Rubrika: Kuchyň

Víte, jak udržet chlép čerstvý i na druhý den? Chlebník je to pravé.

Těšili jste se, jak si k snídani dáte chleba s máslem a medem, jenže ouha. Vzali jste chleba do ruky a je tvrdý jako kámen, takže k snídani budou leda tak topinky s česnekem. Chudáci kolegové v práci, se kterými budete mluvit. No ale zase se nemusíte bát upírů… Jak napříště zabránit tomu, aby chleba okoral, ztvrdl, či dokonce zplesnivěl? Jak ho udržet déle čerstvý? Nenechávejte ho v sáčku, ale přendejte ho do utěrky nebo chlebníku.

 

Jak skladovat chleba

Na krátkodobé skladování stačí chleba zabalit do látkové (nejlépe lněné nebo bavlněné) utěrky. Ta absorbuje přebytečnou vlhkost a udržuje chleba déle čerstvý. Pro delší skladování (maximálně týden) se hodí košík s víčkem, dóza s víkem, chlebník, speciální zásuvka nebo skříňka. Pokud chcete, aby chleba vydržel déle, musíte ho zamrazit. Před zmražením chleba pečlivě zabalte do hliníkové folie a vložte do plastového sáčku určeného pro zmrazování. Z obalu vytěsněte veškerý vzduch.

Foto: dedra.cz

Můžete použít i dvojitý plastový obal, vodotěsnou krabici nebo důkladně vyčištěnou plastovou krabici určenou pro zmrazené potraviny. Nepoužívejte papírové obaly od mléka, přírodních sýrů a podobných výrobků. Chléb kypřený droždím a běžné pečivo si uchovají svoji jakost v mrazničce až po dobu šesti měsíců, raději ale chleba snězte do tří měsíců.

Chlebník brání přístupu vzduchu a vlhkosti ke chlebu. Na trhu najdete chlebníky z různých materiálů, v mnoha barvách i tvarech. Je na vás, který si vyberete, měl by však ladit se stylem kuchyně. Kvalitní chlebník bývá dražší, ale zato lépe těsní a dobře se s ním manipuluje. U nekvalitních výrobků se dvířka při častém otevírání mohou velmi rychle poničit.

Při manipulaci s chlebem vždy dodržujte pravidla čistoty, abyste na něj ze špinavých rukou nepřenesli nic, co by mohlo podpořit rychlý úbytek čerstvosti nebo tvorbu plísně. Pečivo v igelitovém sáčku nepokládejte na lednici. Rychle se zde kazí, tvrdne a plesniví, protože vrchní stěna lednice se zahřívá na poměrně vysokou teplotu a následně dochází ke kondenzaci vlhkosti v sáčku.

Tipy pro použití chlebníku

Pečivo nedávejte do chlebníku, pokud je ještě teplé. Vznikající pára se mění na vlhkost a usnadňuje růst plísně. Před uložením do chlebníku vyndejte chleba z mikrotenového sáčku a zabalte ho do lněné utěrky nebo pytlíku. Chlebník pravidelně (alespoň jednou týdně) myjte nebo vytírejte a zbavujte drobečků, aby se v nich netvořila plíseň. Použijte třeba octovou vodu a po omytí nechte chlebník důkladně oschnout.

Do chlebníku přidejte rozkrojené jablko. Pečivo zvláční a pomaleji vysychá. Pokud do chlebníku přidáte kousek syrové brambory, tak chleba nebude plesnivět. Nakrojený bochník pokládejte plochou řezu na čistou, rovnou podložku, aby chléb neokoral, střídka zůstala vláčná a kůrka pevná.

 

Máte retro kuchyni? Vyberte si chlebník ze smaltované oceli.

Jaké jsou typy chlebníků

Ve velikosti chlebníků jsou značné rozdíly. Od malého chlebníčku na půlku chleba se dostanete až ke schránkám na dva bochníky. Chlebník může být dřevěný, nerezový, ocelový, plastový, porcelánový či proutěný. Může stát na lince, ale můžete ho zavěsit i pod kteroukoliv horní skříňku kuchyňské linky (volně stojící nebo závěsný chlebník).

Dřevěný chlebník (borovice, dub i bambus) je tradiční, kvalitní a trvanlivý. Víko bývá většinou sklopné a otevírá se zepředu nebo shora. Někdy je odnímatelné celé. Dřevěné chlebníky většinou dobře těsní, nepropouští vlhkost a brání chlebu vysychat. Chrání jej i před jinými škůdci (před tatínkem, kterého v noci chytne hlad, však chlebník chleba neochrání) a stojí zhruba od 200 Kč.

