Přečtěte si, co se děje ve světě nábytku a bydlení! Blog NALO vám přináší zajímavosti, odborné rady, videa, fotky i užitečné tipy a triky do domácnosti.
Rubrika: Bydlení
Sledujte co se děje ve světě nábytku a bydlení. Denně zajímavé rady, videa, obrázky a inspirace pro vaše kouzelné bydlení. Vytvořte si praktický, pohodlný a trendy domov.
Prostory v podkroví mají své nezaměnitelné kouzlo, a to hlavně v případě, kdy ponecháte viditelné trámy. Aby se vám zde dobře bydlelo, musíte dobře naplánovat přestavbu a zařízení nábytkem. Největší problém bývá s nízkou nadezdívkou v kombinaci s malým sklonem střechy. Šikmé stropy obecně ubírají místo a často brání i v zařízení standardním nábytkem. Abyste prostor v podkroví maximálně využili, nechejte si vyrobit kuchyňskou linku na míru. V oblasti nízké pochozí výšky můžete vybudovat i předstěnu (třeba ze sádrokartonu), do které zapustíte skříňky či vestavné spotřebiče.
Kuchyňskou linku je praktičtější postavit ke svislé stěně bez šikmého stropu.
Jak se “poprat” se šikmými stropy?
Kuchyňskou linku je jednodušší a praktičtější umístit ke stěně bez šikminy. Vždy však myslete na šikmé stropy a kontrolujte pochozí výšku, abyste se při vaření nebouchali hlavou o strop. Jestliže chcete linku postavit pod šikminu, myslete na výšku stropu nad pracovní plochou. Čím je sklon střechy menší, tím by měla být pracovní plocha hlubší. Při výšce nadezdívky 110 – 130 cm a optimálním sklonu střechy 35 ° – 45 ° může člověk vysoký 1,8 m stát pod šikminou u standardní kuchyňské linky s hloubkou 60 cm, aniž by se musel krčit.
Při sklonu střechy 30 ° by hloubka pracovní desky pod šikminou měla být větší, a to až 90 cm. Tím se dostanete dále od nejnižšího místa a získáte tak větší výšku stropu i více pracovní plochy. Zešikmení s výškou 110 cm už neumožňuje práci ve stoje, takže sem linku raději nedávejte. Strop u linky můžete „zvýšit“ pomocí vikýře nebo střešního okna. Pokud se rozhodnete umístit do kuchyně i jídelní stůl, myslete na to, že v prostoru alespoň 70 cm kolem stolu musí být pochozí výška 210 cm.
V podkroví dobře měřte, abyste se pak při vaření nebouchali hlavou o šikmý
Na co si dát při zařizování podkroví pozor?
U kuchyňské linky postavené pod šikmý strop budete ochuzeni o úložné prostory, protože na šikminu nemůžete zavěsit horní skříňky. Místo nich ale můžete nainstalovat alespoň police. Skříňky pak pověste na některou ze svislých stěn, pokud to prostor umožňuje. Abyste měli dostatek úložných prostor, snažte se o maximální využití spodních skříněk a co nejlepší ergonomické rozmístění kuchyňských zón. Množství úložných prostor můžete navýšit také pomocí kuchyňského ostrůvku. Pokud potřebujete pod šikminu postavit některý ze spotřebičů, nezapomeňte si při nákupu zkontrolovat jeho výšku, aby se sem vešel.
Podkrovní kuchyně mají asi o 1/3 menší celkový objem vzduchu, takže při vaření dochází k podstatně rychlejší změně vlhkosti a šíření pachů. Proto potřebujete výkonný odsavač par. Digestoř můžete nainstalovat na šikmý strop, ale musí to být v místě s dostatečnou výškou stropu. Pokud takové místo nemáte, použijte digestoř se spodním odtahem nebo kuchyňskou linku sestavte tak, aby varné centrum bylo u standardní stěny bez šikminy nebo na kuchyňském ostrůvku.
Židle, jeden z nejstarších typů nábytku, bývá zpravidla bytelná a pevná. Kdo by také chtěl skončit při sezení na zemi. Může se ale stát, že nejčastěji kvůli nadměrnému zatížení, nebo namáhajícímu houpání nevydrží její nohy a prasknou. Starší oblíbenou čalouněnou židli nemusíte při poškození hned vyhazovat. Máte-li základní nářadí a šikovné ruce, pusťte se do opravy.
Opravou starší židle ušetříte zajímavé peníze
Opravujte samozřejmě jen kousek, který není kompletně rozložený a nenávratně poničený. Ušetříte si tím peníze za nový nábytek a navíc nebudete muset hledat židli, která by ladila s ostatními. Jako první vyjměte ze židle její polstrované sedadlo. Obraťte ji vzhůru a šrouby na spodní části uvolněte šroubovákem. Poté odmontujte nohy a na případné rohové spoje si vezměte dláto.
Dlátem také odpreparujte staré nánosy lepidla, aby vám nové dobře „chytilo“. Zalepte poškozená a prasklá místa, a pokud budete vyměňovat i kolíky, musíte je nejdříve odvrtat. S lepením začněte u opěradla, pak udělejte přední část a nakonec je spojte dohromady. Pak svěrkou židli spojte a úplně závěrem našroubujte zpátky sedadlo židle.
Na opravy židlí a stolů budete potřebovat základní nářadí, svěrky a šikovné ruce.
