Trendy mexický styl. Krása, hravost a barevnost pro váš domov!

Máte rádi cestování, exotiku a interiér, vonící inspirativně dálkami a zážitky? Zařiďte si svůj byt v mexickém stylu. Oceníte jej v případě, že se vám líbí jasné a živé barvy. Jejich duhové spektrum dodá třeba obývacímu pokoji či pohodlné ložnici pestrost a získáte i zajímavě oživený prostor. Užijete si tu i nábytkem s patinou a vůbec se nemusíte bát sladit k sobě levné materiály.

Žádoucí je nábytková patina a drobné odřeniny

U nábytku je velmi žádoucí patina. Inspirací je totiž lidový styl bydlení, který rozhodně nevyniká luxusem. Drobné odřeniny na nábytku budou tak naopak k užitku. Většinu nábytku pokrývá lak pestrých barev. Nábytkové kusy můžete natřít štětcem s hrubší strukturou a nebát se nedokonalostí. Výrazná barevnost totiž donutí oko nakonec ignorovat nedostatky.

I pro interiér v mexickém stylu je důležitý komfort a účelnost. Nikde žádný zbytečný luxus, ale naprostá uvolněnost a pohoda. Podlahy kryje dlažba, pokrytá barevnými pruhovanými koberečky. Nastěhujte do místnosti masivní nábytek, který v sobě snoubí jedinečné kouzlo hřejivé útulnosti a exotiky. Čistá krása masivu borového dřeva, stylové kování zdobí nízké komody, vitríny, či truhly.

Mexický drobný design je hravý, zábavný a laskavý a interiér hýří barvami.

Mexický interiér s medově borovicovým nábytkem získal popularitu po celém světě. Má typický design, originální linie a složité vyřezávané detaily. Kvůli zajímavějšímu a hravému vzhledu mají Mexičané ve zvyku nábytek vykládat barevným materiálem. Kovové stoly a stolky mají ozdobné desky z keramické mozaiky a zelené i modré sklo je přirozeným doplňkem stolování.Velice exoticky vypadá nábytek z mahagonového nebo ebenového dřeva s charakteristickým zpracováním. Zvláštností pak může být i stropní nebo nástěnný obklad z houževnatého cedrového dřeva. Nádherným doplňkem jsou i ručně vyrobené sošky z růžového nebo kampeškového dřeva ze stromu kreveně obecné. Má krásný hnědočervený odstín a zajímavou strukturu.

Zvolte pozitivní a dynamické barvy. Červená je barva lásky, symbolizuje vzájemnou blízkost a vřelost. Žlutá barva působí povzbudivě a celý interiér rozsvítí.

Typickým prvkem mexického stylu jsou menší levnější koberečky ze smotků a zbytků látek. Tyto bavlněné dekorace patří i na stěny, nebo je použijte jako zákryt stěny za postelí nebo pohovkou k odpočinku. Nebojte se ani řady deček a prostírání, patří sem. Na stůl dejte bohatě vzorovaný ubrus s pruhy nebo v jedné z typických barev, tedy syté červené, zelené, žluté, či v královské modři.

Interiér v mexickém stylu má vystihnout váš temperament, a současně podtrhnout užitnou hodnotu nábytkových i dekoračních kusů. Dekorace volte nejlépe z přírodních materiálů, z kamene, slámy a ze dřeva. V motivech vybírejte hlavně ty, kde poznáte inspiraci přírodou a geometrickými vzory. V interiéru uplatníte i proutěné košíky, dřevěné rozměrné mísy, či bohatě dekorované polštáře.

Nespoutanou krásu Mexika připomínají pestré barvy

Silný mexický vliv dokazují červené čtverce nebo pruhy, pestré obrázky, sošky a textilie. Barevné kombinace vycházejí z dávných tradic Aztéků a Mayů, pro které měly určitou symboliku a smysl. Stopy těchto kultur stále nesou keramika, oděvy i bytové textilie. Rostlinné motivy a pozůstatky starého obrázkového písma najdete i na keramických obkladech a zdobí kuchyň či koupelnu.

Ke slavnostnímu pocitu jihozápadního dekoru přispějí kaktusy v květináči, kované panty nábytku, zrcadla, cínové rámečky, nebo mexické lidové umění s poněkud primitivními motivy. Zastíněné lampy, svíčky a měkké osvětlení obecně nabízejí skvělý způsob, jak tlumit barvy mexického stylu. Z motivů volte podélné i příčné pruhy, ale vždy teplé tóny a v široké paletě. V základu by vám neměla chybět žlutá, červená a jejich odstíny.

Vrcholem každé terasy v mexickém stylu jsou tradiční kuželová venkovní kamna, umístěná v kovaném nebo obyčejném železném stojanu. Můžete je použít také jen jako dekoraci.

Tučnolistá agáve je charakteristickým zástupcem mexické flóry a ve vašem obývacím pokoji nebo prostorné hale bude zajímavou ozdobou. Pokud si budete chtít ozdobit kuchyni, můžete zavěsit trs kukuřice a chilli papriček. Tyto rostliny jsou spolu s fazolemi základní složkou mexické kuchyně. S doplněním ratanu a předložek z kokosu nebo sisalu bude okrášlení kompletní.

Najděte typické mexické vázy, keramiku, pestře pomalované mísy a talíře. Nádoby dodají interiéru pravý ráz jako praktické doplňky a můžete do nich ukládat třeba kancelářské sponky či špendlíky. Místo záclon dejte do oken jeden i více pruhů mexických pokrývek nebo řasené lůžkové přehozy. Alternativou je jednoduchá jednobarevná tkanina nebo bavlna, zavěšená na kovové záclonové tyče.

Kromě kaktusů a agáve pěstujte juky nebo špičaté dračince

V originální jídelně kombinujte staré a tradiční kusy s novými prvky i doplňky. Vybavte svou novou úložnou skříňku staršími dveřmi z ušlechtilého zašlého dřeva. Pro pracovní stolek použijte desku s umělou patinou, správnou deskou pro váš „mexický“ je část vysloužilých kovaných dveří Místo klasických skříní využijte starožitné dřevěné truhly, případně ke zdi postavte rustikální skříň.

V interiéru by neměly chybět obrázky nebo fotografie s mexickými motivy. Nemusíte přitom trvat na tom, aby veškeré vybavení, nábytek i doplňky byly zaručeně pravé. Nezapomínejte, že Mexiko po staletí čerpalo tradice z evropských zemí a kultur, především ze Španělska a Francie. Svou stopu tu ale zanechaly i další národy, které později našly v Mexiku svůj nový domov.