Nerezový chlebník vypadá moderně a snadno ho vyčistíte (chytají se však na něm otisky). Malý seženete už za 230 Kč. Chlebník ze smaltované oceli mívá posuvné nebo sklopné víko, spoustu barevných variant a robustní konstrukci. Stojí zhruba 800 Kč a více. Plastové chlebníky mívají spoustu barev, jsou jednoduché na údržbu, lehké a při pádu se jen tak nerozbijí.Koupíte je už za cenu kolem 180 Kč.

Co použít místo chlebníku?

Místo chlebníku můžete použít i plastový vzduchotěsný box na chléb a pečivo. Bývá vyrobený z vysoce kvalitního a trvanlivého polypropylenu se silikonovým těsnicím kroužkem po obvodu. Je omyvatelný v myčce a podle velikosti stojí 100 Kč a více. Kromě boxů můžete použít také speciální pytlík na pečivo s dvojitou vrstvou (vnější je z čisté bavlny a vnitřní ze speciální plastové fólie). Koupíte ho už za 100 Kč.

Na krátkodobé uchování chleba a pečiva použijte chlebenku z proutí. Pečivo v ní můžete naservírovat přímo na stůl. Hranatý, kulatý nebo oválný košík mívá víko a uvnitř bývá proutí potažené kanafasem nebo lněnou tkaninou. Stojí zhruba 400 Kč.

V řadě kuchyňských linek je speciální hluboká zásuvka se speciálním těsněním, které v zavřeném stavu nepropouští k pečivu téměř žádný vzduch a chrání jej tak před oschnutím. Vnitřní plastová vložka se navíc snadno čistí. Kromě zásuvky na ukládání pečiva si dokonce můžete pořídit i zásuvku na jeho rozpékání a ohřívání.

Jak vyrobit stojan na víno bez velké námahy…

Jistě jste už slyšeli, že střídmé každodenní pití vína je prospěšné lidskému zdraví. Pochopitelně ne v ledajakém množství a kvalitě. Odborníci se v řadě studií shodli, že zejména srdci jsou prospěšné dvě sklenky denně pro muže a jedna pro ženy. Patříte-li k milovníkům jiskřivého moku a snažíte se dodržovat tato doporučení, měli byste si doma zařídit stylové uložení lahví pro svou potřebu.

V našem seriálu o bedýnkovém nábytku jsme si už ukázali, co všechno můžete z nepotřebných, ale i úplně nových dřevěných bedýnek od ovoce a zeleniny vyrobit. Konferenční a noční stolky, taburet, knihovnu, poličky či boxy na zeď. Tentokrát si zhotovte jednoduché, ale stylové úložné boxíky na víno. Pokud je budete mít ve chladnější spíži nebo ve sklepě, víno zůstane chuťově výborné.

Základní úpravou bedýnky je dělicí dřevěný kříž do úhlopříčky

Skvěle vypadá úložný vinný box z bedýnky, která má uprostřed dělicí kříž. Potřebujete jen šikovné ruce, základní truhlářské nářadí, spojovací materiál a barvu na závěrečnou úpravu. Bedýnku dobře rozměřte a uřízněte si dvě destičky do její úhlopříčky. Jednu destičku budete muset rozpůlit a po jejím vsunutí do bedýnky připevnit s pomocí vrutů a plechové spojky ke druhé. Výsledkem bude bedýnka s dřevěným křížem uprostřed. Vína jen naskládáte do takto vzniklých přihrádek.

Nezapomeňte na přiměřenou „vnější úpravu prací“. Rozmyslete si tedy, jakým odstínem svůj výtvor natřete, aby nerušil své okolí. Nátěru samozřejmě musí předcházet, pokud je třeba, osmirkování dřeva do hladka. Použít můžete třeba lesklé nebo matné, vodou ředitelné barvy. Dřevo namořené na přírodní odstín ponechte v případě, že vám bedýnky poslouží bez vnitřního kříže, ale umístíte je do kovového stojanu nad sebe a na šikmo. O uložených lahvích tak budete mít dobrý přehled.

Vína ukládejte naležato, se dnem lahve o něco výše než hrdlo

Bedýnku ale nemusíte rozdělovat jen úhlopříčně. Nicméně stejným způsobem dovnitř připevněte lišty, do nichž v přední části vyřežte půlkruh na hrdlo lahví. Zadní lištu na podporu dna lahve dejte o malinko výše, aby se při uložení vína stále smáčel korkový uzávěr a víno neztrácelo svou jakost. Čistě kulaté otvory vyřežte v případě, že si pro uložení vína vyberete bedýnku s plným víkem.