Oprava starší žide vám zabere maximálně hodinku. Záleží přitom na typu a stupni poškození. Pro zdárnou akci budete potřebovat stopařské svěrky, dláto, šroubovák, lepicí tmel, kolíkovač a prostor pro práci. Jednotlivé potřeby stojí průměrně od 50 do 100 Kč a seženete je v každém hobby marketu nebo prodejně kutilských potřeb.Někdy se vám také může stát, že se pracovní stůl nebo židle začne i na rovné ploše houpat z nohy na nohu. Buď to mají na svědomí nečistoty, zaschlý zbytek jídla nebo zapomenutý připínáček. Když vyloučíte tyto možnosti, musíte zkrátit tři delší nohy nebo prodloužit tu kratší dřevěnou podložkou. Nohy zkracujte jemnou pilkou nebo ostrým dlátem, poslední milimetr dřeva ale raději zabruste.
Při kývání židlí nebo stolů jim zarovnejte nohy
Ve druhém případě chybějící část nohy vyrobte z kousku dřevěného špalíku. Výšku raději zvolte o pár milimetrů větší. Podložku pak upevněte do svěrky a přikližte nebo přilepte ke kratší noze. Až zvolené pojivo vytvrdne, lehce náhradní díl zabrousíte do požadované výšky. Zarovnání nohou u stolu či židle a drobné opravy nejsou náročné a nepotřebujeme na ně ani speciální nářadí.U nového nábytku kývání židle nebo stolu reklamujte. Záruka se však nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. I když jste koupili nový kus nábytku, ještě se před jeho reklamací přesvědčte, že kývaní stolu nebo židle nemá na svědomí nerovná podlaha, nebo zvlněné linoleum ve vaší nové kuchyni.
Nohy u židlí nahrazujte kouskem dřeva, kde se snažte dodržet kresbu let.
Zlomenou nebo hodně poškozenou nohu odřízněte a nahraďte ji kusem ze stejného nebo podobného dřeva. Snažte se o dodržení kresby let, aby nová část nebyla příliš odlišná od té staré. Rozměr nové části by měl být zhruba o milimetr větší. Ve spoji použijte kolíčky, přiklížíte a upevněte do svěrek. Po vytvrdnutí klihu už jenom zabruste do požadovaného tvaru, případně nalakujte a je hotovo.
Bílé i červené víno je stále oblíbenější nápoj při večerním posezení doma s partnerem či partnerkou. Pokud tedy nejdete zrovna večer někam ven za zábavou, do kina či na koncert. Občas se ale stává menší nehoda a od vlhkých skleniček zůstanou na dřevěném stole nebo komodě obtisknutá kolečka. Nejlepší je sice prevence, ale co dělat s už znatelnou nežádoucí „ozdobou“ nábytku?
Ne nadarmo dávají v hostincích pod sklenice lepenkové nebo porcelánové tácky. Podle babských rad je jedním z nápravových prostředků obyčejná zubní pasta. Připravte si starší kartáček nebo navlhčený hadřík, na něj v přiměřeném množství vytlačte pastu a kolečko velmi jemně přetírejte. Pak už stačí setřít pastu suchým hadrem a nábytek přeleštit leštěnkou.
Pokud se vám podaří opravdu trvanlivé kolečko, zbývá poslední babský prostředek, dečka.
Že je problematika obtisknutých koleček na nábytku opravdu frekventovaná, svědčí i velmi košaté internetové diskuse. Nejčastěji čtenáři i čtenářky žádají o radu, jak odstranit obtisknutá kolečka z masivu nebo dýhy. „Vyzkoušela jsem směs z oleje a soli, trochu polít a vyleštit hadříkem. Sice to nefunguje na vše, ale spoustu koleček se mi tím odstranit podařilo. Jen se to všechno musí občas zopakovat,“ shrnula čtenářka s přezdívkou Betynka.Jak je všeobecně známo, dřevo se s vodou moc nemusí. Proto raději k jeho dalšímu čištění použijte raději prostředky na alkoholové bázi. Zapatlaná místa od rukou pak potřete navlhčeným hadříkem s trochou mýdla. S velkou vrstvou prachu si hravě poradíte také s navlhčený hadříkem a pár kapkami jablečného octa. Rýhy odstraníte buď bílou vazelínou, nebo směsí ze lžičky octa a lžičky oleje.
Co uvítá nábytek ze dřeva, už třeba nemusí dělat dobře nábytku s vysokým leskem.
Lakovaný nábytek je poměrně háklivý, proto si v případě použití jakýchkoli chemických přípravků dost pečlivě prostudujte návod k použití. Většinou si ale vystačíte jen s mírně vlhkým hadříkem. Pro větší znečištění či mastnotu použijte mýdlo či pár kapek citronu a teplou vodu. V každém případě dávejte pozor na to, abyste s nečistotou nesundali z nového prádelníku dolů i lak.Nábytek ve vysokém lesku je sice v kurzu, ale je na něm vidět každý otisk prstu a zároveň je dost choulostivý na poškrábání. Nejdříve jej zbavte prachu antistatickou prachovkou. Šmouhy jednoduše otřete dobře vyždímaným měkkým hadříkem namočeným ve vlažné vodě a opatrně osušte. Levná mikrovláknová utěrka za pár korun se vám může „odměnit“ poškrábáním laku, pozor na to.
