Sud nestačí, pořiďte si nádrž na dešťovou vodu a ušetřete…

Pouhé dva atomy vodíku a jeden kyslíku. Životodárná, nezbytná a stále vzácnější tekutina, voda. Používáte ji každodenně, v největší míře k pití a vaření, ale podstatná část pitné vody z veřejných řadů skončí i při běžné hygieně v koupelnách a při splachování toalet. Nejen proto vodárny svůj produkt stále zdražují. Zalévat zahradu pitnou vodou tak stále více připomíná luxus.

Plastové nádrže s přímým svodem z okapu jsou asi nejčastějším řešením.

Pokud se vám vodoměr otáčí na plné obrátky, využijte vodu, kterou máte stále zadarmo. Dešťové srážky vám totiž zatím nikdo nenaúčtuje. Musíte se ale postarat o jejich vhodnou akumulaci pro pozdější využití. Po svedení vody z okapů mát možnost jímat ji do nejrůznějších nádob, soustav sudů, ibc nádrží nebo speciálních jímek. Drtivá většina na trhu je z plastu.

Nabídka nádob na dešťovou vodu je široká, využijte ji

Vůbec nejlehčeji uspoříte s barelem, sudem nebo starou vanou, které postavíte pod výklopný sběrač vody z okapu. Takto zachycenou vodou občas svou zahrádku zalévejte. Myslete přitom na drobné živočichy a raději nádoby zakryjte, třeba obyčejným pletivem nebo sítí proti hmyzu. Sud nebude pro malé zvědavce smrtelnou pastí ani s laťkou, dosahující na horní okraj nádoby.Jestliže máte pár záhonků a nevadí vám chození s konví a mírně zelenou vodou, bude vám stačit právě jen sud nebo soustava plastových barelů. Pro větší objemy sáhněte po sofistikovanějších nádržích, a to i z hlediska možnosti napojení na čerpadlo. Často jsou k vidění plastové, takzvané ibc nádrže, buď s klecí nebo bez. Mají vstupní otvor 15, 22 nebo 40 cm a podložku ze dřeva či z plastu.

Pokud máte možnost u svého domu či chaty jímat dešťovou vodu do sudů nebo podzemních zásobníků, určitě neváhejte a pořiďte si je. Zelenina ve fóliovnících či pařeništi nezahyne žízní.

Nádrže na dešťovou vodu prodávají obchodníci v různých objemech, od 500 až do 12 000 litrů. Kromě materiálu se rozhodněte, zda koupíte nádrž podzemní nebo nadzemní. Samonosnou variantu uplatníte na pozemku bez jílovité půdy a spodních vod. Cena polyethylenových podzemních nádrží na dešťovou vodu se pohybuje od zhruba 6 500 korun za velikost 500 litrů až po třeba 90 000 Kč za nádrže v objemu 12 m3.Pořídit si můžete i betonovou nádrž, ale není to nejlepší volba. Do nákladů musíte totiž započítat i velký jeřáb pro jejich uložení do země. Při dopravě okolo 50 km od místa výroby budete platit jen za dopravu zhruba 18 000 Kč. Jako nejlepší se osvědčily plastové nádrže skořepinové konstrukce, které jsou cenově srovnatelné, a na trhu je najdete v několika variantách.

Čerpadlo s plovoucím sáním nasává vodu bez nečistot

Nádrže na dešťovou vodu si vybavte různými čerpadly a filtry podle svých potřeb. Čerpadla na vodu dělíme na ponorná, umístěná přímo v nádrži, a venkovní, která jsou nejčastěji ve sklepě či zahradním domku. Odborníci doporučují použít spíše čerpadlo ponorné. Jednak je tiché, a navíc má ochranu proti běhu na sucho. Při nedostatku vody v nádrži se čerpadlo samo vypne a později, když už je vody zase dostatek, začne opět automaticky pracovat.

 

Pokud chcete jenom zalévat zahrádku, bohatě vám budou stačit obyčejné sudy.

Důležitá je i filtrace vody, ideální jsou minimálně tři filtry. První zachytí největší velké nečistoty ze střechy, listí nebo větvičky. Stačí na to třeba i síťka proti hmyzu. Další filtr, těsně před nádrží, nepustí dál drobné nečistoty, písek nebo malé kamínky. Bezpodmínečně musíte mít další filtr na nasávání do kompresoru, případně domácí vodárny.

Dešťovou vodou z podzemních nádrží můžete nejen zalévat zahradu, ale i prát prádlo a splachovat WC. Musíte ale mít oddělené rozvody, dešťovku a pitnou vodu nelze směšovat.

Dešťová voda v podzemích nádržích je ve tmě a při nízké teplotě. Proto se nekazí, nemnoží se v ní bakterie a řasy. Podzemní zásobník ale po vás vyžaduje vykopat jámu pro usazení, případně ještě i betonovou základovou desku. Nové povrchové jímky na 1 000 litrů lze pořídit zhruba do 2 000 Kč, podzemní jsou i několikanásobně dražší. Volba mezi oběma závisí mimo jiné na reliéfu vašeho pozemku.Pokud se rozhodnete dešťovou vodu využívat v domácnosti, musíte udržet teplotu skladované vody do 16°C. U vyšších hodnot už hrozí postupné množení bakterií a kažení vody. Ideální jsou proto podzemní nádrže, kdy se vám o správnou teplotu postará příroda. Na splachování a praní je dešťová voda ideální, protože je měkká a tím spotřebujete i méně pracího prášku.

Skořepinová plastová nádrž nepotřebuje obetonování

Mimořádně dlouhou životnost mají skořepinové plastové nádrže z vysoce kvalitního polyetylenu. Jsou natolik pevné, že je nemusíte obetonovat. Na trhu jsou v objemech 3 m3, 4,5 m3 a 6 m3, ale můžete je i propojovat. Výhodou je i jejich nízká hmotnost. Zatímco betonová šestikubíková nádrž váží přes šest tun, stejná plastová jen 250 kg.Abyste měli z dešťovky co největší užitek, zvolte správně objem nádrže. Záleží přitom na konkrétní oblasti, ve které máte svou nemovitost. Vypočítejte si podle vzorce V (objem nádrže) = (roční úhrn srážek v mm × půdorysná plocha střechy × koeficient odtoku střechy (u šikmé střechy pozinkovaný plech 0,8; Pálené tašky 0,75) : 14 (koeficient využitelné srážkové vody). Výsledkem je objem nádrže v litrech. Roční úhrn srážek u vás doma si zjistíte na internetové mapce ČHMÚ.

Dešťová voda šetří až polovinu výdajů za vodu v domácnosti. Popularita nádrží na dešťovku proto znatelně roste. V souvislosti se stále vyšším podílem sucha na celkové vodní bilanci se dokonce na resortní úrovni hovořilo o přípravě dotačního titulu. Týká se pořízení technologií pro jímání a použití vod z dešťových srážek. Buďte proto připraveni k jejich případnému nákupu a o dotaci pak požádejte.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *