Jak se bránit tomu, by velká voda nenavštívila naše obydlí? Postavme chytrý dům!
Chytrý dům je na povodeň připravený!
Velmi ničivé povodně se v určitých oblastech opakují s železnou pravidelností. Můžeme narazit na případy, kdy si nešťastní majitelé ještě zcela neopravili své nemovitosti po předcházející záplavě a už je stihla další velká voda. Spousta z nich nemůže a ani nechce opustit svá rodná místa, která velmi často leží v záplavových oblastech. Co jim tedy zbývá? Jak mají chránit svůj majetek, zařízení domu, nábytek a vše ostatní? Odpovědí může být, chytrý dům.
Takový dům stavíme s rezervou nad výší hladiny takzvané stoleté vody.
Celá koncepce je založená na principu postavit dům tak vysoko, kam velká voda z velké většiny nezasahuje. Až nad hranicí stoleté vody. „Rodinné domy po pečlivém zanalyzování povodňových map projektujeme takovým způsobem, že vnitřní podlaha domu se nachází nejméně 0,4 metru výše, než je hladina stoletých vod.“ říká Jan Černý, ředitel výroby společnosti Ekonomické stavby, takovéto speciální obydlí v České i Slovenské Republice nejen projektuje, ale i dodává kompletní stavby.
Použitím protipovodňové konstrukce získáme v první řadě bezpečné bydlení, kterému se statisticky drtivá většina záplav vyhne, ale i další výhodu v podobě prostoru pod domem, který nám může sloužit například jako garážové stání. Většinou o blížícím se nebezpečí víme, proto nebude zas takovým problémem tento prostor včas vyklidit. Pro vybavení takovýchto částí domu zvolme materiál, který postupnému zaplavení odolá, například kovový nábytek.
Při stavbě chytrého domu prochází řadou změn i pozemek v okolí stavby.
Pokud se na nás velká voda již valí, mnohem méně škod napáchá, pokud byly při stavbě provedeny i terénní úpravy dle návrhu zkušeného projektanta. Systémem různých zábran, například příkopů, navážek či zdí, nebezpečné proudy živlu roztříštíme a prostor pod domem a další choulostivá místa budou zatopena pozvolně, ne zničující vlnou.
Každá nová povodeň ve vyčíslených škodách překonává ty předešlé.
V důsledku působení člověka se klimatologové shodují, že obrovské výkyvy počasí budou v budoucnu stále častějším jevem.
Například povodně v roce 2013 zasáhly rozsáhlá území středních, severozápadních a severovýchodních Čech, v další vlně byly zasaženy Jihočeský kraj, Krkonoše, Jizerské hory a Českomoravská vrchovina. O život přišlo 15 osob. Velká voda zasáhla 970 měst i obcí. 27000 osob bylo evakuováno, na pomoc zasaženým oblastem při povodních a k likvidaci následků dorazilo více než 28000 hasičů, jak z profesionálních, tak z dobrovolných sborů. Dále zasahovalo 20000 příslušníků policie a 10000 vojáků z povolání. Velká voda postihla i naše sousedy: Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Maďarsko a Švýcarsko. Škody v České republice byly vyčísleny na desítky miliard korun.
Extrémní srážky a tím navazující povodně jsou v našich končinách nejběžnější přírodní katastrofou. Ale jak jsme již zmínili, materiální škody se neustále zvyšují. Je to dáno nejen zvýšenou aktivitou člověka v rizikových oblastech, ale i obecným bohatnutím naší společnosti a v neposlední řadě i občas necitlivými zásahy do krajiny vzniklé především za minulého režimu.