Na lesklý lak nepoužívejte saponátové přípravky, vytvoříte na něm matný film.
Zejména u staršího dřevěného nábytku začnete časem nepříjemně cítit zatuchlina. Zápach odstraňte vetřením směsi vody a octa v poměru 1:1 na vlhké houbičce. Na textil skvěle zafunguje jedlá soda, která dokáže zápach absorbovat. Množství podle intenzity zápachu nasypte na látku vaší pohovky, nechte jeden den působit a poté vše důkladně vysajte.Na ošetření staršího nábytku použijte směs 1 kávové lžičky olivového nebo lněného oleje, půl šálku octa a půl šálku červeného vína. Nábytek směsí dobře potřete, nechte 5 minut zaschnout a potom suchým hadříkem přeleštěte. Kožené předměty vyčistěte nejdříve octovou vodou, poté je potřete lněným olejem a po vsáknutí vyleštěte suchým hadříkem.
Vodu na dřevěný nábytek používejte jen v nezbytně nutných případech a opatrně.
K čištění proutěného nebo ratanového nábytku použijte směs z 200 ml teplé vody a šťávy z půlky citrónu. Pro vyšší lesk naneste na navlhčený měkký hadr několik kapek lněného oleje a nábytek přetřete. Po několika hodinách nábytek přetřete suchým hadříkem. Ztracenou pružnost proutěnému nábytku vrátíte namočením do horké vody. Pak ho nechte někde ve stínu samovolně uschnout.Na závěr si vyzkoušejte babičkovský recept, aby se lesklý nábytek opět leskl. Toho dosáhnete, když nejdříve v litru vody uvaříte 50 g pšeničných otrub. Sceďte a nábytek tímto lidovým přípravkem jemně otřete hadříkem. Aby se na vašem nábytku neusazoval prach, smíchejte litr vody, 2 lžičky octa a lžičku glycerinu. Vzniklou směs nakapejte na hadřík a nábytek otřete.
Co může být příjemnější, než ponořit se do hlubokého spánku z příjemného teplíčka kolem, měkké podložky a za mírného pohupování? Ve vodní posteli se vám takové sny mohou splnit. Toto lůžko přitom není vynález několika posledních let. Počátky vodních postelí do ložnice byste našli už před 3 000 lety v Persii. Spali tu na vodních vacích, které si vyrobili z kozích kůží.
Výsledkem spaní „na vodě“ je hluboký spánek, který neruší neustálé otáčení se na lůžku.
Blahodárných účinků vodního lůžka využívali i ve Francii. U královského dvora nalévali do vaků v postelích teplou vodu. V Anglii pak získalo v roce 1856 zdokonalené vodní lůžko patent. Lékaři na něm pečovali o pacienty s těžkými popáleninami. Výhodou je rovnoměrné rozkládání váhy těla. Vodní matrace totiž není ani moc tvrdá tak, aby způsobovala otlaky, ale ani moc měkká.
Vodní postele dnes vypadají na první pohled jako ty běžné. Ta celá v základní velikosti 90 × 200 cm vás přijde zhruba na 15 až 20 000 Kč. Pokud máte zájem jen o vodní matrace, připravte si od 4 000 korun výše. Ceny se jako všude liší podle kvality a výrobce. Nastavujete si různou tvrdost ležení podle váhy, tudíž lepší než dvojmatrace je volba vlastní lehací části pro každého partnera.
Lepší jsou matrace, kde je voda jádrem, ne jediným obsahem
Na trhu se objevovaly dva druhy vodních matrací. Těm konstrukčně starším se říká „neukotvené“ či „Free flow“, případně „Frei futer“. Jsou to vlastně pytle, naplněné vodou. Lepší jsou už ty novější matrace, kde je voda jádrem a ne vlastně jediným obsahem matrace. Moderní softside vodní postel zabudujete do libovolného rámu. Vzhled matrace je potom stejný jako u těch normálních.Hardside matrace potřebují silný dřevěný rám, odolný proti bočnímu tlaku matrace. Vsunout ji proto do vaší dosavadní postele bude tedy obtížné, spíše nemožné. Vodní matrace patří zásadně na pevný podstavec a v obchodě byste měli zcela automaticky sehnat kompletní postel tak, že ji dovezete, naplníte, zhasnete a jdete spát. Minimální šířka matrace pro jednoho je 80 cm.
Nezapomeňte na pohodlný a volný průchozí prostor 60 cm kolem celé postele.
Matraci s vodní náplní nastavujete na různou „tvrdost“ ležení podle vaší hmotnosti. Plní se proto vodou s ohledem na tuto veličinu. Když si na naplněnou matraci sednete, musíte lehce cítit spodní desku. Pokud ne, musíte ji odpustit, je v ní hodně vody. Aby byla pohodlná postel i přístup k ní, nezapomeňte na alespoň 60 cm průchozí prostor kolem. Vodní postel nenabízí většinou úložný prostor, tudíž počítejte ve své ložnici s novým peřiňákem.Vodní postel podle výrobců nabízí super spánek, je vhodná pro alergiky a rovnoměrně rozkládá váhu spícího těla. Láká vás to? Zvažte při nákupu jeden údaj, takzvaný čas ustálení. Ten označuje dobu, kdy se matrace třeba po tom, co se otočíte, uklidní. Může to být třeba půl sekundy, sekundu, ale i více. Samozřejmě platí, že čím je tato doba kratší, tím lépe pro váš klidný spánek.