Velice zajímavá je klasická bedýnka, do níž těsně a nahusto vedle sebe naskládáte válce z drátěného pletiva. Obdobně vypadá ochrana stromků proti na zahradě proti okusu zvěří. Pak už jen dovnitř naskládejte lahve. Obdobně využijte jakoukoli železnou dělicí armaturu, která vám bude rozměrově vyhovovat. Jestliže máte v bytě dostatek místa na stěně, nebojte se zapřemýšlet o uložení víneček do bedýnkových stojánků na zeď, současně s vinnými sklenkami.

Dřevěnou bedýnku seřízněte po její delší straně na polovinu. Poté opatrně odstraňte z její jedné delší strany prkýnka. Připevněte bedýnku s pomocí hmoždinek a vrutů spolehlivě na zeď a jedno z prkýnek upevněte vruty nebo přibijte hřebíčky dopředu a dolů do vzniklého otvoru. Poslouží jako zábrana proti vypadení lahví. Pokud ještě do spodní části vybrousíte mělké zářezy, získáte ideální odkládací místo na skleničky. Pověsíte je dnem nahoru a tím pádem se do nich nebude prášit.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Sníte o kuchyni s ostrůvkem? Zjistěte, zda je to opravdu výhra…

Kuchyňský ostrůvek zvětší pracovní i úložný prostor kuchyně. Často slouží jako prvek, který opticky odděluje kuchyňskou zónu od zóny obytné. Je častým snem hospodyněk, ale ne vždy je praktický tak, jak to v představách vypadá. Ideální kombinaci tvoří s jednořadou kuchyňskou linkou a linkou do L. Ke kuchyním ve tvaru U a G se už tak moc nehodí. Dřez ani sporák umístěný na ostrůvku není příliš praktický, takže je lepší ho využívat jen jako další pracovní a odkládací plochu. Z vnější strany ostrůvku můžete mít barové sezení, případně klasický jídelní stůl.

Ostrůvek se hodí jen do větších místností a kuchyní spojených s jídelnou či obývacím pokojem. Kolem ostrůvku totiž musí zůstat dostatek místa pro pohyb. Minimální vzdálenost od stěn i dalších kusů nábytku by měla být minimálně 90 cm, optimálně však 120 cm. Hloubka i délka ostrůvku je individuální a závisí především na prostoru, který máte k dispozici. Hloubka většinou bývá 80 – 120 cm. Ostrůvky jsou nejčastěji obdélníkové, některé jsou však čtvercové či oválné. V případě kombinace ostrůvku s barem myslete na dostatečný prostor pro nohy (nejlépe i prostor, o který si nohy opřete).

Pracovní, mycí nebo varná zóna?

Ostrůvek je nejlepší využívat jako další pracovní plochu. Když ho budete chtít využívat jako varné nebo mycí centrum, tak počítejte s mnohem náročnější instalací. Do prostoru totiž budete muset přivést elektřinu, vodu nebo plyn. V případě mycího centra budete muset vyřešit i odpady, v případě varného centra zase digestoř. Navíc nesmíte zapomínat ani na dostatečné osvětlení. To vše znamená zásahy do stěn a podlah, případně i stropů. U výběru digestoře myslete na to, že musí být pohledová ze všech stran. Existují i digestoře zabudované do roviny pracovní desky, ale ty poslouží spíše jen těm, kteří moc nevaří.

Varná deska umístěná na ostrůvek není ideální ani z hlediska úklidu. Při vaření a hlavně smažení totiž pokrmy prskají, takže při vaření v prostoru zaprskáte nejen pracovní plochu, ale i prostor kolem ostrůvku (hlavně podlahu nebo jídelní stůl). Proto je lepší umístit varnou desku ke stěně. Pokud trváte na varné zóně na ostrůvku, nainstalujte za varnou desku alespoň zástěnu, která nečistoty zachytí. Volte však raději nějaký neprůhledný materiál, abyste se na skvrny od vaření nemuseli dívat i z obytné zóny.

Zvolené funkci ostrůvku přizpůsobte i úložný prostor. Výhodou ostrůvku je, že tento prostor může být přístupný ze všech stran. Jestliže budete ostrůvek využívat jako varnou zónu, můžete do něj uklízet hrnce a pánvičky. Když budete mít na ostrůvku dřez, uložte do skříněk třeba čisticí prostředky a nádobu na odpad. V případě pracovní zóny můžete v ostrůvku schovávat třeba potraviny nebo kuchyňské spotřebiče. Část ostrůvku můžete vyhradit i domácí vinotéce. Prostor nad ostrůvkem zase využijete díky různým závěsným a drátěným systémům.