Podívejte se také, jak vypadá mexický styl bydlení z pohledu čtenářů sítě Pinterest.

Inspirujte se divokou a opojnou krásou Mexika. Zařídit si interiér v mexickém stylu totiž není vůbec těžké a výsledky nadchnou nejen vás, ale překvapí také každou návštěvu. Nezapomínejte ani na doplňky. Stačí pár typicky ručně vyráběných či zdobených prací. Velký dojem uděláte například s keramikou, dlaždicemi nebo ručně kovanými košíky ze železa.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

8 tipů pro kvalitní spánek

Mezinárodní den zdravého spánku připadá na první jarní den (letos tedy na 20. března). Poprvé byl vyhlášený v roce 2001 Mezinárodní nadací pro duševní zdraví a neurologii. Ve světě se slaví i Světový den spánku, který připadá na pátek před březnovou rovnodenností. Pořádá jej Výbor světového dne spánku, který spadá pod Světovou asociaci spánkové medicíny (WASM). Cílem obou dnů je oslava spánku a řešení problémů se spánkem, především pak snížení dopadu zdravotních rizik prostřednictvím lepší prevence a kontroly.

Kvalitní spánek má příznivý vliv na imunitu a je nutný pro správnou funkci organismu i regeneraci centrálního nervového systému. Tělo si odpočine a v hlavě se utřídí myšlenky a zážitky z předchozího dne. Beze spánku nebo při jeho špatné kvalitě se tělo dostatečně nezotaví. Může se vám zhoršit myšlení, snížit pozornost a budete se cítit unavení. Při dlouho trvajících problémech se výrazně sníží kvalita života a mohou vznikat a rozvíjet se závažná duševní onemocnění. Poruchy spánku mohou být způsobeny také řadou onemocnění a může se za nimi schovávat i špatná životospráva.

1) Dopřejte si dostatek spánku

Dospělý člověk by měl spát 6 – 9 hodin denně, dítě má spát déle. Lékaři také uvádí, že nejzdravější spánek je mezi dvanáctou a druhou hodinou ranní. Jedná se však o ryze individuální záležitost. Každému vyhovuje jiná délka spánku a noční doba. Někdo se vyspí lépe, když jde brzo spát a brzo vstává, někdo to má naopak. Řiďte se tedy hlavně podle sebe.

2) Nechoďte spát rozrušení

Člověk se má před spaním uklidnit a psychicky srovnat, což je v dnešní době velice těžké, a ne všem se kýženého klidu povede dosáhnout. Po večeři neřešte žádná důležitá témata, která by vás rozrušila, a snažte se příjemnou činností zbavit stresu a připravit se na spánek. Také můžete vyzkoušet různá meditační cvičení na zklidnění mysli.

3) Omezte pití energetických nápojů i kouření

Přes den omezte popíjení rozličných povzbudivých nápojů (kávu, černý i zelený čaj, kolu a energetické nápoje). 4 – 6 hodin před usnutím je nepijte vůbec. Nápoje obsahující kofein nepijte po čtvrté odpoledne, energetické nápoje po 14 hodině. Před spaním a během noci nekuřte, protože nikotin má silně stimulační účinky, povzbuzuje organismus a “startuje” mozek.

4) Večer se vyhýbejte těžkým jídlům

Večer nejezte těžká a tučná jídla a poslední pokrm si dejte 3 – 4 hodiny před ulehnutím. Vhodnou večeří jsou třeba celozrnné těstoviny s čerstvou zeleninou, pár kousky kuřete, rajčatovou omáčkou a trochou parmezánu. Jiné kombinace zdravých sacharidů a bílkovin (třeba mléko nebo jogurt s cereáliemi) poslouží stejně dobře. Bílkoviny jsou těžké k trávení a k dobrému spánku nepomohou.

5) Alkohol vás uspí, ale k dobrému spánku nepomůže

Alkohol spánek zhoršuje, takže ho večer nepijte. Sklenka vína nebo piva vám sice pomůže s uvolněním a rychlejším usnutím, ale druhá polovina spánku bude neuspokojivá a nekvalitní a ráno budete unavení. Poslední skleničku byste si měli dát u večeře kolem 18 hodiny.

6) Ložnici používejte jen ke spánku a intimitám

Postel v ložnici používejte jen ke spánku a intimním chvilkám. Pobyt v posteli omezte na dobu nezbytně nutnou a přes den v ní nejezte, nečtěte a neodpočívejte. V ložnici nemějte televizi ani počítač. Pokud se budíte mobilem, zapněte si letecký mód, aby nepřijímal signál. V ložnici minimalizujte hluk a světlo a udržujte teplotu 18 – 20 °C. Také je dobré před spaním vyvětrat.

7) Vytvořte si stálý spánkový režim

Každý den včetně víkendu uléhejte a vstávejte zhruba ve stejnou dobu, a to s odchylkou 15 minut. O víkendu si můžete dopřát o hodinu nebo dvě delší spánek, ale více raději ne. Dlouhé vyspávání vám totiž může spíše uškodit, protože si narušíte biologické hodiny a ve výsledku budete mít v pondělí podprůměrnou produktivitu.

8) Procházka pomůže, koupel nikoliv

Spánek může zlepšit lehká procházka po večeři. Cvičení 3 – 4 hodiny před ulehnutím spánek naopak zhorší, protože fyzická aktivita tělo nabudí a bude se vám hůře usínat. Horká koupel před spaním může způsobit, že se budete převalovat a nebudete moci usnout. Tělo se totiž musí před spánkem zchladit na určitou teplotu. Koupel si tedy dopřejte několik hodin před spaním.

 

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Bum a díra je na světě… Víte, jak opravit kuchyňskou pracovní desku?

Možná jste to už doma zažili. Manipulujete s něčím těžkým nad pracovní deskou ve vaší kuchyni, a najednou vám palička na maso či kus litinového nádobí vyklouzne z ruky. Bác. A na pracovní desce je rýha, promáčklina nebo se jí dokonce kousek odštípl. Co teď s tím? Drobné defekty si opravíte, ale v případě hluboké rány či ran už musíte zvážit i totální výměnu.