Nebojte se vytopení sousedů, vodní postele jsou v pohodě
Mezi výhodami vodních postelí zmiňují výrobci lepší usínání, žádnou bolest zad i absenci různých roztočů a jiných alergenů. Přesto se výrobky nijak masivně neprosadily. Každého totiž napadne, jak se mu „matrace“ protrhne, vytopí sousedy a navíc si zničí půlku bytu. Jsou to ale jen pověry. I na vodní postele se vztahují normy, stejně jako třeba na sedací nábytek. Pokud máte legální evropské zboží, nemusíte se bát žádných podobných nehod.Matrace vodních postelí jsou ze speciálních materiálů, které si firmy chrání patentem. Pokud tedy do nich nebudete zrovna bodat nožem, neprasknou. Určitý rizikový bod sice představují švy, ale i na ně výrobci dávají záruku alespoň pět let. Přes tento základní potah pak povlékáte vnější, vyrobený z bavlněného úpletu a zapíná se na zip. Ten můžete v případě potřeby volně vyprat.
Kvůli obsahu kondicionéru a chybějícímu vzduchu se voda v matraci nekazí.
Podle kvality najdete dva typy vodních matrací. Ty lepší mají uvnitř jakési vyztužení na principu molitanu, který jim zajišťuje vyšší stabilitu. Levnější typy mají výztuhy z materiálu připomínajícího fleece. Vodu měnit nemusíte, protože se nekazí. Obsahuje totiž speciální kondicionér, který jednou ročně doplníte. Navíc po napuštění vytlačíte z matrace vzduch, nutný k životu řady mikrobů.Internetové diskuse nejsou pro změnu zcela jednoznačné. „Já mám zkušenost jednou z návštěvy a byl to teda děs,“ píše čtenářka s přezdívku Felindra. Jakmile se totiž její partner pohnul, celá postel se prý rozvlnila a ona byla okamžitě vzhůru. „Navíc se musí ta voda ohřívat a žere to elektřinu jak kráva,“ míní Felindra. Superlativy naopak nešetří čtenářka s přezdívkou Vega, která na posteli spala 14 dnů na dovolené. „Nahřátá postel a ještě s vlněním mě fakt dostala, nádhera,“ napsala.
Součástí vodních matrací je i ohřívač vody s termostatem. Pokud tedy o tomto lůžku uvažujete, mějte co nejblíže postele instalovat elektrickou zásuvku. Na ovladači si pak můžete nastavit individuální teplotu, obecně firmy doporučují 28 °C. Traduje se, že každodenní ležení na příliš teplé vodě způsobuje mužům neplodnost. Ať je to, jak je to, vyhřívání raději nepřehánějte.
Pouhé dva atomy vodíku a jeden kyslíku. Životodárná, nezbytná a stále vzácnější tekutina, voda. Používáte ji každodenně, v největší míře k pití a vaření, ale podstatná část pitné vody z veřejných řadů skončí i při běžné hygieně v koupelnách a při splachování toalet. Nejen proto vodárny svůj produkt stále zdražují. Zalévat zahradu pitnou vodou tak stále více připomíná luxus.
Plastové nádrže s přímým svodem z okapu jsou asi nejčastějším řešením.
Pokud se vám vodoměr otáčí na plné obrátky, využijte vodu, kterou máte stále zadarmo. Dešťové srážky vám totiž zatím nikdo nenaúčtuje. Musíte se ale postarat o jejich vhodnou akumulaci pro pozdější využití. Po svedení vody z okapů mát možnost jímat ji do nejrůznějších nádob, soustav sudů, ibc nádrží nebo speciálních jímek. Drtivá většina na trhu je z plastu.
Nabídka nádob na dešťovou vodu je široká, využijte ji
Vůbec nejlehčeji uspoříte s barelem, sudem nebo starou vanou, které postavíte pod výklopný sběrač vody z okapu. Takto zachycenou vodou občas svou zahrádku zalévejte. Myslete přitom na drobné živočichy a raději nádoby zakryjte, třeba obyčejným pletivem nebo sítí proti hmyzu. Sud nebude pro malé zvědavce smrtelnou pastí ani s laťkou, dosahující na horní okraj nádoby.Jestliže máte pár záhonků a nevadí vám chození s konví a mírně zelenou vodou, bude vám stačit právě jen sud nebo soustava plastových barelů. Pro větší objemy sáhněte po sofistikovanějších nádržích, a to i z hlediska možnosti napojení na čerpadlo. Často jsou k vidění plastové, takzvané ibc nádrže, buď s klecí nebo bez. Mají vstupní otvor 15, 22 nebo 40 cm a podložku ze dřeva či z plastu.
Pokud máte možnost u svého domu či chaty jímat dešťovou vodu do sudů nebo podzemních zásobníků, určitě neváhejte a pořiďte si je. Zelenina ve fóliovnících či pařeništi nezahyne žízní.
