internetové diskuse nejsou pro změnu zcela jednoznačné. „Já mám zkušenost jednou z návštěvy a byl to teda děs,“ píše čtenářka s přezdívku Felindra. Jakmile se totiž její partner pohnul, celá postel se prý rozvlnila a ona byla okamžitě vzhůru. „Navíc se musí ta voda ohřívat a žere to elektřinu jak kráva,“ míní Felindra. Superlativy naopak nešetří čtenářka s přezdívkou Vega, která na posteli spala 14 dnů na dovolené. „Nahřátá postel a ještě s vlněním mě fakt dostala, nádhera,“ napsala.

Součástí vodních matrací je i ohřívač vody s termostatem. Pokud tedy o tomto lůžku uvažujete, mějte co nejblíže postele instalovat elektrickou zásuvku. Na ovladači si pak můžete nastavit individuální teplotu, obecně firmy doporučují 28 °C. Traduje se, že každodenní ležení na příliš teplé vodě způsobuje mužům neplodnost. Ať je to, jak je to, vyhřívání raději nepřehánějte.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Sud nestačí, pořiďte si nádrž na dešťovou vodu a ušetřete…

Pouhé dva atomy vodíku a jeden kyslíku. Životodárná, nezbytná a stále vzácnější tekutina, voda. Používáte ji každodenně, v největší míře k pití a vaření, ale podstatná část pitné vody z veřejných řadů skončí i při běžné hygieně v koupelnách a při splachování toalet. Nejen proto vodárny svůj produkt stále zdražují. Zalévat zahradu pitnou vodou tak stále více připomíná luxus.

Plastové nádrže s přímým svodem z okapu jsou asi nejčastějším řešením.

Pokud se vám vodoměr otáčí na plné obrátky, využijte vodu, kterou máte stále zadarmo. Dešťové srážky vám totiž zatím nikdo nenaúčtuje. Musíte se ale postarat o jejich vhodnou akumulaci pro pozdější využití. Po svedení vody z okapů mát možnost jímat ji do nejrůznějších nádob, soustav sudů, ibc nádrží nebo speciálních jímek. Drtivá většina na trhu je z plastu.

Nabídka nádob na dešťovou vodu je široká, využijte ji

Vůbec nejlehčeji uspoříte s barelem, sudem nebo starou vanou, které postavíte pod výklopný sběrač vody z okapu. Takto zachycenou vodou občas svou zahrádku zalévejte. Myslete přitom na drobné živočichy a raději nádoby zakryjte, třeba obyčejným pletivem nebo sítí proti hmyzu. Sud nebude pro malé zvědavce smrtelnou pastí ani s laťkou, dosahující na horní okraj nádoby.Jestliže máte pár záhonků a nevadí vám chození s konví a mírně zelenou vodou, bude vám stačit právě jen sud nebo soustava plastových barelů. Pro větší objemy sáhněte po sofistikovanějších nádržích, a to i z hlediska možnosti napojení na čerpadlo. Často jsou k vidění plastové, takzvané ibc nádrže, buď s klecí nebo bez. Mají vstupní otvor 15, 22 nebo 40 cm a podložku ze dřeva či z plastu.

Pokud máte možnost u svého domu či chaty jímat dešťovou vodu do sudů nebo podzemních zásobníků, určitě neváhejte a pořiďte si je. Zelenina ve fóliovnících či pařeništi nezahyne žízní.

Nádrže na dešťovou vodu prodávají obchodníci v různých objemech, od 500 až do 12 000 litrů. Kromě materiálu se rozhodněte, zda koupíte nádrž podzemní nebo nadzemní. Samonosnou variantu uplatníte na pozemku bez jílovité půdy a spodních vod. Cena polyethylenových podzemních nádrží na dešťovou vodu se pohybuje od zhruba 6 500 korun za velikost 500 litrů až po třeba 90 000 Kč za nádrže v objemu 12 m3.Pořídit si můžete i betonovou nádrž, ale není to nejlepší volba. Do nákladů musíte totiž započítat i velký jeřáb pro jejich uložení do země. Při dopravě okolo 50 km od místa výroby budete platit jen za dopravu zhruba 18 000 Kč. Jako nejlepší se osvědčily plastové nádrže skořepinové konstrukce, které jsou cenově srovnatelné, a na trhu je najdete v několika variantách.

Čerpadlo s plovoucím sáním nasává vodu bez nečistot

Nádrže na dešťovou vodu si vybavte různými čerpadly a filtry podle svých potřeb. Čerpadla na vodu dělíme na ponorná, umístěná přímo v nádrži, a venkovní, která jsou nejčastěji ve sklepě či zahradním domku. Odborníci doporučují použít spíše čerpadlo ponorné. Jednak je tiché, a navíc má ochranu proti běhu na sucho. Při nedostatku vody v nádrži se čerpadlo samo vypne a později, když už je vody zase dostatek, začne opět automaticky pracovat.