Jak poskládat linku s ostrůvkem

U dvouřadé kuchyňské linky může ostrůvek nahradit druhé rameno linky. Výhodou ostrůvku je, že jej můžete obcházet z obou stran. Další možností je zkombinovat ostrůvek se skříňovou stěnou. Ostrůvek pak zahrnuje pracovní, varnou i mycí zónu. Při tomto řešení je důležité věnovat velkou pozornost dodržení všech ergonomických zásad, aby se vám v kuchyni dobře vařilo. I tak se však jedná spíše o módní záležitost pro lidi, kteří moc nevaří.

Z rohové kuchyně do L vytvoříte pomocí ostrůvku kuchyni do U, jen s tím rozdílem, že ostrůvek opět můžete obíhat ze všech stran. Prostor kuchyně díky tomu nebude tolik uzavřený. V kuchyni do U a G by mohlo umístění ostrůvku do kuchyně narušit strany kuchyňského trojúhelníku, takže se do nich příliš nehodí. Navíc je zde ostrůvek poměrně zbytečný, protože linka má sama o sobě dostatek úložných i pracovních prostor. Kuchyňská linka ve tvaru G je řešením spíše do menších prostor, ve velkých prostorech ji můžete nahradit ostrůvkem.

Kouzlo podkroví ve Vaší kuchyni. Jak zařídit praktickou a krásnou kuchyň pod šikminami?

Prostory v podkroví mají své nezaměnitelné kouzlo, a to hlavně v případě, kdy ponecháte viditelné trámy. Aby se vám zde dobře bydlelo, musíte dobře naplánovat přestavbu a zařízení nábytkem. Největší problém bývá s nízkou nadezdívkou v kombinaci s malým sklonem střechy. Šikmé stropy obecně ubírají místo a často brání i v zařízení standardním nábytkem. Abyste prostor v podkroví maximálně využili, nechejte si vyrobit kuchyňskou linku na míru. V oblasti nízké pochozí výšky můžete vybudovat i předstěnu (třeba ze sádrokartonu), do které zapustíte skříňky či vestavné spotřebiče.

Kuchyňskou linku je praktičtější postavit ke svislé stěně bez šikmého stropu.

Jak se “poprat” se šikmými stropy?

Kuchyňskou linku je jednodušší a praktičtější umístit ke stěně bez šikminy. Vždy však myslete na šikmé stropy a kontrolujte pochozí výšku, abyste se při vaření nebouchali hlavou o strop. Jestliže chcete linku postavit pod šikminu, myslete na výšku stropu nad pracovní plochou. Čím je sklon střechy menší, tím by měla být pracovní plocha hlubší. Při výšce nadezdívky 110 – 130 cm a optimálním sklonu střechy 35 ° – 45 ° může člověk vysoký 1,8 m stát pod šikminou u standardní kuchyňské linky s hloubkou 60 cm, aniž by se musel krčit.

Při sklonu střechy 30 ° by hloubka pracovní desky pod šikminou měla být větší, a to až 90 cm. Tím se dostanete dále od nejnižšího místa a získáte tak větší výšku stropu i více pracovní plochy. Zešikmení s výškou 110 cm už neumožňuje práci ve stoje, takže sem linku raději nedávejte. Strop u linky můžete „zvýšit“ pomocí vikýře nebo střešního okna. Pokud se rozhodnete umístit do kuchyně i jídelní stůl, myslete na to, že v prostoru alespoň 70 cm kolem stolu musí být pochozí výška 210 cm.

V podkroví dobře měřte, abyste se pak při vaření nebouchali hlavou o šikmý

 

Na co si dát při zařizování podkroví pozor?

U kuchyňské linky postavené pod šikmý strop budete ochuzeni o úložné prostory, protože na šikminu nemůžete zavěsit horní skříňky. Místo nich ale můžete nainstalovat alespoň police. Skříňky pak pověste na některou ze svislých stěn, pokud to prostor umožňuje. Abyste měli dostatek úložných prostor, snažte se o maximální využití spodních skříněk a co nejlepší ergonomické rozmístění kuchyňských zón. Množství úložných prostor můžete navýšit také pomocí kuchyňského ostrůvku. Pokud potřebujete pod šikminu postavit některý ze spotřebičů, nezapomeňte si při nákupu zkontrolovat jeho výšku, aby se sem vešel.