Nádrže na dešťovou vodu prodávají obchodníci v různých objemech, od 500 až do 12 000 litrů. Kromě materiálu se rozhodněte, zda koupíte nádrž podzemní nebo nadzemní. Samonosnou variantu uplatníte na pozemku bez jílovité půdy a spodních vod. Cena polyethylenových podzemních nádrží na dešťovou vodu se pohybuje od zhruba 6 500 korun za velikost 500 litrů až po třeba 90 000 Kč za nádrže v objemu 12 m3.Pořídit si můžete i betonovou nádrž, ale není to nejlepší volba. Do nákladů musíte totiž započítat i velký jeřáb pro jejich uložení do země. Při dopravě okolo 50 km od místa výroby budete platit jen za dopravu zhruba 18 000 Kč. Jako nejlepší se osvědčily plastové nádrže skořepinové konstrukce, které jsou cenově srovnatelné, a na trhu je najdete v několika variantách.
Čerpadlo s plovoucím sáním nasává vodu bez nečistot
Nádrže na dešťovou vodu si vybavte různými čerpadly a filtry podle svých potřeb. Čerpadla na vodu dělíme na ponorná, umístěná přímo v nádrži, a venkovní, která jsou nejčastěji ve sklepě či zahradním domku. Odborníci doporučují použít spíše čerpadlo ponorné. Jednak je tiché, a navíc má ochranu proti běhu na sucho. Při nedostatku vody v nádrži se čerpadlo samo vypne a později, když už je vody zase dostatek, začne opět automaticky pracovat.
Pokud chcete jenom zalévat zahrádku, bohatě vám budou stačit obyčejné sudy.
Důležitá je i filtrace vody, ideální jsou minimálně tři filtry. První zachytí největší velké nečistoty ze střechy, listí nebo větvičky. Stačí na to třeba i síťka proti hmyzu. Další filtr, těsně před nádrží, nepustí dál drobné nečistoty, písek nebo malé kamínky. Bezpodmínečně musíte mít další filtr na nasávání do kompresoru, případně domácí vodárny.
Dešťovou vodou z podzemních nádrží můžete nejen zalévat zahradu, ale i prát prádlo a splachovat WC. Musíte ale mít oddělené rozvody, dešťovku a pitnou vodu nelze směšovat.
Dešťová voda v podzemích nádržích je ve tmě a při nízké teplotě. Proto se nekazí, nemnoží se v ní bakterie a řasy. Podzemní zásobník ale po vás vyžaduje vykopat jámu pro usazení, případně ještě i betonovou základovou desku. Nové povrchové jímky na 1 000 litrů lze pořídit zhruba do 2 000 Kč, podzemní jsou i několikanásobně dražší. Volba mezi oběma závisí mimo jiné na reliéfu vašeho pozemku.Pokud se rozhodnete dešťovou vodu využívat v domácnosti, musíte udržet teplotu skladované vody do 16°C. U vyšších hodnot už hrozí postupné množení bakterií a kažení vody. Ideální jsou proto podzemní nádrže, kdy se vám o správnou teplotu postará příroda. Na splachování a praní je dešťová voda ideální, protože je měkká a tím spotřebujete i méně pracího prášku.
Skořepinová plastová nádrž nepotřebuje obetonování
Mimořádně dlouhou životnost mají skořepinové plastové nádrže z vysoce kvalitního polyetylenu. Jsou natolik pevné, že je nemusíte obetonovat. Na trhu jsou v objemech 3 m3, 4,5 m3 a 6 m3, ale můžete je i propojovat. Výhodou je i jejich nízká hmotnost. Zatímco betonová šestikubíková nádrž váží přes šest tun, stejná plastová jen 250 kg.Abyste měli z dešťovky co největší užitek, zvolte správně objem nádrže. Záleží přitom na konkrétní oblasti, ve které máte svou nemovitost. Vypočítejte si podle vzorce V (objem nádrže) = (roční úhrn srážek v mm × půdorysná plocha střechy × koeficient odtoku střechy (u šikmé střechy pozinkovaný plech 0,8; Pálené tašky 0,75) : 14 (koeficient využitelné srážkové vody). Výsledkem je objem nádrže v litrech. Roční úhrn srážek u vás doma si zjistíte na internetové mapce ČHMÚ.
Dešťová voda šetří až polovinu výdajů za vodu v domácnosti. Popularita nádrží na dešťovku proto znatelně roste. V souvislosti se stále vyšším podílem sucha na celkové vodní bilanci se dokonce na resortní úrovni hovořilo o přípravě dotačního titulu. Týká se pořízení technologií pro jímání a použití vod z dešťových srážek. Buďte proto připraveni k jejich případnému nákupu a o dotaci pak požádejte.
Plánujete rekonstrukci kuchyně a nevíte si s tím rady? Nebo se jen chcete inspirovat předtím, než se pustíte do nákupu linky? Přečtěte si všechny díly seriálu Abeceda kuchyní a zjistěte, který typ kuchyňské linky pro vás bude nejlepší. Bude to kuchyně do L, G, I, U, do oblouku, pod šikminu, do skříně nebo s ostrůvkem?
1) Zařizujete kuchyni? Naučte se její abecedu. Poznejte výhody a nevýhody kuchyňských linek ve tvaru I, L, U a G
Při výběru nové kuchyňské linky je důležité zvolit její správný tvar. Kam se hodí kuchyně ve tvaru L, G, I či U? Dá se přeuspořádat i stará kuchyňská linka, abyste získali více místa pro vaření nebo lepší ergonomické uspořádání?
2) Jak uspořádat všechny spotřebiče a skříňky v rohové kuchyni ve tvaru L, aby se vám dobře vařilo?