 

Pokud chcete jenom zalévat zahrádku, bohatě vám budou stačit obyčejné sudy.

Důležitá je i filtrace vody, ideální jsou minimálně tři filtry. První zachytí největší velké nečistoty ze střechy, listí nebo větvičky. Stačí na to třeba i síťka proti hmyzu. Další filtr, těsně před nádrží, nepustí dál drobné nečistoty, písek nebo malé kamínky. Bezpodmínečně musíte mít další filtr na nasávání do kompresoru, případně domácí vodárny.

Dešťovou vodou z podzemních nádrží můžete nejen zalévat zahradu, ale i prát prádlo a splachovat WC. Musíte ale mít oddělené rozvody, dešťovku a pitnou vodu nelze směšovat.

Dešťová voda v podzemích nádržích je ve tmě a při nízké teplotě. Proto se nekazí, nemnoží se v ní bakterie a řasy. Podzemní zásobník ale po vás vyžaduje vykopat jámu pro usazení, případně ještě i betonovou základovou desku. Nové povrchové jímky na 1 000 litrů lze pořídit zhruba do 2 000 Kč, podzemní jsou i několikanásobně dražší. Volba mezi oběma závisí mimo jiné na reliéfu vašeho pozemku.Pokud se rozhodnete dešťovou vodu využívat v domácnosti, musíte udržet teplotu skladované vody do 16°C. U vyšších hodnot už hrozí postupné množení bakterií a kažení vody. Ideální jsou proto podzemní nádrže, kdy se vám o správnou teplotu postará příroda. Na splachování a praní je dešťová voda ideální, protože je měkká a tím spotřebujete i méně pracího prášku.

Skořepinová plastová nádrž nepotřebuje obetonování

Mimořádně dlouhou životnost mají skořepinové plastové nádrže z vysoce kvalitního polyetylenu. Jsou natolik pevné, že je nemusíte obetonovat. Na trhu jsou v objemech 3 m3, 4,5 m3 a 6 m3, ale můžete je i propojovat. Výhodou je i jejich nízká hmotnost. Zatímco betonová šestikubíková nádrž váží přes šest tun, stejná plastová jen 250 kg.Abyste měli z dešťovky co největší užitek, zvolte správně objem nádrže. Záleží přitom na konkrétní oblasti, ve které máte svou nemovitost. Vypočítejte si podle vzorce V (objem nádrže) = (roční úhrn srážek v mm × půdorysná plocha střechy × koeficient odtoku střechy (u šikmé střechy pozinkovaný plech 0,8; Pálené tašky 0,75) : 14 (koeficient využitelné srážkové vody). Výsledkem je objem nádrže v litrech. Roční úhrn srážek u vás doma si zjistíte na internetové mapce ČHMÚ.

Dešťová voda šetří až polovinu výdajů za vodu v domácnosti. Popularita nádrží na dešťovku proto znatelně roste. V souvislosti se stále vyšším podílem sucha na celkové vodní bilanci se dokonce na resortní úrovni hovořilo o přípravě dotačního titulu. Týká se pořízení technologií pro jímání a použití vod z dešťových srážek. Buďte proto připraveni k jejich případnému nákupu a o dotaci pak požádejte.

Ocet používaly už naše babičky! Mrkněte na 20 tipů…

Zřejmě jednou z nejrozšířenějších tekutin v domácnostech a kuchyních je ocet. Je dost univerzální, slouží totiž jako konzervační činidlo, koření, lék i čisticí prostředek. Jeho hlavní složkou je kyselina octová v koncentraci od 4 do 18 % podle druhu octa. Nejběžnější je koncentrace 8 %, ocet s 10 % a více musíte kvůli nebezpečí poleptání sliznic používat zředěný.

Datlový a jablečný ocet znalo lidstvo už od pradávných dob

Ocet se vyrábí kvašením tekutin, které obsahují etylalkohol. Během této fermentace bakterie rodu Acetobacter zoxidují etylalkohol na kyselinu octovou. Objevitelem faktu byl lékárník Kützing, jehož teorii v roce 1862 potvrdil Louis Pasteur. Lidstvo ale znalo ocet zřejmě již před 10 000 lety. V Babylonu vyráběli prý ocet z datlových palem, Féničané pak z jablek nebo jablečného moštu.

Ocet je univerzální úklidový bojovník, zlikvidujete s ním třeba vodní kámen.

