Sud nestačí, pořiďte si nádrž na dešťovou vodu a ušetřete…

Pouhé dva atomy vodíku a jeden kyslíku. Životodárná, nezbytná a stále vzácnější tekutina, voda. Používáte ji každodenně, v největší míře k pití a vaření, ale podstatná část pitné vody z veřejných řadů skončí i při běžné hygieně v koupelnách a při splachování toalet. Nejen proto vodárny svůj produkt stále zdražují. Zalévat zahradu pitnou vodou tak stále více připomíná luxus.

Plastové nádrže s přímým svodem z okapu jsou asi nejčastějším řešením.

Pokud se vám vodoměr otáčí na plné obrátky, využijte vodu, kterou máte stále zadarmo. Dešťové srážky vám totiž zatím nikdo nenaúčtuje. Musíte se ale postarat o jejich vhodnou akumulaci pro pozdější využití. Po svedení vody z okapů mát možnost jímat ji do nejrůznějších nádob, soustav sudů, ibc nádrží nebo speciálních jímek. Drtivá většina na trhu je z plastu.

Nabídka nádob na dešťovou vodu je široká, využijte ji

Vůbec nejlehčeji uspoříte s barelem, sudem nebo starou vanou, které postavíte pod výklopný sběrač vody z okapu. Takto zachycenou vodou občas svou zahrádku zalévejte. Myslete přitom na drobné živočichy a raději nádoby zakryjte, třeba obyčejným pletivem nebo sítí proti hmyzu. Sud nebude pro malé zvědavce smrtelnou pastí ani s laťkou, dosahující na horní okraj nádoby.Jestliže máte pár záhonků a nevadí vám chození s konví a mírně zelenou vodou, bude vám stačit právě jen sud nebo soustava plastových barelů. Pro větší objemy sáhněte po sofistikovanějších nádržích, a to i z hlediska možnosti napojení na čerpadlo. Často jsou k vidění plastové, takzvané ibc nádrže, buď s klecí nebo bez. Mají vstupní otvor 15, 22 nebo 40 cm a podložku ze dřeva či z plastu.

Pokud máte možnost u svého domu či chaty jímat dešťovou vodu do sudů nebo podzemních zásobníků, určitě neváhejte a pořiďte si je. Zelenina ve fóliovnících či pařeništi nezahyne žízní.

Nádrže na dešťovou vodu prodávají obchodníci v různých objemech, od 500 až do 12 000 litrů. Kromě materiálu se rozhodněte, zda koupíte nádrž podzemní nebo nadzemní. Samonosnou variantu uplatníte na pozemku bez jílovité půdy a spodních vod. Cena polyethylenových podzemních nádrží na dešťovou vodu se pohybuje od zhruba 6 500 korun za velikost 500 litrů až po třeba 90 000 Kč za nádrže v objemu 12 m3.Pořídit si můžete i betonovou nádrž, ale není to nejlepší volba. Do nákladů musíte totiž započítat i velký jeřáb pro jejich uložení do země. Při dopravě okolo 50 km od místa výroby budete platit jen za dopravu zhruba 18 000 Kč. Jako nejlepší se osvědčily plastové nádrže skořepinové konstrukce, které jsou cenově srovnatelné, a na trhu je najdete v několika variantách.

Čerpadlo s plovoucím sáním nasává vodu bez nečistot

Nádrže na dešťovou vodu si vybavte různými čerpadly a filtry podle svých potřeb. Čerpadla na vodu dělíme na ponorná, umístěná přímo v nádrži, a venkovní, která jsou nejčastěji ve sklepě či zahradním domku. Odborníci doporučují použít spíše čerpadlo ponorné. Jednak je tiché, a navíc má ochranu proti běhu na sucho. Při nedostatku vody v nádrži se čerpadlo samo vypne a později, když už je vody zase dostatek, začne opět automaticky pracovat.

 

Pokud chcete jenom zalévat zahrádku, bohatě vám budou stačit obyčejné sudy.

Důležitá je i filtrace vody, ideální jsou minimálně tři filtry. První zachytí největší velké nečistoty ze střechy, listí nebo větvičky. Stačí na to třeba i síťka proti hmyzu. Další filtr, těsně před nádrží, nepustí dál drobné nečistoty, písek nebo malé kamínky. Bezpodmínečně musíte mít další filtr na nasávání do kompresoru, případně domácí vodárny.

Dešťovou vodou z podzemních nádrží můžete nejen zalévat zahradu, ale i prát prádlo a splachovat WC. Musíte ale mít oddělené rozvody, dešťovku a pitnou vodu nelze směšovat.

Dešťová voda v podzemích nádržích je ve tmě a při nízké teplotě. Proto se nekazí, nemnoží se v ní bakterie a řasy. Podzemní zásobník ale po vás vyžaduje vykopat jámu pro usazení, případně ještě i betonovou základovou desku. Nové povrchové jímky na 1 000 litrů lze pořídit zhruba do 2 000 Kč, podzemní jsou i několikanásobně dražší. Volba mezi oběma závisí mimo jiné na reliéfu vašeho pozemku.Pokud se rozhodnete dešťovou vodu využívat v domácnosti, musíte udržet teplotu skladované vody do 16°C. U vyšších hodnot už hrozí postupné množení bakterií a kažení vody. Ideální jsou proto podzemní nádrže, kdy se vám o správnou teplotu postará příroda. Na splachování a praní je dešťová voda ideální, protože je měkká a tím spotřebujete i méně pracího prášku.

Skořepinová plastová nádrž nepotřebuje obetonování

Mimořádně dlouhou životnost mají skořepinové plastové nádrže z vysoce kvalitního polyetylenu. Jsou natolik pevné, že je nemusíte obetonovat. Na trhu jsou v objemech 3 m3, 4,5 m3 a 6 m3, ale můžete je i propojovat. Výhodou je i jejich nízká hmotnost. Zatímco betonová šestikubíková nádrž váží přes šest tun, stejná plastová jen 250 kg.Abyste měli z dešťovky co největší užitek, zvolte správně objem nádrže. Záleží přitom na konkrétní oblasti, ve které máte svou nemovitost. Vypočítejte si podle vzorce V (objem nádrže) = (roční úhrn srážek v mm × půdorysná plocha střechy × koeficient odtoku střechy (u šikmé střechy pozinkovaný plech 0,8; Pálené tašky 0,75) : 14 (koeficient využitelné srážkové vody). Výsledkem je objem nádrže v litrech. Roční úhrn srážek u vás doma si zjistíte na internetové mapce ČHMÚ.