Poškodit kuchyňskou pracovní desku můžete i horkým nádobím, vodou nebo poškrábáním během řady let provozu. Než pod návalem emocí vezmete do ruky sekeru a z celé kuchyňské linky uděláte palivo do kamen, rozmyslete se, zda desku vůbec opravovat či, ji rovnou vyměnit. Výměna staré za novou není nijak náročná. Musí jen přesně odpovídat rozměrům desky předchozí.

Prodejci laminovaných desek mají na pultech i přípravky na drobné opravy povrchu. Podobají se tavnému lepidlu s různým barevným tónováním. Kopírují zhruba vyráběný sortiment desek. Rýhu zaplňte za tepla, pak odstraňte přebytek a po vytvrzení rozleštěte.

Na rýhy a škrábance vezměte speciální renovační sety s opravnými vosky. Na pracovní desky v kuchyni používejte vosky tvrdé, které roztavíte pájkou nebo třeba rozehřátým nožem. Měkké vosky nemají v těchto případech potřebnou trvanlivost. Poškozené místo zbavte nečistot a naneste na něj rozehřátý vosk. Po jeho ztuhnutí setřete kovovou stěrkou a přejeďte retušovacím perem.Pokud se rozhodnete pro generální výměnu, musíte nejdřív odstranit starou pracovní desku linky. Odmontujte sifon, vyndejte dřez a případně odstraňte jednotlivé šroubované spoje. Novou desku pečlivě změřte, položte ji na linku a pevně usaďte. Následně ji přišroubujte ve stejných místech, jako byla přišroubovaná deska původní. Pak už jen připevněte okrajové lišty, dřez a sifon.

Pracovní desku do kuchyně můžete mít klidně z lamina

Co se týká materiálů používaných na dvířka kuchyňských linek, je nejběžnější variantou lamino, tedy vrstva lamina nalepená na tradiční dřevotřískové desce. Odolnost až dvousetstupňové teplotě jej tedy předurčuje do kuchyní. Lamino se vyrábí v několika stovkách dezénů a můžete z něj mít i pracovní desku kuchyňské linky.Při výběru materiálu na pracovní desku máte několik možností. Nejdražší jsou luxusní desky ze žuly, téměř nezničitelné. Jejich orientační cena se ale pohybuje od 12 do 16 000 korun za běžný metr. Variantou jsou desky z „umělého kamene“. Nejznámější je Corian, který je na rozdíl od toho přírodního teplý na dotek. Je neporézní, nenasákavý a má dobré mechanické vlastnosti. Stojí zhruba od 13 do 16 000 Kč za běžný metr desky.

Desky z umělého kamene Corian jsou na rozdíl od přírodního kamene teplé na dotek.

Masivní dřevo je stále oblíbené, ale mnohem dražší. Jeho cena se blíží ke 4 000 Kč za jeden čtvereční metr. Proto často řemeslníci sahají k náhradě levnějším laminem. Vyrábí se v řadě dezénů, od imitace různých přírodních materiálů až po tzv. sci-fi vzory. Pokud si nevyberete z omezeného vzorníku plastových povrchových fólií, nechte si desku nastříkat kvalitním polyuretanovým lakem.Nejběžnější modely pracovních desek jsou z dřevotřískové desky, na kterou je nalepena voděodolná laminátová vrstva. Cena této pracovní desky se pohybuje od 650 do 1 100 korun za běžný metr. Odborníci doporučují desky s takzvaným postformingem, tedy se zaoblenými kolmými hranami. Postforming je nejen pohlednější, ale a zakulacené hrany desky jsou bezpečnější a hygieničtější.

Fixy a vosky jsou spíš na drobné škrábance

V bohaté internetové diskuzi se čtenáři rozdělili na dva tábory. Jeden opravy doporučuje druhý je naopak považuje za zbytečné. „Fixy a vosky jsou dobré spíš na drobné škrábance či malá poškození a to ještě v místech, která nejsou tak užívána,“ píše čtenář s přezdívkou Lotto. Odolnost desky vůči mechanickým vlivům při provozu není podle něj velká. „Prostě to jde časem do kopru,“ napsal.Čtenářku s přezdívkou Teddy zase zajímá, jak dlouho by jí měl povrch takové kuchyňské desky z MDF vydržet. „Mně se doma za dva roky provozu ošoupala od krájecího prkénka. Mám ji v černě mramorovaném dekoru a je v určitých místech vyšoupaný povrch úplně do běla,“ popsala s tím, že před rekonstrukcí měla původní desku rakouské výroby také z laminátu 35 let a byla jako nová.

Před opravou pracovní desky zvažte, jestli nechcete rovnou vyměnit celou linku.

Selský rozum říká, že by opravy a rekonstrukce by vás měly vyjít levněji než nákup nového zboží, ale to nemusí být vždy striktní pravidlo. Záleží na rozsahu a náročnosti prací a také na tom, jestli se do práce pustíte sami nebo ji raději přenecháte odborníkům. Zvažte také, zda se nevyplatí rovnou si pořídit novou linku, která lépe zapadne do koncepce celé vaší kuchyně.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Zdravý spánek dle zvyků Země vycházejícího slunce.

Interiér ložnice v japonském stylu vás okouzlí. Spánek v takové místnosti pak není otázkou aktuální módy, ale obrazem harmonie a praktického života. Své místo tu mají přírodní odstíny dřeva, proutí a bambusu, které nejlépe vyniknou na bílém pozadí. Skvěle vypadá i paraván s krajinnými motivy nebo posuvná a vzdušná japonská stěna. Vše můžete korunovat bonsají.

Vsaďte na přírodní materiály a jejich kombinace, nebojte se barev ani květin.

Výborně vám poslouží japonské rohože, na nichž můžete odpočívat, pracovat i spát. Sezení na nich vám zpříjemní polštářky, které rozmístěte kolem nízkého dřevěného stolku. Ten vám určitě nesmí chybět. Pokud najdete ve svém okolí šikovného truhláře, vyrobí vám ze dřeva nízký stolek během chvilky. Místnosti v japonském stylu působí často až minimalisticky.

Základním materiálem v pohodlné ložnici je stejně jako jinde v japonském interiéru dřevo. Doplňte je třeba bambusovým obložením stěn a šatní skříně nebo pracovní kout oddělte lehkými posuvnými stěnami nebo paravány. Barvy v ložnici mají mít uklidňující efekt, použijte proto neutrální a tlumené tóny, například světlé odstíny zelené nebo šedé či béžová.

