Dospěly už vaše děti do věku, kdy pro ně dětský pokoj není adekvátní? Přizpůsobte jim bydlení a zpříjemněte je tak, aby co nejvíce vyhovovalo požadavkům jejich středoškolského nebo dokonce vysokoškolského studia. Dospívající mají totiž specifické nároky pro učení, zábavu i odpočinek. Je dobré vycházet z konkrétních představ budoucích obyvatel pokoje.
Studentský pokoj musí být dostatečně útulný, s maximálně pohodlným nábytkem. Nábytek do studentského pokoje musí také nabízet dostatek úložného prostoru, který je pro studenty zavalené knihami a skripty důležitý. Musí-li se o pokoj dělit sourozenci, musíte pečlivě naplánovat jeho rozložení tak, aby vznikl osobní prostor pro každého z nich.
Specifickým úkolem je zútulnění pokoje na vysokoškolských kolejích. Nebývá to často, ale někdy dostanete po otevření dveří šok. Šedé matrace s fleky, starý nábytek, a lino z vrcholu socialismu. Komplikované, protože zpravidla kolejním řádem nedovolené, jsou velké úpravy interiéru. Ale mrkněte se na pětici rad, jak takový pokoj alespoň vylepšit.
Pocit domova studentům pomůže navodit vlastní povlečení, někdy i polštář a deka (1). Navíc si můžete koupit i nějaké originální a vtipné, třeba s motivem zvířat nebo vaším oblíbeným seriálem či sportovním týmem. Obstarejte si hlavně příjemné barvy. Podle východního učení feng-shui podpořte relaxaci odstíny zelené, okrové, či béžové. Nejvhodnější je i natahovací prostěradlo na gumičku.
Ke stolu si pořiďte nějaké pěkné prostírání, které necháte v rohu stolu (2). Neškodí ani podtácky ze starých cédéček. Vždy se ale snažte oddělovat učení a stolování. Na stole by neměl chybět stojan na tužky, kde schováte i nůžky a nejrůznější zvýrazňovače. Nepříjemné posezení na židli si vylepšete některým pohodlným podsedákem.
Určitě by v kolejním pokoji neměla chybět nástěnka, nejlépe korková, kterou si můžete i vyzdobit (3). Na trhu existuje i nástěnka v podobě samolepicí tapety, na kterou si píšete speciálním fixem s mazátkem. Na stěny si můžete nalepit plakáty, fotografie rodiny či přátel. Kromě zútulnění pokoje tím můžete také zakrýt případné fleky na stěně nebo nečekané díry.
Pokud chcete, pořiďte si malý kobereček pod postel či židli (4). Po ranním vstávání je příjemnější dopadnout nohama na měkký koberec, jistě lepší než na studené lino. Vzhledem k očekávanému provozu vybírejte si spíše tmavší barvu, na které nebude hned vidět špína. Obzvlášť studenti nikdy nemívají dostatek času na pravidelnou údržbu.
Pokud v pokoji chybí úložné prostory na jídlo, pořiďte si originální dózy či krabice (5). Ukryjete tam omáčky, koření, instantní polévky, těstoviny nebo třeba jen čaj. Potraviny se vám alespoň nebudou povalovat po poličkách a zůstanou pohromadě. Pořiďte si také lepící papírky a důležité věci si napište a přilepte na viditelné místo. Také se hodí věšáčky na župan, klíče, utěrku či ručník.
Z internetových diskuzí vyplývá, že vybavení studentského pokoje se věnujete zodpovědně. Pro čtenářku s přezdívkou Ida to znamená třeba nálepky na nábytek polštářky nebo pěkný přehoz na postel. „Řešila bych závěsy, záclony, různé serepetičky na poličku a malé koberečky,“ napsala s tím, že záleží na dohodě s kolejní správou. „My jsme mohli dělat skoro všechno,“ konstatovala.
Na koleji, kde všechno bylo, si pořídila čtenářka s přezdívkou Veruna závěsy, záclony, obrázky na zeď, barevné povlečení a polštářky. „Především jsem ale na široký parapet pořídila kytky, ty prostor zútulní většinou až nečekaně hodně,“ upozornila na vlastní zkušenost. Z druhů prý jsou nejlepší asi bylinky, vedle okna na regálu třeba vánoční hvězda a pak další kytky nenáročné na zalévání.
Datum 17. listopadu znamená v České republice státní svátek, Den boje za svobodu a demokracii. Připomínáme si jím dvě události, první z roku 1939. Tehdy nacisté uzavřeli české vysoké školy v reakci na studentské demonstrace proti fašismu a okupaci v Protektorátě Čechy a Morava. Devět studentských vůdců Němci popravili a 1 200 jich odvezli do koncentračního tábora. Už od roku 1941 se po událostech v ČSR slaví mezinárodní svátek studentů.
Druhou událost jste už většinou zažili. V roce 1989 v Praze došlo k represím na Národní třídě, kdy tehdejší Veřejná bezpečnost násilím rozehnala studentský pochod. Následovala vlna protestů po celé zemi, což nastartovalo postupnou demontáž komunistického režimu. Revoluce v podstatě bez násilí a jen na základě dialogů získala označení sametová. Její nejvýraznější osobností byl Václav Havel.