Dešťová voda šetří až polovinu výdajů za vodu v domácnosti. Popularita nádrží na dešťovku proto znatelně roste. V souvislosti se stále vyšším podílem sucha na celkové vodní bilanci se dokonce na resortní úrovni hovořilo o přípravě dotačního titulu. Týká se pořízení technologií pro jímání a použití vod z dešťových srážek. Buďte proto připraveni k jejich případnému nákupu a o dotaci pak požádejte.

Ocet používaly už naše babičky! Mrkněte na 20 tipů…

Zřejmě jednou z nejrozšířenějších tekutin v domácnostech a kuchyních je ocet. Je dost univerzální, slouží totiž jako konzervační činidlo, koření, lék i čisticí prostředek. Jeho hlavní složkou je kyselina octová v koncentraci od 4 do 18 % podle druhu octa. Nejběžnější je koncentrace 8 %, ocet s 10 % a více musíte kvůli nebezpečí poleptání sliznic používat zředěný.

Datlový a jablečný ocet znalo lidstvo už od pradávných dob

Ocet se vyrábí kvašením tekutin, které obsahují etylalkohol. Během této fermentace bakterie rodu Acetobacter zoxidují etylalkohol na kyselinu octovou. Objevitelem faktu byl lékárník Kützing, jehož teorii v roce 1862 potvrdil Louis Pasteur. Lidstvo ale znalo ocet zřejmě již před 10 000 lety. V Babylonu vyráběli prý ocet z datlových palem, Féničané pak z jablek nebo jablečného moštu.

Ocet je univerzální úklidový bojovník, zlikvidujete s ním třeba vodní kámen.

K čištění a ošetřování předmětů v domácnosti používaly naše babičky snadno dostupné, účinné a levné přírodní prostředky i suroviny. Mezi své hlavní zbraně řadily právě ocet, jedlou sodu a šťávu z citronu. Všechny neznámé a nové postupy si ale raději předem vyzkoušejte a ověřte, ne všechny platí vždy a všude. Internet jich nabízí škálu a my jsme pro vás vybrali zajímavé tipy.

Zředěným octem ošetříte i bodnutí hmyzem nebo popálení sluncem

O octu se tvrdí, že v malém množství čistí tělo a navíc podporuje trávení. Pokud jej přidáte k těžko stravitelnému jídlu, třeba k luštěninám, zmírníte nadýmání. Výborný je i na čištění zubů a sliznice v ústech. Na kloktání se doporučuje 1 lžíce octa do sklenice vody. Octové zábaly mírní otoky a ocet jablečný zase dokáže upravit narušenou mikroflóru střev a sníží krevní tlak či vysoký cholesterol.

Mezi své hlavní zbraně řadily babičky ocet, jedlou sodu a šťávu z citronu.

Ocet je opravdu úklidovým bojovníkem. Rychle s ním zlikvidujete vodní kámen z varných konvic a vyčistíte s ním i ucpaný odpad. Nasypte do výlevky sodu se solí a zalijte octem. Bouřlivá reakce propláchne všechny nečistoty, které pak zalejte proudem horké vody. Vodou s octem také dostanete za chvíli připáleniny z mikrovlnky. Pro bílé prádlo pomáhá přidat do pračky pár lžic bílého octa.

S octem ušetříte za domácí drogerii, pomůže na nádobí i koberce

Ocet patří mezi osvědčené lidové prostředky také při mytí oken. Přidejte jej trochu do teplé vody, mytí vám půjde snadněji a skla dostanou pěkný lesk. Na mastné skvrny platí někdy ocet, jindy zase alkohol. Smíchejte lžíci jedlé sody se lžící octa a pomalu přilévejte vodu, aby ze směsi vznikla hustší pěna. Tu naneste na špinavý koberec zapracujte kartáčem a zbytky čističe pak vyluxujte.

Zředěným octem si opatrně ošetříte i bodnutí hmyzem nebo popálení sluncem.

Ocet je sice konzervační látka a měly by vám tedy vydržet doma v podstatě neomezeně dlouho. I tak jej ale skladujte v dobře uzavřených nádobách na chladném a tmavém místě. Zpomalíte tím tvorbu takzvané octové matky, což je shluk bakterií octového kvašení. Nijak neškodí, ale hmota je v konzistenci rosolu. Zbavíte se jí nejlépe filtrací přes papírový kávový filtr.

          •    Co se silnou vrstvou prachu? Otřete jej opatrně jablečným octem.
•    Hledáte odpuzovač prachu? Připravte jej z litru vody, dvou lžiček octa a lžičky glycerinu.
•    Čím vyčistit spáry mezi dlaždičkami? Obyčejným octem, pomůže i proti plísním.
•    Máte ucpaný odpad? Nasypte do výlevky ocet se solí, zalejte octem a propláchněte vodou.
•    Propocené prádlo nejprve namočte do vlažné vody s octem a teprve pak jej dejte do pračky.

Skvrny z plastového nádobí odstraňte s pomocí kypřicího prášku do pečiva. Vydrhněte je a pak je opláchněte octovou vodou. Dřevěná prkénka budou jako nová, pokud je na tři hodiny namočíme do octové vody. Ocet smíchaný s teplou vodou je skvělý i na mytí zrcadel. Než se pustíme do leštění dřevěného nábytku, očistěte jej směsí vlažné vody s octem, do které lehce namočte čistý hadřík.S jakými druhy octů se můžeme setkat nejčastěji? Lihový ocet se vyrábí většinou z destilovaného alkoholu ze žita, brambor či cukrové řepy. Vinný ocet vzniká z červeného nebo bílého vína a je výsadou středomořské kuchyně. Ovocný ocet se získává kysáním lihu obsaženého v ovocném nebo sladovém víně, které bylo zředěné kvasným lihem. Nejznámější je ocet jablečný. Ocet balsamico vyrábí z moštu speciálně pěstovaných hroznů v italské Modeně, sladový má většinou tmavou barvu a používají jej hlavně v Británii. Konečně rýžový ocet je oblíbený hlavně v Asii.

Jak vzniklo rčení „zůstat na ocet“? Rovná se zkysnout, tedy u muže zůstat starým mládencem, u ženy neprovdat se, tedy stát se kyselou, nepříjemnou. Získat tedy vlastnosti octa, víno zkysne, stane se kyselé, často nežádoucí, nechtěné.