Podkrovní kuchyně mají asi o 1/3 menší celkový objem vzduchu, takže při vaření dochází k podstatně rychlejší změně vlhkosti a šíření pachů. Proto potřebujete výkonný odsavač par. Digestoř můžete nainstalovat na šikmý strop, ale musí to být v místě s dostatečnou výškou stropu. Pokud takové místo nemáte, použijte digestoř se spodním odtahem nebo kuchyňskou linku sestavte tak, aby varné centrum bylo u standardní stěny bez šikminy nebo na kuchyňském ostrůvku.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Poškozenou židli nemusíte vyhazovat. Rady jak opravit jídelní židle nejen z masivu.

Židle, jeden z nejstarších typů nábytku, bývá zpravidla bytelná a pevná. Kdo by také chtěl skončit při sezení na zemi. Může se ale stát, že nejčastěji kvůli nadměrnému zatížení, nebo namáhajícímu houpání nevydrží její nohy a prasknou. Starší oblíbenou čalouněnou židli nemusíte při poškození hned vyhazovat. Máte-li základní nářadí a šikovné ruce, pusťte se do opravy.

Opravou starší židle ušetříte zajímavé peníze

Opravujte samozřejmě jen kousek, který není kompletně rozložený a nenávratně poničený. Ušetříte si tím peníze za nový nábytek a navíc nebudete muset hledat židli, která by ladila s ostatními. Jako první vyjměte ze židle její polstrované sedadlo. Obraťte ji vzhůru a šrouby na spodní části uvolněte šroubovákem. Poté odmontujte nohy a na případné rohové spoje si vezměte dláto.

Dlátem také odpreparujte staré nánosy lepidla, aby vám nové dobře „chytilo“. Zalepte poškozená a prasklá místa, a pokud budete vyměňovat i kolíky, musíte je nejdříve odvrtat. S lepením začněte u opěradla, pak udělejte přední část a nakonec je spojte dohromady. Pak svěrkou židli spojte a úplně závěrem našroubujte zpátky sedadlo židle.

Na opravy židlí a stolů budete potřebovat základní nářadí, svěrky a šikovné ruce.

Oprava starší žide vám zabere maximálně hodinku. Záleží přitom na typu a stupni poškození. Pro zdárnou akci budete potřebovat stopařské svěrky, dláto, šroubovák, lepicí tmel, kolíkovač a prostor pro práci. Jednotlivé potřeby stojí průměrně od 50 do 100 Kč a seženete je v každém hobby marketu nebo prodejně kutilských potřeb.Někdy se vám také může stát, že se pracovní stůl nebo židle začne i na rovné ploše houpat z nohy na nohu. Buď to mají na svědomí nečistoty, zaschlý zbytek jídla nebo zapomenutý připínáček. Když vyloučíte tyto možnosti, musíte zkrátit tři delší nohy nebo prodloužit tu kratší dřevěnou podložkou. Nohy zkracujte jemnou pilkou nebo ostrým dlátem, poslední milimetr dřeva ale raději zabruste.

Při kývání židlí nebo stolů jim zarovnejte nohy

Ve druhém případě chybějící část nohy vyrobte z kousku dřevěného špalíku. Výšku raději zvolte o pár milimetrů větší. Podložku pak upevněte do svěrky a přikližte nebo přilepte ke kratší noze. Až zvolené pojivo vytvrdne, lehce náhradní díl zabrousíte do požadované výšky. Zarovnání nohou u stolu či židle a drobné opravy nejsou náročné a nepotřebujeme na ně ani speciální nářadí.U nového nábytku kývání židle nebo stolu reklamujte. Záruka se však nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. I když jste koupili nový kus nábytku, ještě se před jeho reklamací přesvědčte, že kývaní stolu nebo židle nemá na svědomí nerovná podlaha, nebo zvlněné linoleum ve vaší nové kuchyni.

Nohy u židlí nahrazujte kouskem dřeva, kde se snažte dodržet kresbu let.

Zlomenou nebo hodně poškozenou nohu odřízněte a nahraďte ji kusem ze stejného nebo podobného dřeva. Snažte se o dodržení kresby let, aby nová část nebyla příliš odlišná od té staré. Rozměr nové části by měl být zhruba o milimetr větší. Ve spoji použijte kolíčky, přiklížíte a upevněte do svěrek. Po vytvrdnutí klihu už jenom zabruste do požadovaného tvaru, případně nalakujte a je hotovo.

Jaký tvar kuchyňské linky je pro Vás? Poznejte abecedu kuchyně…

Plánujete rekonstrukci kuchyně a nevíte si s tím rady? Nebo se jen chcete inspirovat předtím, než se pustíte do nákupu linky? Přečtěte si všechny díly seriálu Abeceda kuchyní a zjistěte, který typ kuchyňské linky pro vás bude nejlepší. Bude to kuchyně do L, G, I, U, do oblouku, pod šikminu, do skříně nebo s ostrůvkem?