K čištění a ošetřování předmětů v domácnosti používaly naše babičky snadno dostupné, účinné a levné přírodní prostředky i suroviny. Mezi své hlavní zbraně řadily právě ocet, jedlou sodu a šťávu z citronu. Všechny neznámé a nové postupy si ale raději předem vyzkoušejte a ověřte, ne všechny platí vždy a všude. Internet jich nabízí škálu a my jsme pro vás vybrali zajímavé tipy.

Zředěným octem ošetříte i bodnutí hmyzem nebo popálení sluncem

O octu se tvrdí, že v malém množství čistí tělo a navíc podporuje trávení. Pokud jej přidáte k těžko stravitelnému jídlu, třeba k luštěninám, zmírníte nadýmání. Výborný je i na čištění zubů a sliznice v ústech. Na kloktání se doporučuje 1 lžíce octa do sklenice vody. Octové zábaly mírní otoky a ocet jablečný zase dokáže upravit narušenou mikroflóru střev a sníží krevní tlak či vysoký cholesterol.

Mezi své hlavní zbraně řadily babičky ocet, jedlou sodu a šťávu z citronu.

Ocet je opravdu úklidovým bojovníkem. Rychle s ním zlikvidujete vodní kámen z varných konvic a vyčistíte s ním i ucpaný odpad. Nasypte do výlevky sodu se solí a zalijte octem. Bouřlivá reakce propláchne všechny nečistoty, které pak zalejte proudem horké vody. Vodou s octem také dostanete za chvíli připáleniny z mikrovlnky. Pro bílé prádlo pomáhá přidat do pračky pár lžic bílého octa.

S octem ušetříte za domácí drogerii, pomůže na nádobí i koberce

Ocet patří mezi osvědčené lidové prostředky také při mytí oken. Přidejte jej trochu do teplé vody, mytí vám půjde snadněji a skla dostanou pěkný lesk. Na mastné skvrny platí někdy ocet, jindy zase alkohol. Smíchejte lžíci jedlé sody se lžící octa a pomalu přilévejte vodu, aby ze směsi vznikla hustší pěna. Tu naneste na špinavý koberec zapracujte kartáčem a zbytky čističe pak vyluxujte.

Zředěným octem si opatrně ošetříte i bodnutí hmyzem nebo popálení sluncem.

Ocet je sice konzervační látka a měly by vám tedy vydržet doma v podstatě neomezeně dlouho. I tak jej ale skladujte v dobře uzavřených nádobách na chladném a tmavém místě. Zpomalíte tím tvorbu takzvané octové matky, což je shluk bakterií octového kvašení. Nijak neškodí, ale hmota je v konzistenci rosolu. Zbavíte se jí nejlépe filtrací přes papírový kávový filtr.

          •    Co se silnou vrstvou prachu? Otřete jej opatrně jablečným octem.
•    Hledáte odpuzovač prachu? Připravte jej z litru vody, dvou lžiček octa a lžičky glycerinu.
•    Čím vyčistit spáry mezi dlaždičkami? Obyčejným octem, pomůže i proti plísním.
•    Máte ucpaný odpad? Nasypte do výlevky ocet se solí, zalejte octem a propláchněte vodou.
•    Propocené prádlo nejprve namočte do vlažné vody s octem a teprve pak jej dejte do pračky.

Skvrny z plastového nádobí odstraňte s pomocí kypřicího prášku do pečiva. Vydrhněte je a pak je opláchněte octovou vodou. Dřevěná prkénka budou jako nová, pokud je na tři hodiny namočíme do octové vody. Ocet smíchaný s teplou vodou je skvělý i na mytí zrcadel. Než se pustíme do leštění dřevěného nábytku, očistěte jej směsí vlažné vody s octem, do které lehce namočte čistý hadřík.S jakými druhy octů se můžeme setkat nejčastěji? Lihový ocet se vyrábí většinou z destilovaného alkoholu ze žita, brambor či cukrové řepy. Vinný ocet vzniká z červeného nebo bílého vína a je výsadou středomořské kuchyně. Ovocný ocet se získává kysáním lihu obsaženého v ovocném nebo sladovém víně, které bylo zředěné kvasným lihem. Nejznámější je ocet jablečný. Ocet balsamico vyrábí z moštu speciálně pěstovaných hroznů v italské Modeně, sladový má většinou tmavou barvu a používají jej hlavně v Británii. Konečně rýžový ocet je oblíbený hlavně v Asii.

Jak vzniklo rčení „zůstat na ocet“? Rovná se zkysnout, tedy u muže zůstat starým mládencem, u ženy neprovdat se, tedy stát se kyselou, nepříjemnou. Získat tedy vlastnosti octa, víno zkysne, stane se kyselé, často nežádoucí, nechtěné.