Lidová moudrost pomáhá snad při všech oborech lidské činnosti. Doslova na každém kroku se tak potkáte s babskými radami k čemukoli. Zanedbatelná není ani úspora peněz za chemické přípravky při úklidu a tím i váš příspěvek k ochraně životního prostředí. Díky všem receptům a postupům, předávaným mezi generacemi, si také ušetříte spoustu času i trápení.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Jaký tvar kuchyňské linky je pro Vás? Poznejte abecedu kuchyně…

Plánujete rekonstrukci kuchyně a nevíte si s tím rady? Nebo se jen chcete inspirovat předtím, než se pustíte do nákupu linky? Přečtěte si všechny díly seriálu Abeceda kuchyní a zjistěte, který typ kuchyňské linky pro vás bude nejlepší. Bude to kuchyně do L, G, I, U, do oblouku, pod šikminu, do skříně nebo s ostrůvkem?

1) Zařizujete kuchyni? Naučte se její abecedu. Poznejte výhody a nevýhody kuchyňských linek ve tvaru I, L, U a G

Při výběru nové kuchyňské linky je důležité zvolit její správný tvar. Kam se hodí kuchyně ve tvaru L, G, I či U? Dá se přeuspořádat i stará kuchyňská linka, abyste získali více místa pro vaření nebo lepší ergonomické uspořádání?

2) Jak uspořádat všechny spotřebiče a skříňky v rohové kuchyni ve tvaru L, aby se vám dobře vařilo?

Kuchyňská linka ve tvaru L se hodí do téměř jakéhokoliv prostoru a její tvar přímo vybízí ke správnému zónování. Jak správně uspořádat všechny zóny, abyste dodrželi ergonomické zásady i kuchyňský trojúhelník?

3) Plánujete novou kuchyňskou linku? Podívejte se, jaké výhody a nevýhody vám přinese kuchyně poskládaná do tvaru U

Máte dostatečně velkou kuchyni a rádi vaříte, takže potřebujete hodně pracovního i úložného prostoru? Zařiďte si kuchyňskou linku do tvaru U. Jak na to? Kam umístit lednici, dřez a varnou desku? Jak uspořádat jednotlivé zóny?

4) Baví vás nejen vaření, ale i pokec s rodinou a přáteli u barového pultu? Poskládejte si kuchyni do tvaru G

Zařizujete novou kuchyni a kromě spousty úložných prostor a velké pracovní plochy toužíte i po barovém pultu? Pořiďte si kuchyňskou linku ve tvaru G. Jak poskládat skříňky a spotřebiče, abyste dodrželi všechny ergonomické zásady?

5) Máte malý byt nebo skoro vůbec nevaříte? Ušetřete doma místo a zařiďte si kuchyni ve tvaru I

Jak udělat z dlouhé a úzké místnosti kuchyni? Pořiďte si do ní kuchyňskou linku ve tvaru I. Pro koho a kam se hodí jednořadé a dvouřadé kuchyně? Jak je správně ergonomicky poskládat a na co si dát při zařizování pozor?

6) Patříte k těm, kteří odjakživa snili o kuchyni s ostrůvkem? Zjistěte, nakolik je toto řešení praktické

Do jakých kuchyní se hodí kuchyňský ostrůvek a jak ho využít? Jako varnou či mycí zónu, nebo vám nejlépe poslouží jako úložný prostor a plocha pro přípravu pokrmů? Na co si dát pozor při zařizování kuchyňské linky s ostrůvkem?

7) Toužíte po moderní a zároveň luxusní kuchyni? Pořiďte si obloukovou nebo kruhovou kuchyňskou linku

Kuchyňské linky tvarované do oblouku vypadají luxusně a moderně. Kam se hodí, kam ne a jak je zařídit? V čem spočívá výhoda obloukových kuchyní a kde naplno využijete chytře zařízené kruhové minikuchyně, které jsou teď v módě?

8) Jak zařídit kuchyni v podkroví tak, aby se vám v ní dobře vařilo a nehrozil vám úraz hlavy?

Kuchyně v podkroví vypadá skvěle, ale ne vždy je zcela praktická. Jak vyřešit problém se šikmými stropy a kam umístit kuchyňskou linku, abyste se při vaření nebouchali hlavou o strop? A jak si zajistit dostatek úložných prostor?

9) Chcete nebo potřebujete mít doma, v kanceláři nebo na chatě neviditelnou kuchyni? Schovejte ji do skříně

Máte v bytě málo místa a vaříte jen zřídka? Potřebujete v kanceláři místo, kde budete ohřívat oběd a umývat hrnky od kávy? Pořiďte si minikuchyni nebo kuchyňskou linku ve skříni. Jak taková linka vypadá a co všechno v ní najdete?

 

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

8 tipů pro kvalitní spánek

Mezinárodní den zdravého spánku připadá na první jarní den (letos tedy na 20. března). Poprvé byl vyhlášený v roce 2001 Mezinárodní nadací pro duševní zdraví a neurologii. Ve světě se slaví i Světový den spánku, který připadá na pátek před březnovou rovnodenností. Pořádá jej Výbor světového dne spánku, který spadá pod Světovou asociaci spánkové medicíny (WASM). Cílem obou dnů je oslava spánku a řešení problémů se spánkem, především pak snížení dopadu zdravotních rizik prostřednictvím lepší prevence a kontroly.

Kvalitní spánek má příznivý vliv na imunitu a je nutný pro správnou funkci organismu i regeneraci centrálního nervového systému. Tělo si odpočine a v hlavě se utřídí myšlenky a zážitky z předchozího dne. Beze spánku nebo při jeho špatné kvalitě se tělo dostatečně nezotaví. Může se vám zhoršit myšlení, snížit pozornost a budete se cítit unavení. Při dlouho trvajících problémech se výrazně sníží kvalita života a mohou vznikat a rozvíjet se závažná duševní onemocnění. Poruchy spánku mohou být způsobeny také řadou onemocnění a může se za nimi schovávat i špatná životospráva.

1) Dopřejte si dostatek spánku

Dospělý člověk by měl spát 6 – 9 hodin denně, dítě má spát déle. Lékaři také uvádí, že nejzdravější spánek je mezi dvanáctou a druhou hodinou ranní. Jedná se však o ryze individuální záležitost. Každému vyhovuje jiná délka spánku a noční doba. Někdo se vyspí lépe, když jde brzo spát a brzo vstává, někdo to má naopak. Řiďte se tedy hlavně podle sebe.