1) Zařizujete kuchyni? Naučte se její abecedu. Poznejte výhody a nevýhody kuchyňských linek ve tvaru I, L, U a G

Při výběru nové kuchyňské linky je důležité zvolit její správný tvar. Kam se hodí kuchyně ve tvaru L, G, I či U? Dá se přeuspořádat i stará kuchyňská linka, abyste získali více místa pro vaření nebo lepší ergonomické uspořádání?

2) Jak uspořádat všechny spotřebiče a skříňky v rohové kuchyni ve tvaru L, aby se vám dobře vařilo?

Kuchyňská linka ve tvaru L se hodí do téměř jakéhokoliv prostoru a její tvar přímo vybízí ke správnému zónování. Jak správně uspořádat všechny zóny, abyste dodrželi ergonomické zásady i kuchyňský trojúhelník?

3) Plánujete novou kuchyňskou linku? Podívejte se, jaké výhody a nevýhody vám přinese kuchyně poskládaná do tvaru U

Máte dostatečně velkou kuchyni a rádi vaříte, takže potřebujete hodně pracovního i úložného prostoru? Zařiďte si kuchyňskou linku do tvaru U. Jak na to? Kam umístit lednici, dřez a varnou desku? Jak uspořádat jednotlivé zóny?

4) Baví vás nejen vaření, ale i pokec s rodinou a přáteli u barového pultu? Poskládejte si kuchyni do tvaru G

Zařizujete novou kuchyni a kromě spousty úložných prostor a velké pracovní plochy toužíte i po barovém pultu? Pořiďte si kuchyňskou linku ve tvaru G. Jak poskládat skříňky a spotřebiče, abyste dodrželi všechny ergonomické zásady?

5) Máte malý byt nebo skoro vůbec nevaříte? Ušetřete doma místo a zařiďte si kuchyni ve tvaru I

Jak udělat z dlouhé a úzké místnosti kuchyni? Pořiďte si do ní kuchyňskou linku ve tvaru I. Pro koho a kam se hodí jednořadé a dvouřadé kuchyně? Jak je správně ergonomicky poskládat a na co si dát při zařizování pozor?

6) Patříte k těm, kteří odjakživa snili o kuchyni s ostrůvkem? Zjistěte, nakolik je toto řešení praktické

Do jakých kuchyní se hodí kuchyňský ostrůvek a jak ho využít? Jako varnou či mycí zónu, nebo vám nejlépe poslouží jako úložný prostor a plocha pro přípravu pokrmů? Na co si dát pozor při zařizování kuchyňské linky s ostrůvkem?

7) Toužíte po moderní a zároveň luxusní kuchyni? Pořiďte si obloukovou nebo kruhovou kuchyňskou linku

Kuchyňské linky tvarované do oblouku vypadají luxusně a moderně. Kam se hodí, kam ne a jak je zařídit? V čem spočívá výhoda obloukových kuchyní a kde naplno využijete chytře zařízené kruhové minikuchyně, které jsou teď v módě?

8) Jak zařídit kuchyni v podkroví tak, aby se vám v ní dobře vařilo a nehrozil vám úraz hlavy?

Kuchyně v podkroví vypadá skvěle, ale ne vždy je zcela praktická. Jak vyřešit problém se šikmými stropy a kam umístit kuchyňskou linku, abyste se při vaření nebouchali hlavou o strop? A jak si zajistit dostatek úložných prostor?

9) Chcete nebo potřebujete mít doma, v kanceláři nebo na chatě neviditelnou kuchyni? Schovejte ji do skříně

Máte v bytě málo místa a vaříte jen zřídka? Potřebujete v kanceláři místo, kde budete ohřívat oběd a umývat hrnky od kávy? Pořiďte si minikuchyni nebo kuchyňskou linku ve skříni. Jak taková linka vypadá a co všechno v ní najdete?

 

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Bum a díra je na světě… Víte, jak opravit kuchyňskou pracovní desku?

Možná jste to už doma zažili. Manipulujete s něčím těžkým nad pracovní deskou ve vaší kuchyni, a najednou vám palička na maso či kus litinového nádobí vyklouzne z ruky. Bác. A na pracovní desce je rýha, promáčklina nebo se jí dokonce kousek odštípl. Co teď s tím? Drobné defekty si opravíte, ale v případě hluboké rány či ran už musíte zvážit i totální výměnu.