Jedinečnou atmosféru dá vaší ložnici rukodělná práce

Japonským unikátem je tvrdá podložka na zem z rákosu nebo rýžových stébel – tatami. Má látkový lem a příjemně hřeje na dotek. Její výborné izolační vlastnosti oceníte při relaxaci nebo při pití čaje či stolování na zemi. Kupte si i typické závěsné dekorace na stěnách. Ty mají na světlém podkladě černě vyobrazené japonské znaky. Přidejte paravány s motivy japonského písma nebo ikebany.
V ložnici inspirované japonským stylem dbejte na jemně ozdobený interiér a nízkou, širokou postel. Zvolte si matrace z přírodních materiálů-futony. Díky přírodním materiálům jako bavlna, konopí, koňské žíně nebo kokos se lépe tvarují a vaše páteř i svaly se v noci lépe uvolní. Futonové výplně jsou navíc vzdušné a dobře izolují. Japonci je pokládají rovnou na podlahu, pokrytou tatami.

         Hlavní materiály a atributy japonského interiéru:

•    Dřevo, bambus, kameny, textilie
•    Len, bavlna, papír, polštářky
•    Bambusové rohože, posuvné stěny
•    Nízké podušky, rohože tatami, futony

Přírodní materiály velice dobře uplatníte na lůžkovinách i koberečcích. Zkuste si nějaké vyrobit nebo ozdobit. Vaše rukodělná práce totiž propůjčuje domu jedinečnou atmosféru. Udržet interiér v kontaktu s venkovní přírodou vám pomohou i rostliny, dřevěné samorosty nebo kameny. Pocity klidu a intimity pak podtrhněte barevným laděním místnosti v tónech zelené, šedé či bílé.

Diskuse na internetu nejsou nijak miniaturní, i když zkušenosti máte různé. „Na futonu už přes rok spíme a je to moc fajn,“ píše čtenářka s přezdívkou Cvalík. Postel její rodině slouží i jako gauč a každodenně jej skládá na konstrukci vlastní výroby. Futonové matrace si koupila domů i čtenářka s přezdívkou Kitty. „Spí se na nich dobře. Dá se vybrat z různě tvrdých matrací, ale určitě vřele doporučuju jít si to osobně na prodejnu vyzkoušet,“ napsala.

Síla japonské ložnice je v naprostém souladu s praktičnosti

Někteří čtenáři zase s futony příliš dobré zážitky nemají. „Prvních pět let se spalo parádně, pak se proležel a buď ještě nějak ztvrdnul nebo mi tak prostě připadal,“ postěžovala si čtenářka Petruška. Doplnila si lůžko o zdravotní matraci, kterou na futon položila. Čtenářka Vlaďka sice futon doma nemá, ale na návštěvě si jej vyzkoušela. „Na mě je to moc tvrdé a při povlíkání jsem si ulomila asi tři nehty, protože je to těžký jak kráva,“ konstatovala rezolutně.Harmonie, jemnost designu a estetika. To jsou základní charakteristiky japonského stylu bydlení, který se prosazuje i v řadě tuzemských interiérů. Chcete se také inspirovat v zemi vycházejícího slunce? Dbejte především na čistotu a kontrast barev. Nechte vyniknout tmavě hnědé barvě dřeva, neutrální šedé barvě kamene a světlé barvě stěn. Čím více přírodních barev, tím lépe.

Trendem v zařizování ložnic jsou boxspringové postele.

Pokud se chcete do japonského stylu ponořit na sto procent, dejte každému kousku nábytku svůj účel. Stěny dolaďte tapetami nebo nástěnnými obrázky s přírodní tématikou a nezapomeňte na to, že přeplněný interiér bude působit neohrabaně. Naopak zcela na místě jsou otevřené a vzdušné prostory třeba s přidanou zlatou barvou, znakem hojnosti a bohatství.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Proč vinylovou podlahu?

Vinylové podlahové krytiny (PVC, hovorově lino) jsou vyrobené z polyvinylchloridu. Měkčené PVC se prodává v rolích, tvrzený vinyl zase v dílcích (lamelách nebo čtvercích). Tvrzený vinyl může být kombinovaný s podkladem z HDF nebo korku. Existuje i tkaný vinyl, který na první pohled připomíná koberec. Vinyl je odolný proti oděru, vodě (nevadí mokré vytírání), na omak je měkký, příjemný a hřejivý a umožňuje tichý došlap. Je zdravotně nezávadný, neobsahuje těžké kovy a někdy bývá opatřený vrstvou, která omezuje šíření plísní a bakterií.

Další výhodou PVC je široká škála barev a vzorů. Dokáže totiž dokonale imitovat jakýkoliv materiál (i dřevěné podlahy včetně reliéfu). Vinylová podlaha je ideální také v kombinaci s podlahovým vytápěním. Vinyl se v závislosti na teplotě roztahuje a smršťuje, takže při nákupu studujte technické listy a vyberte si takovou krytinu, která bude mít co nejnižší roztažnost. U dobrých výrobců se pohybuje od 0,1 mm na 1 metr délky. Rozpínání omezuje i příměs skelných vláken. Pro vyšší odolnost proti poškrábání se pak ptejte po PVC s PUR (polyuretanovou) ochrannou vrstvou.

Pokládka vinylových podlah

Výhodou velkoplošného PVC v rolích je podlaha beze spár a poměrně snadná pokládka, kterou zvládne i šikovný kutil. Pod lepenou vinylovou podlahou musí být špičkově udělaný podklad, protože vinyl okopíruje každou nerovnost. Menší nerovnosti nejspíše srovná i textilní nebo pěnová podložka, ale při větších nerovnostech je potřeba srovnat podlahu nivelační hmotou. Pokud chcete mít jistotu, že je podlaha položená správně, nechejte pokládku na odbornících. Někdy je cena pokládky zahrnuta v ceně podlahové krytiny.

PVC v rolích můžete pokládat volně bez lepení, kdy krytinu u stěn a při napojování zajistíte pomocí oboustranné lepicí pásky (vhodné pro menší místnosti), nebo PVC celoplošně přilepíte. Lepení je doporučováno u velkých místností (nad 20 m2) a v místnostech s podlahovým topením. Lepením navíc zabráníte vzniku vln. Vinylové dílce můžete skládat k sobě a celoplošně lepit, jiné položíte bez lepení podobně jako plovoucí podlahy pomocí zámkového spoje. Lepené podlahy bývají tišší, takže jsou vhodné i do dětských pokojů. U lepených lamel je navíc jednodušší oprava poškozených dílců.