Kuchyňská linka ve tvaru L se hodí do téměř jakéhokoliv prostoru a její tvar přímo vybízí ke správnému zónování. Jak správně uspořádat všechny zóny, abyste dodrželi ergonomické zásady i kuchyňský trojúhelník?
3) Plánujete novou kuchyňskou linku? Podívejte se, jaké výhody a nevýhody vám přinese kuchyně poskládaná do tvaru U
Máte dostatečně velkou kuchyni a rádi vaříte, takže potřebujete hodně pracovního i úložného prostoru? Zařiďte si kuchyňskou linku do tvaru U. Jak na to? Kam umístit lednici, dřez a varnou desku? Jak uspořádat jednotlivé zóny?
4) Baví vás nejen vaření, ale i pokec s rodinou a přáteli u barového pultu? Poskládejte si kuchyni do tvaru G
Zařizujete novou kuchyni a kromě spousty úložných prostor a velké pracovní plochy toužíte i po barovém pultu? Pořiďte si kuchyňskou linku ve tvaru G. Jak poskládat skříňky a spotřebiče, abyste dodrželi všechny ergonomické zásady?
5) Máte malý byt nebo skoro vůbec nevaříte? Ušetřete doma místo a zařiďte si kuchyni ve tvaru I
Jak udělat z dlouhé a úzké místnosti kuchyni? Pořiďte si do ní kuchyňskou linku ve tvaru I. Pro koho a kam se hodí jednořadé a dvouřadé kuchyně? Jak je správně ergonomicky poskládat a na co si dát při zařizování pozor?
6) Patříte k těm, kteří odjakživa snili o kuchyni s ostrůvkem? Zjistěte, nakolik je toto řešení praktické
Do jakých kuchyní se hodí kuchyňský ostrůvek a jak ho využít? Jako varnou či mycí zónu, nebo vám nejlépe poslouží jako úložný prostor a plocha pro přípravu pokrmů? Na co si dát pozor při zařizování kuchyňské linky s ostrůvkem?
7) Toužíte po moderní a zároveň luxusní kuchyni? Pořiďte si obloukovou nebo kruhovou kuchyňskou linku
Kuchyňské linky tvarované do oblouku vypadají luxusně a moderně. Kam se hodí, kam ne a jak je zařídit? V čem spočívá výhoda obloukových kuchyní a kde naplno využijete chytře zařízené kruhové minikuchyně, které jsou teď v módě?
8) Jak zařídit kuchyni v podkroví tak, aby se vám v ní dobře vařilo a nehrozil vám úraz hlavy?
Kuchyně v podkroví vypadá skvěle, ale ne vždy je zcela praktická. Jak vyřešit problém se šikmými stropy a kam umístit kuchyňskou linku, abyste se při vaření nebouchali hlavou o strop? A jak si zajistit dostatek úložných prostor?
9) Chcete nebo potřebujete mít doma, v kanceláři nebo na chatě neviditelnou kuchyni? Schovejte ji do skříně
Máte v bytě málo místa a vaříte jen zřídka? Potřebujete v kanceláři místo, kde budete ohřívat oběd a umývat hrnky od kávy? Pořiďte si minikuchyni nebo kuchyňskou linku ve skříni. Jak taková linka vypadá a co všechno v ní najdete?
Máte rádi cestování, exotiku a interiér, vonící inspirativně dálkami a zážitky? Zařiďte si svůj byt v mexickém stylu. Oceníte jej v případě, že se vám líbí jasné a živé barvy. Jejich duhové spektrum dodá třeba obývacímu pokoji či pohodlné ložnici pestrost a získáte i zajímavě oživený prostor. Užijete si tu i nábytkem s patinou a vůbec se nemusíte bát sladit k sobě levné materiály.
Žádoucí je nábytková patina a drobné odřeniny
U nábytku je velmi žádoucí patina. Inspirací je totiž lidový styl bydlení, který rozhodně nevyniká luxusem. Drobné odřeniny na nábytku budou tak naopak k užitku. Většinu nábytku pokrývá lak pestrých barev. Nábytkové kusy můžete natřít štětcem s hrubší strukturou a nebát se nedokonalostí. Výrazná barevnost totiž donutí oko nakonec ignorovat nedostatky.
I pro interiér v mexickém stylu je důležitý komfort a účelnost. Nikde žádný zbytečný luxus, ale naprostá uvolněnost a pohoda. Podlahy kryje dlažba, pokrytá barevnými pruhovanými koberečky. Nastěhujte do místnosti masivní nábytek, který v sobě snoubí jedinečné kouzlo hřejivé útulnosti a exotiky. Čistá krása masivu borového dřeva, stylové kování zdobí nízké komody, vitríny, či truhly.
Mexický drobný design je hravý, zábavný a laskavý a interiér hýří barvami.
Mexický interiér s medově borovicovým nábytkem získal popularitu po celém světě. Má typický design, originální linie a složité vyřezávané detaily. Kvůli zajímavějšímu a hravému vzhledu mají Mexičané ve zvyku nábytek vykládat barevným materiálem. Kovové stoly a stolky mají ozdobné desky z keramické mozaiky a zelené i modré sklo je přirozeným doplňkem stolování.Velice exoticky vypadá nábytek z mahagonového nebo ebenového dřeva s charakteristickým zpracováním. Zvláštností pak může být i stropní nebo nástěnný obklad z houževnatého cedrového dřeva. Nádherným doplňkem jsou i ručně vyrobené sošky z růžového nebo kampeškového dřeva ze stromu kreveně obecné. Má krásný hnědočervený odstín a zajímavou strukturu.