Lidová moudrost pomáhá snad při všech oborech lidské činnosti. Doslova na každém kroku se tak potkáte s babskými radami k čemukoli. Zanedbatelná není ani úspora peněz za chemické přípravky při úklidu a tím i váš příspěvek k ochraně životního prostředí. Díky všem receptům a postupům, předávaným mezi generacemi, si také ušetříte spoustu času i trápení.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Jaký tvar kuchyňské linky je pro Vás? Poznejte abecedu kuchyně…

Plánujete rekonstrukci kuchyně a nevíte si s tím rady? Nebo se jen chcete inspirovat předtím, než se pustíte do nákupu linky? Přečtěte si všechny díly seriálu Abeceda kuchyní a zjistěte, který typ kuchyňské linky pro vás bude nejlepší. Bude to kuchyně do L, G, I, U, do oblouku, pod šikminu, do skříně nebo s ostrůvkem?

1) Zařizujete kuchyni? Naučte se její abecedu. Poznejte výhody a nevýhody kuchyňských linek ve tvaru I, L, U a G

Při výběru nové kuchyňské linky je důležité zvolit její správný tvar. Kam se hodí kuchyně ve tvaru L, G, I či U? Dá se přeuspořádat i stará kuchyňská linka, abyste získali více místa pro vaření nebo lepší ergonomické uspořádání?

2) Jak uspořádat všechny spotřebiče a skříňky v rohové kuchyni ve tvaru L, aby se vám dobře vařilo?

Kuchyňská linka ve tvaru L se hodí do téměř jakéhokoliv prostoru a její tvar přímo vybízí ke správnému zónování. Jak správně uspořádat všechny zóny, abyste dodrželi ergonomické zásady i kuchyňský trojúhelník?

3) Plánujete novou kuchyňskou linku? Podívejte se, jaké výhody a nevýhody vám přinese kuchyně poskládaná do tvaru U

Máte dostatečně velkou kuchyni a rádi vaříte, takže potřebujete hodně pracovního i úložného prostoru? Zařiďte si kuchyňskou linku do tvaru U. Jak na to? Kam umístit lednici, dřez a varnou desku? Jak uspořádat jednotlivé zóny?

4) Baví vás nejen vaření, ale i pokec s rodinou a přáteli u barového pultu? Poskládejte si kuchyni do tvaru G

Zařizujete novou kuchyni a kromě spousty úložných prostor a velké pracovní plochy toužíte i po barovém pultu? Pořiďte si kuchyňskou linku ve tvaru G. Jak poskládat skříňky a spotřebiče, abyste dodrželi všechny ergonomické zásady?

5) Máte malý byt nebo skoro vůbec nevaříte? Ušetřete doma místo a zařiďte si kuchyni ve tvaru I

Jak udělat z dlouhé a úzké místnosti kuchyni? Pořiďte si do ní kuchyňskou linku ve tvaru I. Pro koho a kam se hodí jednořadé a dvouřadé kuchyně? Jak je správně ergonomicky poskládat a na co si dát při zařizování pozor?

6) Patříte k těm, kteří odjakživa snili o kuchyni s ostrůvkem? Zjistěte, nakolik je toto řešení praktické

Do jakých kuchyní se hodí kuchyňský ostrůvek a jak ho využít? Jako varnou či mycí zónu, nebo vám nejlépe poslouží jako úložný prostor a plocha pro přípravu pokrmů? Na co si dát pozor při zařizování kuchyňské linky s ostrůvkem?

7) Toužíte po moderní a zároveň luxusní kuchyni? Pořiďte si obloukovou nebo kruhovou kuchyňskou linku

Kuchyňské linky tvarované do oblouku vypadají luxusně a moderně. Kam se hodí, kam ne a jak je zařídit? V čem spočívá výhoda obloukových kuchyní a kde naplno využijete chytře zařízené kruhové minikuchyně, které jsou teď v módě?

8) Jak zařídit kuchyni v podkroví tak, aby se vám v ní dobře vařilo a nehrozil vám úraz hlavy?

Kuchyně v podkroví vypadá skvěle, ale ne vždy je zcela praktická. Jak vyřešit problém se šikmými stropy a kam umístit kuchyňskou linku, abyste se při vaření nebouchali hlavou o strop? A jak si zajistit dostatek úložných prostor?

9) Chcete nebo potřebujete mít doma, v kanceláři nebo na chatě neviditelnou kuchyni? Schovejte ji do skříně

Máte v bytě málo místa a vaříte jen zřídka? Potřebujete v kanceláři místo, kde budete ohřívat oběd a umývat hrnky od kávy? Pořiďte si minikuchyni nebo kuchyňskou linku ve skříni. Jak taková linka vypadá a co všechno v ní najdete?

 

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…