Poškodit kuchyňskou pracovní desku můžete i horkým nádobím, vodou nebo poškrábáním během řady let provozu. Než pod návalem emocí vezmete do ruky sekeru a z celé kuchyňské linky uděláte palivo do kamen, rozmyslete se, zda desku vůbec opravovat či, ji rovnou vyměnit. Výměna staré za novou není nijak náročná. Musí jen přesně odpovídat rozměrům desky předchozí.

Prodejci laminovaných desek mají na pultech i přípravky na drobné opravy povrchu. Podobají se tavnému lepidlu s různým barevným tónováním. Kopírují zhruba vyráběný sortiment desek. Rýhu zaplňte za tepla, pak odstraňte přebytek a po vytvrzení rozleštěte.

Na rýhy a škrábance vezměte speciální renovační sety s opravnými vosky. Na pracovní desky v kuchyni používejte vosky tvrdé, které roztavíte pájkou nebo třeba rozehřátým nožem. Měkké vosky nemají v těchto případech potřebnou trvanlivost. Poškozené místo zbavte nečistot a naneste na něj rozehřátý vosk. Po jeho ztuhnutí setřete kovovou stěrkou a přejeďte retušovacím perem.Pokud se rozhodnete pro generální výměnu, musíte nejdřív odstranit starou pracovní desku linky. Odmontujte sifon, vyndejte dřez a případně odstraňte jednotlivé šroubované spoje. Novou desku pečlivě změřte, položte ji na linku a pevně usaďte. Následně ji přišroubujte ve stejných místech, jako byla přišroubovaná deska původní. Pak už jen připevněte okrajové lišty, dřez a sifon.

Pracovní desku do kuchyně můžete mít klidně z lamina

Co se týká materiálů používaných na dvířka kuchyňských linek, je nejběžnější variantou lamino, tedy vrstva lamina nalepená na tradiční dřevotřískové desce. Odolnost až dvousetstupňové teplotě jej tedy předurčuje do kuchyní. Lamino se vyrábí v několika stovkách dezénů a můžete z něj mít i pracovní desku kuchyňské linky.Při výběru materiálu na pracovní desku máte několik možností. Nejdražší jsou luxusní desky ze žuly, téměř nezničitelné. Jejich orientační cena se ale pohybuje od 12 do 16 000 korun za běžný metr. Variantou jsou desky z „umělého kamene“. Nejznámější je Corian, který je na rozdíl od toho přírodního teplý na dotek. Je neporézní, nenasákavý a má dobré mechanické vlastnosti. Stojí zhruba od 13 do 16 000 Kč za běžný metr desky.

Desky z umělého kamene Corian jsou na rozdíl od přírodního kamene teplé na dotek.

Masivní dřevo je stále oblíbené, ale mnohem dražší. Jeho cena se blíží ke 4 000 Kč za jeden čtvereční metr. Proto často řemeslníci sahají k náhradě levnějším laminem. Vyrábí se v řadě dezénů, od imitace různých přírodních materiálů až po tzv. sci-fi vzory. Pokud si nevyberete z omezeného vzorníku plastových povrchových fólií, nechte si desku nastříkat kvalitním polyuretanovým lakem.Nejběžnější modely pracovních desek jsou z dřevotřískové desky, na kterou je nalepena voděodolná laminátová vrstva. Cena této pracovní desky se pohybuje od 650 do 1 100 korun za běžný metr. Odborníci doporučují desky s takzvaným postformingem, tedy se zaoblenými kolmými hranami. Postforming je nejen pohlednější, ale a zakulacené hrany desky jsou bezpečnější a hygieničtější.

Fixy a vosky jsou spíš na drobné škrábance

V bohaté internetové diskuzi se čtenáři rozdělili na dva tábory. Jeden opravy doporučuje druhý je naopak považuje za zbytečné. „Fixy a vosky jsou dobré spíš na drobné škrábance či malá poškození a to ještě v místech, která nejsou tak užívána,“ píše čtenář s přezdívkou Lotto. Odolnost desky vůči mechanickým vlivům při provozu není podle něj velká. „Prostě to jde časem do kopru,“ napsal.Čtenářku s přezdívkou Teddy zase zajímá, jak dlouho by jí měl povrch takové kuchyňské desky z MDF vydržet. „Mně se doma za dva roky provozu ošoupala od krájecího prkénka. Mám ji v černě mramorovaném dekoru a je v určitých místech vyšoupaný povrch úplně do běla,“ popsala s tím, že před rekonstrukcí měla původní desku rakouské výroby také z laminátu 35 let a byla jako nová.

Před opravou pracovní desky zvažte, jestli nechcete rovnou vyměnit celou linku.