Zvolte pozitivní a dynamické barvy. Červená je barva lásky, symbolizuje vzájemnou blízkost a vřelost. Žlutá barva působí povzbudivě a celý interiér rozsvítí.
Typickým prvkem mexického stylu jsou menší levnější koberečky ze smotků a zbytků látek. Tyto bavlněné dekorace patří i na stěny, nebo je použijte jako zákryt stěny za postelí nebo pohovkou k odpočinku. Nebojte se ani řady deček a prostírání, patří sem. Na stůl dejte bohatě vzorovaný ubrus s pruhy nebo v jedné z typických barev, tedy syté červené, zelené, žluté, či v královské modři.
Interiér v mexickém stylu má vystihnout váš temperament, a současně podtrhnout užitnou hodnotu nábytkových i dekoračních kusů. Dekorace volte nejlépe z přírodních materiálů, z kamene, slámy a ze dřeva. V motivech vybírejte hlavně ty, kde poznáte inspiraci přírodou a geometrickými vzory. V interiéru uplatníte i proutěné košíky, dřevěné rozměrné mísy, či bohatě dekorované polštáře.
Nespoutanou krásu Mexika připomínají pestré barvy
Silný mexický vliv dokazují červené čtverce nebo pruhy, pestré obrázky, sošky a textilie. Barevné kombinace vycházejí z dávných tradic Aztéků a Mayů, pro které měly určitou symboliku a smysl. Stopy těchto kultur stále nesou keramika, oděvy i bytové textilie. Rostlinné motivy a pozůstatky starého obrázkového písma najdete i na keramických obkladech a zdobí kuchyň či koupelnu.
Ke slavnostnímu pocitu jihozápadního dekoru přispějí kaktusy v květináči, kované panty nábytku, zrcadla, cínové rámečky, nebo mexické lidové umění s poněkud primitivními motivy. Zastíněné lampy, svíčky a měkké osvětlení obecně nabízejí skvělý způsob, jak tlumit barvy mexického stylu. Z motivů volte podélné i příčné pruhy, ale vždy teplé tóny a v široké paletě. V základu by vám neměla chybět žlutá, červená a jejich odstíny.
Vrcholem každé terasy v mexickém stylu jsou tradiční kuželová venkovní kamna, umístěná v kovaném nebo obyčejném železném stojanu. Můžete je použít také jen jako dekoraci.
Tučnolistá agáve je charakteristickým zástupcem mexické flóry a ve vašem obývacím pokoji nebo prostorné hale bude zajímavou ozdobou. Pokud si budete chtít ozdobit kuchyni, můžete zavěsit trs kukuřice a chilli papriček. Tyto rostliny jsou spolu s fazolemi základní složkou mexické kuchyně. S doplněním ratanu a předložek z kokosu nebo sisalu bude okrášlení kompletní.
Najděte typické mexické vázy, keramiku, pestře pomalované mísy a talíře. Nádoby dodají interiéru pravý ráz jako praktické doplňky a můžete do nich ukládat třeba kancelářské sponky či špendlíky. Místo záclon dejte do oken jeden i více pruhů mexických pokrývek nebo řasené lůžkové přehozy. Alternativou je jednoduchá jednobarevná tkanina nebo bavlna, zavěšená na kovové záclonové tyče.
Kromě kaktusů a agáve pěstujte juky nebo špičaté dračince
V originální jídelně kombinujte staré a tradiční kusy s novými prvky i doplňky. Vybavte svou novou úložnou skříňku staršími dveřmi z ušlechtilého zašlého dřeva. Pro pracovní stolek použijte desku s umělou patinou, správnou deskou pro váš „mexický“ je část vysloužilých kovaných dveří Místo klasických skříní využijte starožitné dřevěné truhly, případně ke zdi postavte rustikální skříň.
V interiéru by neměly chybět obrázky nebo fotografie s mexickými motivy. Nemusíte přitom trvat na tom, aby veškeré vybavení, nábytek i doplňky byly zaručeně pravé. Nezapomínejte, že Mexiko po staletí čerpalo tradice z evropských zemí a kultur, především ze Španělska a Francie. Svou stopu tu ale zanechaly i další národy, které později našly v Mexiku svůj nový domov.
Inspirujte se divokou a opojnou krásou Mexika. Zařídit si interiér v mexickém stylu totiž není vůbec těžké a výsledky nadchnou nejen vás, ale překvapí také každou návštěvu. Nezapomínejte ani na doplňky. Stačí pár typicky ručně vyráběných či zdobených prací. Velký dojem uděláte například s keramikou, dlaždicemi nebo ručně kovanými košíky ze železa.
Mezinárodní den zdravého spánku připadá na první jarní den (letos tedy na 20. března). Poprvé byl vyhlášený v roce 2001 Mezinárodní nadací pro duševní zdraví a neurologii. Ve světě se slaví i Světový den spánku, který připadá na pátek před březnovou rovnodenností. Pořádá jej Výbor světového dne spánku, který spadá pod Světovou asociaci spánkové medicíny (WASM). Cílem obou dnů je oslava spánku a řešení problémů se spánkem, především pak snížení dopadu zdravotních rizik prostřednictvím lepší prevence a kontroly.