2) Nechoďte spát rozrušení

Člověk se má před spaním uklidnit a psychicky srovnat, což je v dnešní době velice těžké, a ne všem se kýženého klidu povede dosáhnout. Po večeři neřešte žádná důležitá témata, která by vás rozrušila, a snažte se příjemnou činností zbavit stresu a připravit se na spánek. Také můžete vyzkoušet různá meditační cvičení na zklidnění mysli.

3) Omezte pití energetických nápojů i kouření

Přes den omezte popíjení rozličných povzbudivých nápojů (kávu, černý i zelený čaj, kolu a energetické nápoje). 4 – 6 hodin před usnutím je nepijte vůbec. Nápoje obsahující kofein nepijte po čtvrté odpoledne, energetické nápoje po 14 hodině. Před spaním a během noci nekuřte, protože nikotin má silně stimulační účinky, povzbuzuje organismus a “startuje” mozek.

4) Večer se vyhýbejte těžkým jídlům

Večer nejezte těžká a tučná jídla a poslední pokrm si dejte 3 – 4 hodiny před ulehnutím. Vhodnou večeří jsou třeba celozrnné těstoviny s čerstvou zeleninou, pár kousky kuřete, rajčatovou omáčkou a trochou parmezánu. Jiné kombinace zdravých sacharidů a bílkovin (třeba mléko nebo jogurt s cereáliemi) poslouží stejně dobře. Bílkoviny jsou těžké k trávení a k dobrému spánku nepomohou.

5) Alkohol vás uspí, ale k dobrému spánku nepomůže

Alkohol spánek zhoršuje, takže ho večer nepijte. Sklenka vína nebo piva vám sice pomůže s uvolněním a rychlejším usnutím, ale druhá polovina spánku bude neuspokojivá a nekvalitní a ráno budete unavení. Poslední skleničku byste si měli dát u večeře kolem 18 hodiny.

6) Ložnici používejte jen ke spánku a intimitám

Postel v ložnici používejte jen ke spánku a intimním chvilkám. Pobyt v posteli omezte na dobu nezbytně nutnou a přes den v ní nejezte, nečtěte a neodpočívejte. V ložnici nemějte televizi ani počítač. Pokud se budíte mobilem, zapněte si letecký mód, aby nepřijímal signál. V ložnici minimalizujte hluk a světlo a udržujte teplotu 18 – 20 °C. Také je dobré před spaním vyvětrat.

7) Vytvořte si stálý spánkový režim

Každý den včetně víkendu uléhejte a vstávejte zhruba ve stejnou dobu, a to s odchylkou 15 minut. O víkendu si můžete dopřát o hodinu nebo dvě delší spánek, ale více raději ne. Dlouhé vyspávání vám totiž může spíše uškodit, protože si narušíte biologické hodiny a ve výsledku budete mít v pondělí podprůměrnou produktivitu.

8) Procházka pomůže, koupel nikoliv

Spánek může zlepšit lehká procházka po večeři. Cvičení 3 – 4 hodiny před ulehnutím spánek naopak zhorší, protože fyzická aktivita tělo nabudí a bude se vám hůře usínat. Horká koupel před spaním může způsobit, že se budete převalovat a nebudete moci usnout. Tělo se totiž musí před spánkem zchladit na určitou teplotu. Koupel si tedy dopřejte několik hodin před spaním.

 

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Bum a díra je na světě… Víte, jak opravit kuchyňskou pracovní desku?

Možná jste to už doma zažili. Manipulujete s něčím těžkým nad pracovní deskou ve vaší kuchyni, a najednou vám palička na maso či kus litinového nádobí vyklouzne z ruky. Bác. A na pracovní desce je rýha, promáčklina nebo se jí dokonce kousek odštípl. Co teď s tím? Drobné defekty si opravíte, ale v případě hluboké rány či ran už musíte zvážit i totální výměnu.

Poškodit kuchyňskou pracovní desku můžete i horkým nádobím, vodou nebo poškrábáním během řady let provozu. Než pod návalem emocí vezmete do ruky sekeru a z celé kuchyňské linky uděláte palivo do kamen, rozmyslete se, zda desku vůbec opravovat či, ji rovnou vyměnit. Výměna staré za novou není nijak náročná. Musí jen přesně odpovídat rozměrům desky předchozí.

Prodejci laminovaných desek mají na pultech i přípravky na drobné opravy povrchu. Podobají se tavnému lepidlu s různým barevným tónováním. Kopírují zhruba vyráběný sortiment desek. Rýhu zaplňte za tepla, pak odstraňte přebytek a po vytvrzení rozleštěte.

Na rýhy a škrábance vezměte speciální renovační sety s opravnými vosky. Na pracovní desky v kuchyni používejte vosky tvrdé, které roztavíte pájkou nebo třeba rozehřátým nožem. Měkké vosky nemají v těchto případech potřebnou trvanlivost. Poškozené místo zbavte nečistot a naneste na něj rozehřátý vosk. Po jeho ztuhnutí setřete kovovou stěrkou a přejeďte retušovacím perem.Pokud se rozhodnete pro generální výměnu, musíte nejdřív odstranit starou pracovní desku linky. Odmontujte sifon, vyndejte dřez a případně odstraňte jednotlivé šroubované spoje. Novou desku pečlivě změřte, položte ji na linku a pevně usaďte. Následně ji přišroubujte ve stejných místech, jako byla přišroubovaná deska původní. Pak už jen připevněte okrajové lišty, dřez a sifon.

Pracovní desku do kuchyně můžete mít klidně z lamina

Co se týká materiálů používaných na dvířka kuchyňských linek, je nejběžnější variantou lamino, tedy vrstva lamina nalepená na tradiční dřevotřískové desce. Odolnost až dvousetstupňové teplotě jej tedy předurčuje do kuchyní. Lamino se vyrábí v několika stovkách dezénů a můžete z něj mít i pracovní desku kuchyňské linky.Při výběru materiálu na pracovní desku máte několik možností. Nejdražší jsou luxusní desky ze žuly, téměř nezničitelné. Jejich orientační cena se ale pohybuje od 12 do 16 000 korun za běžný metr. Variantou jsou desky z „umělého kamene“. Nejznámější je Corian, který je na rozdíl od toho přírodního teplý na dotek. Je neporézní, nenasákavý a má dobré mechanické vlastnosti. Stojí zhruba od 13 do 16 000 Kč za běžný metr desky.