Nepleťte si “lino” s linoleem

Linoleum (známé také jako marmoleum) je na rozdíl od PVC vyrobené z obnovitelných přírodních materiálů (dřevitá a korková moučka, lněný olej, vápenec, přírodní pigmenty a jiné). Nejčastěji je položeno na jutové tkanině nebo plátěné podložce. Jedná se tedy o 100% přírodní produkt, který je biologicky odbouratelný a nenarušuje životní prostředí při výrobě ani likvidaci. Oproti PVC je tlustší, měkčí a více připomíná gumu. Linoleum bývá jednobarevné nebo melírované, imitace dřeva nebývá věrná.

Pro své hygienické a nealergické vlastnosti se linoleum dříve používalo hlavně v nemocnicích a zdravotních zařízeních, dnes nachází uplatnění i v domácnostech. Přírodní původ surovin je vykoupený vyšší cenou a menší odolností proti vlhkosti. Linoleum totiž může nasát vlhkost a začít se vlnit nebo odlepovat, takže není vhodné třeba do koupelen. Dalšími nevýhodami přírodního linolea jsou citlivost na UV záření a náročnější údržba, která spočívá mimo jiné i v nanášení speciální voskové emulze.

 

Údělejte dojem na návštěvu. Zařiďte si domácí bar…

Alkohol je prý metla lidstva, ale pokud nejste třeba ze zdravotních důvodů zapřisáhlými abstinenty, dát si občas nějaký drink neuškodí. Když pomineme problematiku kredencových alkoholiků, kteří se doma potulují kolem uložené lahvinky a sem tam si nalejí „stopečku“, mívá řada lidí dost slušně zařízený bar nejen pro sebe, ale i pro případné návštěvy. Zaujala vás tato idea a chtěli byste také mít v obývacím pokoji něco podobného? Není to zase až tak složité.

Vyberte si doma pečlivě a zodpovědně místo, kde budete sami nebo s partnerem, případně s přáteli meditovat nad sklenkou dobrého vína, barevným koktejlem nebo ušlechtilým destilátem. Poté bude třeba vyřešit otázku „Kam s tím vším?“ V nabídce obchodů je široká nabídka nábytku, který můžete použít nejen pro přechodné skladování alkoholu, ale i veškerých potřeb pro jeho servis.

Komody, skříňky nebo zasklené vitríny jsou pro tyto účely ideální. Nápoje s vyšším procentem alkoholu se samozřejmě nekazí, tudíž si nemusíte lámat hlavu s malou ledničkou. Využijete nejspíš tu, kterou už máte v kuchyni. Nicméně pro skladování vína je ideální teplota 10 – 12 °C, a tudíž nejlépe chladný sklípek. Pokud chybí, přejte si jako dárek speciální klimatizovanou skříň na víno.

Do svého domácího baru nemusíte pořizovat zrcadlovou stěnu a profesionální výbavu, ale třeba stylové barové židličky a stoličky dělají také pěknou atmosféru. Pro přípravu koktejlů budete ale nezbytně potřebovat led, počítejte s tím. Dále vám nesmí chybět trojdílný a dobře těsnící šejkr, míchací sklenice a k ní dlouhá lžička a strainer, speciální kovové sítko se spirálou.

K vybavení je dobré pořídit i prkénko na krájení ovoce, lis na citróny a nerezové lžičky, vidličky a nože. Pro uchování jednoho nebo dvou druhů aromatických likérů či pálenek jsou fajn dvě stříkací sklenice a šikovné budou i kleště nebo lopatka na led. Pro servírování vína pořiďte kvalitní vývrtku s malým nožíkem na krycí kapsle a nezapomeňte ani na běžný otvírač korunkových uzávěrů.Teď už vám nezbývá nic jiného, než si dokoupit základní sortiment lihovin, případně vína tak, abyste nezruinovali rodinný rozpočet. Pro výrobu míchaných nápojů potřebujete řadu ingrediencí, ale nezbytné jsou lihoviny, vína a sirupy. Posledně jmenovaná složka se k drinkům přidává jednak proto, že se cukr špatně rozpouští a jednak kvůli tomu, že připravované nápoje často kalí.

„Škoda, že pít vodu není hřích. Jak báječně by chutnala!“       Lichtenberg

Co mít doma z ušlechtilých destilátů? Mezi rumy patří mezi nejprodávanější venezuelská pecka Diplomatico, kubánský elixír Legendario, případně guatemalská nádhera Ron Zacapa. Klasikou je také irská whiskey Tullamore Dew, Bushmills nebo bourbon Jack Daniel´s. Znalce potěší vyvážená chuť koňaků Courvoisier nebo Henessy, ve vašem novém houpacím křesle pak skvěle zarelaxujete třeba se skleničkou Martellu.

Vínečka vybírejte s ohledem na vlastní preference, případně i na to, zda s vámi budou pít dámy. Pro úvodní vyladění chutě můžete mít doma některé Veltlínské zelené či Müller-Thurgau. Pro zvědavé nosíky pořiďte Sauvignon, Tramín červený nebo Pálavu. U té si ale dejte pozor na původ a kvalitu, v posledních letech se jí totiž u nás vypilo tolik, kolik se jí tu nikdy ani nemohlo vypěstovat.

„Voda, pokud se pije střídmě, nemůže nikomu škodit.“     Mark Twain

Jako víno králů pak nese označení Ryzlink rýnský. Mezi tuzemskými červenými víny si vyberte domů třeba rozšířenou Frankovku, můžete mít i Zweigeltrebe, Modrý Portugal nebo také Cabernet Sauvignon. Ať už vás osloví cokoli, nezapomeňte vína podávat ve správném typu sklenic. Červené do širších a nižších, bílé do štíhlejších a vyšších. Místo si na ně udělejte v prosklených vitrínách.Tak, teď se rozhlédněte po svém novém domácím baru a můžete si vybrat, na co máte chuť. Mnozí lékaři stejně doporučují jako prevenci kardiovaskulárních onemocnění vypít denně maximálně dvě sklenky vína pro muže a sklenku pro ženy. Nejlépe společně. Alkohol v tomto množství totiž slouží jako prevence před chorobami srdce a cév. Tak…na zdraví, a co vám teď ještě chybí? Hosté.

Podívejte se také, jak vypadají domácí bary v příspěvcích na síti Pinterest.