Selský rozum říká, že by opravy a rekonstrukce by vás měly vyjít levněji než nákup nového zboží, ale to nemusí být vždy striktní pravidlo. Záleží na rozsahu a náročnosti prací a také na tom, jestli se do práce pustíte sami nebo ji raději přenecháte odborníkům. Zvažte také, zda se nevyplatí rovnou si pořídit novou linku, která lépe zapadne do koncepce celé vaší kuchyně.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Kuchyně – Jak to vidí architekt?

Jak to vidí architekt? Vhodné umístění kuchyně, aby nám sloužila a zdobila naše bydlení.

Rekonstrukce bytu v panelovém domě? Novostavba domku či bytu? Půdní vestavba? Renovace prostor s historií či specifickou architekturou? Řešení kuchyně můžeme uchopit rozmáchle nebo střídmě. Totéž platí také o designu či použitých materiálech.

Každý interiér si zaslouží vlastní řešení.

Jak jsme již zmínili, výsledná podoba kuchyně je úzce spjatá s prostorem, ve kterém bude sloužit.

V podstatě většinou řešíme dva druhy koncepce prostoru. První, dnes již na ústupu, tradiční koncepcí jsou oddělené prostory každé z místností, kdy každá má svoji přesně danou roli. Kdy kuchyň je prostě kuchyň, tedy místo na přípravu pokrmů a je stavebně oddělena od ostatních částí domu či bytu. Druhý, dnes moderní koncept, je stavebně neoddělené začlenění kuchyně do jiného obytného prostoru, tak že tvoří celek s další místností, popřípadě místnostmi.

Různá obydlí, různé kritéria pro kuchyně

  • Novostavby – domu, bytu
  • Stavby k rekonstrukci
  • Panelové domy
  • Vestavba do půdního prostoru
  • Loft

Dobré plánování je cestou k úspěchu

Prvním krokem při zařizování nové kuchyně je její návrh. Zde musíme pečlivě zvážit, zda máme dostatek vědomostí, invence a zkušeností na to, abychom si celou kuchyň navrhli sami, nebo zda se vydáme jednou z dalších možných cest.

V případě kuchyně máme na výběr z celé řady možností. Využít služeb architekta, který návrh pečlivě zpracuje a interiéru dá opravdu unikátní rukopis. Většina jeho práce je důkladně analyzovat vaše požadavky, které na základě svých zkušeností a invence přetvoří v návrh nového obytného prostoru. Díky jeho znalostem, dostaneme kuchyň, hezkou, funkční, z technického a technologického aspektu vyladěnou až do těch nejmenších detailů. Pokud chceme mít interiér s originálním rukopisem architekta, ale zároveň potřebujeme šetřit financemi, jednou z možností je požádat odborníka, aby pracoval s typizovanými prvky již hotových sestav. Dobrým zdrojem může být například široká nabídka na www.veneti.cz Výstupem architektovy práce a zároveň podkladem k vašemu rozhodnutí je technická dokumentace včetně prostorové vizualizace a také rozpočtu kuchyně.

Plánujete budovat svépomocí? Určitě vaše nápady konzultujte s odborníkem!

Další možnost, kde si nechat navrhnout a vybudovat kuchyň je kuchyňské studio. Práce studia se od práce architekta v zásadě neliší. Výhodou studia může být, že si na místě můžeme prohlédnout vystavené kuchyně, vzorky dvířek, dezény pracovních desek, osvětlení, kuchyňské spotřebiče, vodovodní baterie, navržené kuchyně jako celek a spoustu dalších doplňků, které do kuchyně patří. Architekt nám zpravidla nemůže nabídnout tak široký rozsah vzorků.

Můžeme také navštívit specializované obchodní domy, které mají i konzultanty jako kuchyňská studia. Nicméně nevýhodou zde je omezený sortiment, který je v nabídce.

 

Pokud se do budování kuchyně pustíte svépomocí, případně kombinací výše uvedených variant, v drtivé většině nedomyslíte vše do těch nejmenších detailů. Není to vaše slabost, nebo důkaz neumětelství, ale jen potvrzení důležitosti odborníků, kteří každý den sledují trendy a navrhují interiéry svým zákazníkům. To vše je práce empatického a profesionálního vedení odborníka, který s vámi odladí detaily, kterých si mnohdy ani nemusíte všimnout. Kvalitní kuchyň nejen krásně vypadá, ale má velké množství technických souvislostí a normami daných náležitostí. Bylo by na škodu se o těchto detailech, či funkčních omezeních dozvědět až v průběhu, nebo v horším případě na konci realizace nové kuchyně.