Desky z umělého kamene Corian jsou na rozdíl od přírodního kamene teplé na dotek.

Masivní dřevo je stále oblíbené, ale mnohem dražší. Jeho cena se blíží ke 4 000 Kč za jeden čtvereční metr. Proto často řemeslníci sahají k náhradě levnějším laminem. Vyrábí se v řadě dezénů, od imitace různých přírodních materiálů až po tzv. sci-fi vzory. Pokud si nevyberete z omezeného vzorníku plastových povrchových fólií, nechte si desku nastříkat kvalitním polyuretanovým lakem.Nejběžnější modely pracovních desek jsou z dřevotřískové desky, na kterou je nalepena voděodolná laminátová vrstva. Cena této pracovní desky se pohybuje od 650 do 1 100 korun za běžný metr. Odborníci doporučují desky s takzvaným postformingem, tedy se zaoblenými kolmými hranami. Postforming je nejen pohlednější, ale a zakulacené hrany desky jsou bezpečnější a hygieničtější.

Fixy a vosky jsou spíš na drobné škrábance

V bohaté internetové diskuzi se čtenáři rozdělili na dva tábory. Jeden opravy doporučuje druhý je naopak považuje za zbytečné. „Fixy a vosky jsou dobré spíš na drobné škrábance či malá poškození a to ještě v místech, která nejsou tak užívána,“ píše čtenář s přezdívkou Lotto. Odolnost desky vůči mechanickým vlivům při provozu není podle něj velká. „Prostě to jde časem do kopru,“ napsal.Čtenářku s přezdívkou Teddy zase zajímá, jak dlouho by jí měl povrch takové kuchyňské desky z MDF vydržet. „Mně se doma za dva roky provozu ošoupala od krájecího prkénka. Mám ji v černě mramorovaném dekoru a je v určitých místech vyšoupaný povrch úplně do běla,“ popsala s tím, že před rekonstrukcí měla původní desku rakouské výroby také z laminátu 35 let a byla jako nová.

Před opravou pracovní desky zvažte, jestli nechcete rovnou vyměnit celou linku.

Selský rozum říká, že by opravy a rekonstrukce by vás měly vyjít levněji než nákup nového zboží, ale to nemusí být vždy striktní pravidlo. Záleží na rozsahu a náročnosti prací a také na tom, jestli se do práce pustíte sami nebo ji raději přenecháte odborníkům. Zvažte také, zda se nevyplatí rovnou si pořídit novou linku, která lépe zapadne do koncepce celé vaší kuchyně.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Zdravý spánek dle zvyků Země vycházejícího slunce.

Interiér ložnice v japonském stylu vás okouzlí. Spánek v takové místnosti pak není otázkou aktuální módy, ale obrazem harmonie a praktického života. Své místo tu mají přírodní odstíny dřeva, proutí a bambusu, které nejlépe vyniknou na bílém pozadí. Skvěle vypadá i paraván s krajinnými motivy nebo posuvná a vzdušná japonská stěna. Vše můžete korunovat bonsají.

Vsaďte na přírodní materiály a jejich kombinace, nebojte se barev ani květin.

Výborně vám poslouží japonské rohože, na nichž můžete odpočívat, pracovat i spát. Sezení na nich vám zpříjemní polštářky, které rozmístěte kolem nízkého dřevěného stolku. Ten vám určitě nesmí chybět. Pokud najdete ve svém okolí šikovného truhláře, vyrobí vám ze dřeva nízký stolek během chvilky. Místnosti v japonském stylu působí často až minimalisticky.

Základním materiálem v pohodlné ložnici je stejně jako jinde v japonském interiéru dřevo. Doplňte je třeba bambusovým obložením stěn a šatní skříně nebo pracovní kout oddělte lehkými posuvnými stěnami nebo paravány. Barvy v ložnici mají mít uklidňující efekt, použijte proto neutrální a tlumené tóny, například světlé odstíny zelené nebo šedé či béžová.

Jedinečnou atmosféru dá vaší ložnici rukodělná práce

Japonským unikátem je tvrdá podložka na zem z rákosu nebo rýžových stébel – tatami. Má látkový lem a příjemně hřeje na dotek. Její výborné izolační vlastnosti oceníte při relaxaci nebo při pití čaje či stolování na zemi. Kupte si i typické závěsné dekorace na stěnách. Ty mají na světlém podkladě černě vyobrazené japonské znaky. Přidejte paravány s motivy japonského písma nebo ikebany.
V ložnici inspirované japonským stylem dbejte na jemně ozdobený interiér a nízkou, širokou postel. Zvolte si matrace z přírodních materiálů-futony. Díky přírodním materiálům jako bavlna, konopí, koňské žíně nebo kokos se lépe tvarují a vaše páteř i svaly se v noci lépe uvolní. Futonové výplně jsou navíc vzdušné a dobře izolují. Japonci je pokládají rovnou na podlahu, pokrytou tatami.

         Hlavní materiály a atributy japonského interiéru:

•    Dřevo, bambus, kameny, textilie
•    Len, bavlna, papír, polštářky
•    Bambusové rohože, posuvné stěny
•    Nízké podušky, rohože tatami, futony

Přírodní materiály velice dobře uplatníte na lůžkovinách i koberečcích. Zkuste si nějaké vyrobit nebo ozdobit. Vaše rukodělná práce totiž propůjčuje domu jedinečnou atmosféru. Udržet interiér v kontaktu s venkovní přírodou vám pomohou i rostliny, dřevěné samorosty nebo kameny. Pocity klidu a intimity pak podtrhněte barevným laděním místnosti v tónech zelené, šedé či bílé.

Diskuse na internetu nejsou nijak miniaturní, i když zkušenosti máte různé. „Na futonu už přes rok spíme a je to moc fajn,“ píše čtenářka s přezdívkou Cvalík. Postel její rodině slouží i jako gauč a každodenně jej skládá na konstrukci vlastní výroby. Futonové matrace si koupila domů i čtenářka s přezdívkou Kitty. „Spí se na nich dobře. Dá se vybrat z různě tvrdých matrací, ale určitě vřele doporučuju jít si to osobně na prodejnu vyzkoušet,“ napsala.