Hosty dělíme na nezvané, pozvané a nepozvané. Ty první vyhoďte hned mezi dveřmi. Patří sem věřitelé, agenti cizinecké legie nebo prodejci hrnců. Hosty nepozvané rádi vidíte, i když jste vůbec netušili, že k vám zavítají. Hosty pozvané samozřejmě očekáváte, a vítáte je s otevřenou náručí i barem. Poslední dvě skupiny si zaslouží kvalitní posezení, třeba na moderní sedací soupravě.

Aha, ještě je tady jeden z přátel, kterému se nějak nechce (nebo nemůže?) domů. Namíchejte mu Prairie – Oyster koktajl. Do poháru dejte lžíci worcesterové omáčky a na ni opatrně vyklepněte žloutek. Trochu osolte, opepřete a malinko posypte paprikou. Pak pohár dolejte olivovým olejem. Natočte do sklenice čerstvou, studenou vodu a obojí příteli podejte. Koktejl musí vypít naráz. Je ověřeno, že všichni tu vedle stojící vodu také „na ex“ vypijí, poté se zvednou a v klidu odejdou.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Božský relax jménem závěsné křeslo

Příjemné uvolnění a vychutnání pocitu relaxace. To jsou určitě hlavní požadavky na sezení v pohodlném křesle ve vašem obývacím pokoji. Úžasné a netradiční je ale posezení a pohoupání v křesle závěsném. Lepší zázemí pro sledování televize, čtení nebo jen lenošení si těžko můžete přát. Ke stropu je ale musíte velice dobře upevnit, aby relax neskončil nepříjemným přistáním.

Zavěsit ke stropu můžete nejen křesla, ale i houpačky nebo sítě. Zpočátku jistě neprohloupíte, když si necháte odborně zkontrolovat nosnost a materiál stropu. Najděte si speciální prodejnu kotevní techniky nebo větší železářství a pořiďte si rozpínací hmoždinku s půlkruhovým hákem, případně s karabinkou. Kompletní závěsné zařízení na křeslo z ratanu vás ale vyjde zhruba na 6 000 Kč.

Ke kotvení do zdi či stropu používají profíci kombinaci ocelových závěsných prvků s chemickou maltou, kdy hovoříme o takzvaném chemickém kotvení.

Nejlepší způsob upevnění ocelové spojovací techniky do zdiva je chemické kotvení. Nenamáhá zeď rozpěrnými silami, nepodléhá času ani vlhku. Zdivo a chemická malta se totálně spojí. Obstarává to dvousložková vinylesterová pryskyřice s přídavkem cementu. Tuba obsahuje dvě základní složky, které při smíchání ztuhnou do vysokopevnostní pryskyřice.Odborníci doporučují zavěšovat křesla výhradně buď na strop z masivního dřeva či betonu, zhruba do výšky 1,95 m. Výška sedáku nad zemí vylaďte asi na 50 centimetrů. Na betonový strop použijte chemickou kotvu a houpačkový hák s metrickým závitem. Do dřeva vyvrtejte otvor a do něj až po konec závitu dejte vhodný bezpečnostní závěs. Na kroužek zavěste karabinu s pojistkou a křeslo.

Při použití kotvy s pouzdrem jde o takzvané neviditelné kotvení, kdy je po demontáži závěsného oka vidět pouze otvor se závitem. Pro kotvení pouzdra musíte ale vzít vrták s větším průměrem.

Křesla se zavěšují pouze na jeden bod. To umožňuje rychlou montáž a také komfort volnosti pohybu. Vždy si ověřte, že definitivní místo pro křeslo je dostatečně pevné s bezpečné. Nejlépe tedy pevný vyzrálý beton, nebo zdravé a silné trámy nejlépe z hustého dřeva. Na oba tyto materiály se hodí třeba závěs Power hook, v originálním balení jsou kovové hmoždinky do betonu. Na dřevěný trám si musíte dokoupit vhodné vruty do dřeva s hrubým závitem. Osvědčily se ty z uhlíkové oceli.Závěs Power hook má navíc karabinu. Proto můžete křeslo snadno nasadit i sejmout a pro lehké otáčení má karabina na otočném kloubu ložisko. Pro snadné nastavení délky závěsu je jeho součástí navíc prodlužovací řetízek. K zavěšení křesla kdekoli ve vašem bytě můžete použít i otočný závěs s obchodním názvem Swivel. Snadno se používá a ani u něj nechybí možnost otáčení.

Na pultech najdete i hotové kompletní úchyty křesel

Patentovaný úchyt značky Home Rope, určený k upevnění závěsného křesla na strop nebo dřevěný trám, vás přijde ne necelých 500 Kč. Vyrobili jej z pevného, voděodolného materiálu, který navíc odolává i UV záření. Pro zavěšení pohodlného křesla do trámu pergoly či do přiznaných trámů v bytě je zase ideální závěsný hák se samořezným vrutem do dřeva. V obchodě jej seženete do 110 Kč.Rostoucí popularitu závěsných křesel a jejich upevnění v bytě dokládá bohatá internetová diskuze k tématu. „Pokud jste v nejvyšším patře, nejjednodušší bude provrtat panel skrz a konzoli, hák a očko, zavěsit na šroub s velkou podložku na vrchní straně panelu,“ míní čtenář Václav. Případně radí najít v panelu dutinu, přes otvor do dutiny vsunout silnější roxor nebo trubku, na ni zavěsit hák na houpačku a otvor s rourou zabetonovat.

Klasická hmoždinka prý ve správné díře unese v panelu i slona. Vy si v případě potřeby můžete vzít na pomoc třeba chemické kotvení.

„Klasická hmoždinka, pokud je ve správné díře, unese v panelu i slona. Řekněte nějakému kutilovi v sousedství a za čtvrt hodinky se můžete houpat,“ radí čtenářka s přezdívkou Litty. Kvalitnější 12 mm hmoždinka to podle ní v betonu bez problémů zvládne. „Případně si vezměte na pomoc buď kovovou, nebo chemickou kotvu,“ uzavřela Litty.K zavěšení houpacích křesel, ale i sítí můžete použít mnoho různých způsobů, výrobků a doplňků. Vždy musíte zvážit místní podmínky k závěsu, aby celková sestava po pečlivém a kvalitním byla dostatečně nosná a bezpečná. V obchodech nabízené závěsné prvky mají vždy uvedenou nosnost, a obsahují také návod i doporučení, pro jaký nábytek jsou vhodné.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Překáží vám pračka v bytě? Řešením je praktická prádelna či prací kout…

Přemýšlíte, kam dát v bytě pračku? Nejlepší je mít pro ni samostatnou místnost, ale neztratí se ani v koupelně. Pokud nemáte místo ani tam, nezbyde vám nic jiného, než ji ukrýt v kuchyni nebo ve vestavěné skříni na chodbě. Výhodou samostatné prádelny je, že zde většinou najdete prostor i na sušení, žehlení a skládání prádla. Všechnu práci tak zastanete v jedné místnosti a ven už vynesete jen čisté, voňavé, suché a poskládané prádlo připravené na návrat do skříní.