Síla japonské ložnice je v naprostém souladu s praktičnosti

Někteří čtenáři zase s futony příliš dobré zážitky nemají. „Prvních pět let se spalo parádně, pak se proležel a buď ještě nějak ztvrdnul nebo mi tak prostě připadal,“ postěžovala si čtenářka Petruška. Doplnila si lůžko o zdravotní matraci, kterou na futon položila. Čtenářka Vlaďka sice futon doma nemá, ale na návštěvě si jej vyzkoušela. „Na mě je to moc tvrdé a při povlíkání jsem si ulomila asi tři nehty, protože je to těžký jak kráva,“ konstatovala rezolutně.Harmonie, jemnost designu a estetika. To jsou základní charakteristiky japonského stylu bydlení, který se prosazuje i v řadě tuzemských interiérů. Chcete se také inspirovat v zemi vycházejícího slunce? Dbejte především na čistotu a kontrast barev. Nechte vyniknout tmavě hnědé barvě dřeva, neutrální šedé barvě kamene a světlé barvě stěn. Čím více přírodních barev, tím lépe.

Trendem v zařizování ložnic jsou boxspringové postele.

Pokud se chcete do japonského stylu ponořit na sto procent, dejte každému kousku nábytku svůj účel. Stěny dolaďte tapetami nebo nástěnnými obrázky s přírodní tématikou a nezapomeňte na to, že přeplněný interiér bude působit neohrabaně. Naopak zcela na místě jsou otevřené a vzdušné prostory třeba s přidanou zlatou barvou, znakem hojnosti a bohatství.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Božský relax jménem závěsné křeslo

Příjemné uvolnění a vychutnání pocitu relaxace. To jsou určitě hlavní požadavky na sezení v pohodlném křesle ve vašem obývacím pokoji. Úžasné a netradiční je ale posezení a pohoupání v křesle závěsném. Lepší zázemí pro sledování televize, čtení nebo jen lenošení si těžko můžete přát. Ke stropu je ale musíte velice dobře upevnit, aby relax neskončil nepříjemným přistáním.

Zavěsit ke stropu můžete nejen křesla, ale i houpačky nebo sítě. Zpočátku jistě neprohloupíte, když si necháte odborně zkontrolovat nosnost a materiál stropu. Najděte si speciální prodejnu kotevní techniky nebo větší železářství a pořiďte si rozpínací hmoždinku s půlkruhovým hákem, případně s karabinkou. Kompletní závěsné zařízení na křeslo z ratanu vás ale vyjde zhruba na 6 000 Kč.

Ke kotvení do zdi či stropu používají profíci kombinaci ocelových závěsných prvků s chemickou maltou, kdy hovoříme o takzvaném chemickém kotvení.

Nejlepší způsob upevnění ocelové spojovací techniky do zdiva je chemické kotvení. Nenamáhá zeď rozpěrnými silami, nepodléhá času ani vlhku. Zdivo a chemická malta se totálně spojí. Obstarává to dvousložková vinylesterová pryskyřice s přídavkem cementu. Tuba obsahuje dvě základní složky, které při smíchání ztuhnou do vysokopevnostní pryskyřice.Odborníci doporučují zavěšovat křesla výhradně buď na strop z masivního dřeva či betonu, zhruba do výšky 1,95 m. Výška sedáku nad zemí vylaďte asi na 50 centimetrů. Na betonový strop použijte chemickou kotvu a houpačkový hák s metrickým závitem. Do dřeva vyvrtejte otvor a do něj až po konec závitu dejte vhodný bezpečnostní závěs. Na kroužek zavěste karabinu s pojistkou a křeslo.

Při použití kotvy s pouzdrem jde o takzvané neviditelné kotvení, kdy je po demontáži závěsného oka vidět pouze otvor se závitem. Pro kotvení pouzdra musíte ale vzít vrták s větším průměrem.

Křesla se zavěšují pouze na jeden bod. To umožňuje rychlou montáž a také komfort volnosti pohybu. Vždy si ověřte, že definitivní místo pro křeslo je dostatečně pevné s bezpečné. Nejlépe tedy pevný vyzrálý beton, nebo zdravé a silné trámy nejlépe z hustého dřeva. Na oba tyto materiály se hodí třeba závěs Power hook, v originálním balení jsou kovové hmoždinky do betonu. Na dřevěný trám si musíte dokoupit vhodné vruty do dřeva s hrubým závitem. Osvědčily se ty z uhlíkové oceli.Závěs Power hook má navíc karabinu. Proto můžete křeslo snadno nasadit i sejmout a pro lehké otáčení má karabina na otočném kloubu ložisko. Pro snadné nastavení délky závěsu je jeho součástí navíc prodlužovací řetízek. K zavěšení křesla kdekoli ve vašem bytě můžete použít i otočný závěs s obchodním názvem Swivel. Snadno se používá a ani u něj nechybí možnost otáčení.

Na pultech najdete i hotové kompletní úchyty křesel

Patentovaný úchyt značky Home Rope, určený k upevnění závěsného křesla na strop nebo dřevěný trám, vás přijde ne necelých 500 Kč. Vyrobili jej z pevného, voděodolného materiálu, který navíc odolává i UV záření. Pro zavěšení pohodlného křesla do trámu pergoly či do přiznaných trámů v bytě je zase ideální závěsný hák se samořezným vrutem do dřeva. V obchodě jej seženete do 110 Kč.Rostoucí popularitu závěsných křesel a jejich upevnění v bytě dokládá bohatá internetová diskuze k tématu. „Pokud jste v nejvyšším patře, nejjednodušší bude provrtat panel skrz a konzoli, hák a očko, zavěsit na šroub s velkou podložku na vrchní straně panelu,“ míní čtenář Václav. Případně radí najít v panelu dutinu, přes otvor do dutiny vsunout silnější roxor nebo trubku, na ni zavěsit hák na houpačku a otvor s rourou zabetonovat.

Klasická hmoždinka prý ve správné díře unese v panelu i slona. Vy si v případě potřeby můžete vzít na pomoc třeba chemické kotvení.