Prádelna je prostě lepší. Jak ji zařídit?

Jako prádelnu můžete využít třeba komoru, technickou místnost nebo sklep, v místnosti však musí být připojení na vodu a odpady. Nezapomínejte ani na to, že by se prádelna měla dát větrat, protože vysoký obsah vlhkosti ve vzduchu může vést k plísním. Ideální je okno, ale postačí i ventilátor. V prádelně by mělo být také umyvadlo nebo menší vana na namáčení prádla.

Než se pustíte do zařizování prádelny nebo prádelního kouta, tak se inspirujte na Pinterestu.

Samostatnou prádelnu můžete brát jako pracovní místnost, takže si zde vystačíte s pračkou a otevřeným regálovým systémem, kam uložíte veškeré prací prostředky a přípravky. Jestli si však potrpíte na pořádek a organizaci, pořiďte si raději uzavřené skříňky. Pak totiž vypadá prostor více uspořádaně. Pokud má prádelna více funkcí, myslete i na další úložné prostory na rozličné úklidové prostředky a pomůcky či cokoliv dalšího, třeba sportovní potřeby.

Špinavé prádlo můžete ukládat do prádelních košů, vaků zavěšených na stěně nebo nádob zabudovaných do skříňky. Nádoby na špinavé prádlo mají tisíce podob a tvarů, takže výběr záleží jen na vašem vkusu a prostoru, který máte k dispozici. Aby mělo třídění prádla řád a nikdo to nepletl, označte jednotlivé koše třeba pomocí cedulek nebo barev.

Kombinace pračky a sušičky je značka “ideál”

Když si k pračce pořídíte i sušičku, nebudete muset řešit problém, kde sušit prádlo. Pokud máte doma málo místa, postavte je na sebe a vytvořte tak “prádelnový” sloup. V koupelně či prádelně si tak ušetříte spoustu místa. Pokud máte dostatek prostoru, postavte je vedle sebe a jejich horní plochu využijte k odkládání věcí či ke skládání prádla. Pokud na ně navíc umístíte pracovní desku, můžete pod ni zabudovat i výsuvné skládací prkno.

Spotřebiče můžete postavit i na nižší skříňku, do které schováte další věci. Výhodou je, že pračka a sušička budou výše, takže se k nim nebudete muset tolik zohýbat. Pokud se na spotřebiče nechcete dívat, můžete je zabudovat do skříňky nebo schovat za závěs. Když bude sušička stát vedle pračky, můžete nad ni pověsit skříňku nebo poličky, do kterých dáte košíčky nebo krabičky s pracími prostředky, síťkami pro praní drobného prádla, sušicími míčky a dalšími drobnostmi.

Jestli si nechcete pořizovat nebo nemáte potřebu používat sušičku, můžete nad pračku místo poliček pověsit sklopný sušák. Prádlo pak nebudete muset sušit v obýváku, ložnici nebo na balkoně, případně nebudete muset šetřit místo na klasický sušák. Místo sklopného sušáku můžete zvolit i sušák pověšený ke stropu, který pomocí důmyslného systému snadno dostanete do takové výšky, abyste na něj mohli pohodlně pověsit prádlo. Místo sušičky pak můžete vedle pračky nebo nad ni umístit koupelnovou skříňku na špinavé prádlo i prací prostředky.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Automatické zavírače dveří… konec majordomů

“Kdo tě doma učil zavírat dveře?” nebo “Vy máte místo dveří korálky?” Pokud si pořídíte automatické zavírače dveří, musíte se na tyto a podobné otázky připravit, protože je budete slýchat poměrně často. Na to, že už za sebou nemusíte zavírat dveře, si totiž poměrně rychle zvyknete. Je to podobné, jako když si do kuchyně pořídíte zásuvky a dvířka s tlumením nebo když na záchod namontujete samosklápěcí prkénko.

“Sezame, zavři se!”

Zavírač dveří se postará o samočinné, hydraulicky tlumené a bezpečné zavírání dveří. Některé samozavírače umožňují přizpůsobit sílu či rychlost zavírání dveří, případně můžete nastavit i jejich trvalé otevření či aretaci v různých polohách. Některé modely jsou pak určeny pro speciální dveře, třeba požární, bezpečnostní nebo kouřotěsné.

Na cenu zavíračů má vliv síla zavírání i jejich specifické parametry. Základní modely stojí řádově do 1 000 Kč, složitější pak pořídíte za cenu kolem 2 000 – 3 000 Kč. Integrovaný samozavírač seženete za cenu od 4 500 Kč, podlahový samozavírač od nějakých 3 000 Kč a samozavírací dveřní panty koupíte za cenu od 2 000 Kč. Profesionální samozavírače pak stojí i desítky tisíc.

Jaký zavírač si můžete pořídit?

Zavírače s horní montáží jsou nejběžnější a instalují se na horní část dveřní konstrukce. Existují dva typy, a to s ramenem a kluznou lištou. Můžete je použít u běžných, požárních, kouřotěsných i bezpečnostních dveří. Jejich nevýhodou je, že jsou vidět, takže výrazně ovlivňují vzhled dveří.

Podlahové (zemní) zavírače se umisťují na spodní část konstrukce dveří. Celý mechanismus je pak instalovaný do montážní schránky v podlaze pod dveřmi a je překrytý krycím plechem. Používají se tam, kde je vyžadován nenápadný design, nebo v případě, že není možné použít jiný typ zavírače. Jsou ideální i pro bezrámové celoskleněné dveře.

Integrované zavírače jsou zabudované v samotných dveřích a zárubni a kluzná vodicí lišta je viditelná pouze při otevření dveří. Tyto samozavírače jsou tedy nenápadné, neruší design dveří a jsou prostorově velice úsporné.

Samozavírací panty mají integrovaný zavírač dveří, který zajistí jejich tiché dovírání a umožňuje i regulaci rychlosti zavírání. Výhodou těchto pantů je, že jsou na první pohled stejné jako klasické panty a neruší tak vzhled dveří. Až při bližším pohledu zjistíte odlišnost od běžných pantů.

Jen dobře vybraný zavírač zavře dveře tak, jak má

S výběrem samozavírače by vám měli poradit prodavači ve specializovaných prodejnách. Pokud vyberete zavírač s nedostatečnou silou, nebudou se dveře dovírat. Jestliže zvolíte příliš silný zavírač, tak vám zase půjdou dveře těžko otevírat. Pro bezproblémový a tichý chod dveří je důležitá i správná montáž a seřízení zavírače, takže instalaci raději nechejte na odbornících.

Při výběru samozavírače musíte znát hmotnost a velikost dveřního křídla, umístění a polohu dveří (levé či pravé dveře) a jejich zátěž, tedy frekvenci otevírání. Obecně platí, že čím větší a těžší dveře máte, tím silnější zavírač musíte pořídit. Dalším faktorem při výběru zavírače je, zda se jedná o interiérové nebo exteriérové dveře, případně jestli se jedná o nějaké speciální dveře (třeba požární).

Při venkovním použití je zátěž při zavírání dveří vyšší (třeba kvůli velkému větru), takže zavírač musí mít dostatečnou sílu, aby dveře zavřel. Samozavírač navíc musí odolat povětrnostním podmínkám, hlavně vyšší vlhkosti a častým změnám teplot. Na dveře se speciální konstrukcí je pak potřeba při instalaci zavírače použít i různá držadla a upevňovače, která opět negativně ovlivní sílu zavírání. I zde tedy odborníci doporučují nainstalovat zavírač s vyšší silou.

 

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Cesta k úspěchu u zavírače dveří je správná montáž. Jak na to?

„Brano, zavírá samo.“ Jistě každý zná asi jeden z nejznámějších reklamních sloganů na zavírače dveří v tuzemsku. Dnes už je k mání značek více, ale možná i vy doma spoléháte na pohodlnou poloautomatiku nejen u dveří do garáže, ale třeba i v interiéru. Jenže někdy zavírač nefunguje a dveře zůstávají otevřené či nedovřené. Jak zařízení nejlépe seřídíte?

Před seřízením si zjistěte značku a typ vašeho zavírače

Nejčastějším problémem bývá příliš rychlé zavírání s hlasitým boucháním dveří do zárubní, nebo naopak nedovření dveří. Nejrychleji tuto nepříjemnost opravíte dotažením regulačního šroubu či šroubů, pokud je jich v zařízení více. Myslete ale na to, že každý typ zavírače má jiné provedení a tím i způsob seřízení. Vedle Brana totiž existují i značky jako Geze, Kaba, Diplomat či Dorma.

Nevidíte žádnou změnu? Pak zřejmě v zavírači chybí olej. Jestliže se rychlost zavírání nezmění, není pravděpodobně v zavírači olej. Při jeho nedostatku dochází k další typické chybě zavírání, kdy se dveře dovírají rychle a na konci se zpomalí. Olej může zčásti zmizet opotřebením vnitřních částí, ale i tím, že jste koupili moc malý zavírač pro příliš těžké dveře.

Postupujte podle selského rozumu. Pokud nevíte, co se kterým šroubem nastavuje, nastavte nejdříve jeden šroub. Pak vyzkoušejte reakci zavírače a pokračujte případně s dalším šroubem.

Oleje máte po kontrole v zavírači dostatek, ale bouchání přesto trvá. Jak na to? Zkraťte šroub táhla a jednoduše jej více zašroubujte. Pokud dveře například v předsíni nedovírají, naopak jej prodlužte a mírně vyšroubujte. Délku zkrácení nebo naopak prodloužení táhla nastavujte zkusmo, pokuste se zkracovat šroub po 5 milimetrech délky.

Po této technické operaci se vám teoreticky může stát, že táhlo se zavírací pákou nebudou svírat pravý úhel, tak jako dříve. I tak by ale výchylka měla být maximálně plus mínus dva centimetry. Má totiž vliv na velikost doklepu dveří a celkovou funkci zavírače vůbec. U hydraulických modelů pak počítejte s tím, že u venkovních dveří do domů může kvůli nízké teplotě tuhnout olej a tím se měnit i rychlost zavírání. Obecný návod na seřízení nicméně není, protože existuje řada typů.

Berte v úvahu fyzikální zákony. Hydraulické zavírače dveří mají proměnlivé vlastnosti v zimním a letním období kvůli tuhnutí, respektive rozpínání oleje. Počítejte s tím.

Zavírače s jediným regulačním šroubkem v boční části tělesa zavírače, seřídíte snadněji. Otočením šroubu vpravo dovření zpomalíte, vlevo naopak zrychlíte. U zavíračů se dvěma šrouby výrobci už regulační označují. Například u značky Brano typu P100 mají čísla 1 a 2. Šroubem č. 1 regulujete první fázi pohybu dveří, takzvanou kočárkovou. Šroub č. 2 určuje rychlost dovírání od konce této fáze až po úplné zavření dveří. Podrobnosti najdete v návodu na internetových stránkách výrobce.

Čtenář s přezdívkou Jenny píše v internetové diskuzi, že seřizoval v bývalé bytovce zavírač dost pravidelně na jaře a na podzim. „V zimě, jak ztuhl olej, tak to zavíralo děsivě pomalu,“ konstatoval s tím, že na jaře musel trochu utáhnout, na podzim zase trochu povolit. Podle čtenáře s přezdívkou Bandy je jeden šroub na seřízení polohy ramene už přežitek. „Většina bran má dva šrouby, jeden na rychlost do zavření na cca 15° a druhý na dovření od 15°,“ popsal.

Pokud si na seřízení sami netroufáte, zavolejte odborníka

Pokud vás špatné zavírání a dovírání dveří rozčilují a nevíte si s tímto problémem rady, povolejte na opravu odborníka. Bude vás to ovšem stát nějaké peníze. Jestliže chcete ušetřit, mrkněte se nejdříve na webové stránky výrobců automatických zavíračů. Zpravidla tam najdete velmi podrobné a dá se říci, že i bez problémů pochopitelné detailní návody.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…