„Klasická hmoždinka, pokud je ve správné díře, unese v panelu i slona. Řekněte nějakému kutilovi v sousedství a za čtvrt hodinky se můžete houpat,“ radí čtenářka s přezdívkou Litty. Kvalitnější 12 mm hmoždinka to podle ní v betonu bez problémů zvládne. „Případně si vezměte na pomoc buď kovovou, nebo chemickou kotvu,“ uzavřela Litty.K zavěšení houpacích křesel, ale i sítí můžete použít mnoho různých způsobů, výrobků a doplňků. Vždy musíte zvážit místní podmínky k závěsu, aby celková sestava po pečlivém a kvalitním byla dostatečně nosná a bezpečná. V obchodech nabízené závěsné prvky mají vždy uvedenou nosnost, a obsahují také návod i doporučení, pro jaký nábytek jsou vhodné.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Překáží vám pračka v bytě? Řešením je praktická prádelna či prací kout…

Přemýšlíte, kam dát v bytě pračku? Nejlepší je mít pro ni samostatnou místnost, ale neztratí se ani v koupelně. Pokud nemáte místo ani tam, nezbyde vám nic jiného, než ji ukrýt v kuchyni nebo ve vestavěné skříni na chodbě. Výhodou samostatné prádelny je, že zde většinou najdete prostor i na sušení, žehlení a skládání prádla. Všechnu práci tak zastanete v jedné místnosti a ven už vynesete jen čisté, voňavé, suché a poskládané prádlo připravené na návrat do skříní.

Prádelna je prostě lepší. Jak ji zařídit?

Jako prádelnu můžete využít třeba komoru, technickou místnost nebo sklep, v místnosti však musí být připojení na vodu a odpady. Nezapomínejte ani na to, že by se prádelna měla dát větrat, protože vysoký obsah vlhkosti ve vzduchu může vést k plísním. Ideální je okno, ale postačí i ventilátor. V prádelně by mělo být také umyvadlo nebo menší vana na namáčení prádla.

Než se pustíte do zařizování prádelny nebo prádelního kouta, tak se inspirujte na Pinterestu.

Samostatnou prádelnu můžete brát jako pracovní místnost, takže si zde vystačíte s pračkou a otevřeným regálovým systémem, kam uložíte veškeré prací prostředky a přípravky. Jestli si však potrpíte na pořádek a organizaci, pořiďte si raději uzavřené skříňky. Pak totiž vypadá prostor více uspořádaně. Pokud má prádelna více funkcí, myslete i na další úložné prostory na rozličné úklidové prostředky a pomůcky či cokoliv dalšího, třeba sportovní potřeby.

Špinavé prádlo můžete ukládat do prádelních košů, vaků zavěšených na stěně nebo nádob zabudovaných do skříňky. Nádoby na špinavé prádlo mají tisíce podob a tvarů, takže výběr záleží jen na vašem vkusu a prostoru, který máte k dispozici. Aby mělo třídění prádla řád a nikdo to nepletl, označte jednotlivé koše třeba pomocí cedulek nebo barev.

Kombinace pračky a sušičky je značka “ideál”

Když si k pračce pořídíte i sušičku, nebudete muset řešit problém, kde sušit prádlo. Pokud máte doma málo místa, postavte je na sebe a vytvořte tak “prádelnový” sloup. V koupelně či prádelně si tak ušetříte spoustu místa. Pokud máte dostatek prostoru, postavte je vedle sebe a jejich horní plochu využijte k odkládání věcí či ke skládání prádla. Pokud na ně navíc umístíte pracovní desku, můžete pod ni zabudovat i výsuvné skládací prkno.

Spotřebiče můžete postavit i na nižší skříňku, do které schováte další věci. Výhodou je, že pračka a sušička budou výše, takže se k nim nebudete muset tolik zohýbat. Pokud se na spotřebiče nechcete dívat, můžete je zabudovat do skříňky nebo schovat za závěs. Když bude sušička stát vedle pračky, můžete nad ni pověsit skříňku nebo poličky, do kterých dáte košíčky nebo krabičky s pracími prostředky, síťkami pro praní drobného prádla, sušicími míčky a dalšími drobnostmi.

Jestli si nechcete pořizovat nebo nemáte potřebu používat sušičku, můžete nad pračku místo poliček pověsit sklopný sušák. Prádlo pak nebudete muset sušit v obýváku, ložnici nebo na balkoně, případně nebudete muset šetřit místo na klasický sušák. Místo sklopného sušáku můžete zvolit i sušák pověšený ke stropu, který pomocí důmyslného systému snadno dostanete do takové výšky, abyste na něj mohli pohodlně pověsit prádlo. Místo sušičky pak můžete vedle pračky nebo nad ni umístit koupelnovou skříňku na špinavé prádlo i prací prostředky.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Automatické zavírače dveří… konec majordomů

“Kdo tě doma učil zavírat dveře?” nebo “Vy máte místo dveří korálky?” Pokud si pořídíte automatické zavírače dveří, musíte se na tyto a podobné otázky připravit, protože je budete slýchat poměrně často. Na to, že už za sebou nemusíte zavírat dveře, si totiž poměrně rychle zvyknete. Je to podobné, jako když si do kuchyně pořídíte zásuvky a dvířka s tlumením nebo když na záchod namontujete samosklápěcí prkénko.

“Sezame, zavři se!”

Zavírač dveří se postará o samočinné, hydraulicky tlumené a bezpečné zavírání dveří. Některé samozavírače umožňují přizpůsobit sílu či rychlost zavírání dveří, případně můžete nastavit i jejich trvalé otevření či aretaci v různých polohách. Některé modely jsou pak určeny pro speciální dveře, třeba požární, bezpečnostní nebo kouřotěsné.

Na cenu zavíračů má vliv síla zavírání i jejich specifické parametry. Základní modely stojí řádově do 1 000 Kč, složitější pak pořídíte za cenu kolem 2 000 – 3 000 Kč. Integrovaný samozavírač seženete za cenu od 4 500 Kč, podlahový samozavírač od nějakých 3 000 Kč a samozavírací dveřní panty koupíte za cenu od 2 000 Kč. Profesionální samozavírače pak stojí i desítky tisíc.

Jaký zavírač si můžete pořídit?

Zavírače s horní montáží jsou nejběžnější a instalují se na horní část dveřní konstrukce. Existují dva typy, a to s ramenem a kluznou lištou. Můžete je použít u běžných, požárních, kouřotěsných i bezpečnostních dveří. Jejich nevýhodou je, že jsou vidět, takže výrazně ovlivňují vzhled dveří.

Podlahové (zemní) zavírače se umisťují na spodní část konstrukce dveří. Celý mechanismus je pak instalovaný do montážní schránky v podlaze pod dveřmi a je překrytý krycím plechem. Používají se tam, kde je vyžadován nenápadný design, nebo v případě, že není možné použít jiný typ zavírače. Jsou ideální i pro bezrámové celoskleněné dveře.

Integrované zavírače jsou zabudované v samotných dveřích a zárubni a kluzná vodicí lišta je viditelná pouze při otevření dveří. Tyto samozavírače jsou tedy nenápadné, neruší design dveří a jsou prostorově velice úsporné.

Samozavírací panty mají integrovaný zavírač dveří, který zajistí jejich tiché dovírání a umožňuje i regulaci rychlosti zavírání. Výhodou těchto pantů je, že jsou na první pohled stejné jako klasické panty a neruší tak vzhled dveří. Až při bližším pohledu zjistíte odlišnost od běžných pantů.

Jen dobře vybraný zavírač zavře dveře tak, jak má

S výběrem samozavírače by vám měli poradit prodavači ve specializovaných prodejnách. Pokud vyberete zavírač s nedostatečnou silou, nebudou se dveře dovírat. Jestliže zvolíte příliš silný zavírač, tak vám zase půjdou dveře těžko otevírat. Pro bezproblémový a tichý chod dveří je důležitá i správná montáž a seřízení zavírače, takže instalaci raději nechejte na odbornících.

Při výběru samozavírače musíte znát hmotnost a velikost dveřního křídla, umístění a polohu dveří (levé či pravé dveře) a jejich zátěž, tedy frekvenci otevírání. Obecně platí, že čím větší a těžší dveře máte, tím silnější zavírač musíte pořídit. Dalším faktorem při výběru zavírače je, zda se jedná o interiérové nebo exteriérové dveře, případně jestli se jedná o nějaké speciální dveře (třeba požární).

Při venkovním použití je zátěž při zavírání dveří vyšší (třeba kvůli velkému větru), takže zavírač musí mít dostatečnou sílu, aby dveře zavřel. Samozavírač navíc musí odolat povětrnostním podmínkám, hlavně vyšší vlhkosti a častým změnám teplot. Na dveře se speciální konstrukcí je pak potřeba při instalaci zavírače použít i různá držadla a upevňovače, která opět negativně ovlivní sílu zavírání. I zde tedy odborníci doporučují nainstalovat zavírač s vyšší silou.

 

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…

Cesta k úspěchu u zavírače dveří je správná montáž. Jak na to?

„Brano, zavírá samo.“ Jistě každý zná asi jeden z nejznámějších reklamních sloganů na zavírače dveří v tuzemsku. Dnes už je k mání značek více, ale možná i vy doma spoléháte na pohodlnou poloautomatiku nejen u dveří do garáže, ale třeba i v interiéru. Jenže někdy zavírač nefunguje a dveře zůstávají otevřené či nedovřené. Jak zařízení nejlépe seřídíte?

Před seřízením si zjistěte značku a typ vašeho zavírače

Nejčastějším problémem bývá příliš rychlé zavírání s hlasitým boucháním dveří do zárubní, nebo naopak nedovření dveří. Nejrychleji tuto nepříjemnost opravíte dotažením regulačního šroubu či šroubů, pokud je jich v zařízení více. Myslete ale na to, že každý typ zavírače má jiné provedení a tím i způsob seřízení. Vedle Brana totiž existují i značky jako Geze, Kaba, Diplomat či Dorma.

Nevidíte žádnou změnu? Pak zřejmě v zavírači chybí olej. Jestliže se rychlost zavírání nezmění, není pravděpodobně v zavírači olej. Při jeho nedostatku dochází k další typické chybě zavírání, kdy se dveře dovírají rychle a na konci se zpomalí. Olej může zčásti zmizet opotřebením vnitřních částí, ale i tím, že jste koupili moc malý zavírač pro příliš těžké dveře.

Postupujte podle selského rozumu. Pokud nevíte, co se kterým šroubem nastavuje, nastavte nejdříve jeden šroub. Pak vyzkoušejte reakci zavírače a pokračujte případně s dalším šroubem.

Oleje máte po kontrole v zavírači dostatek, ale bouchání přesto trvá. Jak na to? Zkraťte šroub táhla a jednoduše jej více zašroubujte. Pokud dveře například v předsíni nedovírají, naopak jej prodlužte a mírně vyšroubujte. Délku zkrácení nebo naopak prodloužení táhla nastavujte zkusmo, pokuste se zkracovat šroub po 5 milimetrech délky.

Po této technické operaci se vám teoreticky může stát, že táhlo se zavírací pákou nebudou svírat pravý úhel, tak jako dříve. I tak by ale výchylka měla být maximálně plus mínus dva centimetry. Má totiž vliv na velikost doklepu dveří a celkovou funkci zavírače vůbec. U hydraulických modelů pak počítejte s tím, že u venkovních dveří do domů může kvůli nízké teplotě tuhnout olej a tím se měnit i rychlost zavírání. Obecný návod na seřízení nicméně není, protože existuje řada typů.

Berte v úvahu fyzikální zákony. Hydraulické zavírače dveří mají proměnlivé vlastnosti v zimním a letním období kvůli tuhnutí, respektive rozpínání oleje. Počítejte s tím.

Zavírače s jediným regulačním šroubkem v boční části tělesa zavírače, seřídíte snadněji. Otočením šroubu vpravo dovření zpomalíte, vlevo naopak zrychlíte. U zavíračů se dvěma šrouby výrobci už regulační označují. Například u značky Brano typu P100 mají čísla 1 a 2. Šroubem č. 1 regulujete první fázi pohybu dveří, takzvanou kočárkovou. Šroub č. 2 určuje rychlost dovírání od konce této fáze až po úplné zavření dveří. Podrobnosti najdete v návodu na internetových stránkách výrobce.

Čtenář s přezdívkou Jenny píše v internetové diskuzi, že seřizoval v bývalé bytovce zavírač dost pravidelně na jaře a na podzim. „V zimě, jak ztuhl olej, tak to zavíralo děsivě pomalu,“ konstatoval s tím, že na jaře musel trochu utáhnout, na podzim zase trochu povolit. Podle čtenáře s přezdívkou Bandy je jeden šroub na seřízení polohy ramene už přežitek. „Většina bran má dva šrouby, jeden na rychlost do zavření na cca 15° a druhý na dovření od 15°,“ popsal.

Pokud si na seřízení sami netroufáte, zavolejte odborníka

Pokud vás špatné zavírání a dovírání dveří rozčilují a nevíte si s tímto problémem rady, povolejte na opravu odborníka. Bude vás to ovšem stát nějaké peníze. Jestliže chcete ušetřit, mrkněte se nejdříve na webové stránky výrobců automatických zavíračů. Zpravidla tam najdete velmi podrobné a dá se říci, že i bez problémů pochopitelné detailní návody.

Autor: DiksY

Bydlet kvalitně, znamená žít…