Kvalitní spánek má příznivý vliv na imunitu a je nutný pro správnou funkci organismu i regeneraci centrálního nervového systému. Tělo si odpočine a v hlavě se utřídí myšlenky a zážitky z předchozího dne. Beze spánku nebo při jeho špatné kvalitě se tělo dostatečně nezotaví. Může se vám zhoršit myšlení, snížit pozornost a budete se cítit unavení. Při dlouho trvajících problémech se výrazně sníží kvalita života a mohou vznikat a rozvíjet se závažná duševní onemocnění. Poruchy spánku mohou být způsobeny také řadou onemocnění a může se za nimi schovávat i špatná životospráva.
1) Dopřejte si dostatek spánku
Dospělý člověk by měl spát 6 – 9 hodin denně, dítě má spát déle. Lékaři také uvádí, že nejzdravější spánek je mezi dvanáctou a druhou hodinou ranní. Jedná se však o ryze individuální záležitost. Každému vyhovuje jiná délka spánku a noční doba. Někdo se vyspí lépe, když jde brzo spát a brzo vstává, někdo to má naopak. Řiďte se tedy hlavně podle sebe.
2) Nechoďte spát rozrušení
Člověk se má před spaním uklidnit a psychicky srovnat, což je v dnešní době velice těžké, a ne všem se kýženého klidu povede dosáhnout. Po večeři neřešte žádná důležitá témata, která by vás rozrušila, a snažte se příjemnou činností zbavit stresu a připravit se na spánek. Také můžete vyzkoušet různá meditační cvičení na zklidnění mysli.
3) Omezte pití energetických nápojů i kouření
Přes den omezte popíjení rozličných povzbudivých nápojů (kávu, černý i zelený čaj, kolu a energetické nápoje). 4 – 6 hodin před usnutím je nepijte vůbec. Nápoje obsahující kofein nepijte po čtvrté odpoledne, energetické nápoje po 14 hodině. Před spaním a během noci nekuřte, protože nikotin má silně stimulační účinky, povzbuzuje organismus a “startuje” mozek.
4) Večer se vyhýbejte těžkým jídlům
Večer nejezte těžká a tučná jídla a poslední pokrm si dejte 3 – 4 hodiny před ulehnutím. Vhodnou večeří jsou třeba celozrnné těstoviny s čerstvou zeleninou, pár kousky kuřete, rajčatovou omáčkou a trochou parmezánu. Jiné kombinace zdravých sacharidů a bílkovin (třeba mléko nebo jogurt s cereáliemi) poslouží stejně dobře. Bílkoviny jsou těžké k trávení a k dobrému spánku nepomohou.
5) Alkohol vás uspí, ale k dobrému spánku nepomůže
Alkohol spánek zhoršuje, takže ho večer nepijte. Sklenka vína nebo piva vám sice pomůže s uvolněním a rychlejším usnutím, ale druhá polovina spánku bude neuspokojivá a nekvalitní a ráno budete unavení. Poslední skleničku byste si měli dát u večeře kolem 18 hodiny.
6) Ložnici používejte jen ke spánku a intimitám
Postel v ložnici používejte jen ke spánku a intimním chvilkám. Pobyt v posteli omezte na dobu nezbytně nutnou a přes den v ní nejezte, nečtěte a neodpočívejte. V ložnici nemějte televizi ani počítač. Pokud se budíte mobilem, zapněte si letecký mód, aby nepřijímal signál. V ložnici minimalizujte hluk a světlo a udržujte teplotu 18 – 20 °C. Také je dobré před spaním vyvětrat.
7) Vytvořte si stálý spánkový režim
Každý den včetně víkendu uléhejte a vstávejte zhruba ve stejnou dobu, a to s odchylkou 15 minut. O víkendu si můžete dopřát o hodinu nebo dvě delší spánek, ale více raději ne. Dlouhé vyspávání vám totiž může spíše uškodit, protože si narušíte biologické hodiny a ve výsledku budete mít v pondělí podprůměrnou produktivitu.
8) Procházka pomůže, koupel nikoliv
Spánek může zlepšit lehká procházka po večeři. Cvičení 3 – 4 hodiny před ulehnutím spánek naopak zhorší, protože fyzická aktivita tělo nabudí a bude se vám hůře usínat. Horká koupel před spaním může způsobit, že se budete převalovat a nebudete moci usnout. Tělo se totiž musí před spánkem zchladit na určitou teplotu. Koupel si tedy dopřejte několik hodin před spaním.
Možná jste to už doma zažili. Manipulujete s něčím těžkým nad pracovní deskou ve vaší kuchyni, a najednou vám palička na maso či kus litinového nádobí vyklouzne z ruky. Bác. A na pracovní desce je rýha, promáčklina nebo se jí dokonce kousek odštípl. Co teď s tím? Drobné defekty si opravíte, ale v případě hluboké rány či ran už musíte zvážit i totální výměnu.
Poškodit kuchyňskou pracovní desku můžete i horkým nádobím, vodou nebo poškrábáním během řady let provozu. Než pod návalem emocí vezmete do ruky sekeru a z celé kuchyňské linky uděláte palivo do kamen, rozmyslete se, zda desku vůbec opravovat či, ji rovnou vyměnit. Výměna staré za novou není nijak náročná. Musí jen přesně odpovídat rozměrům desky předchozí.
Prodejci laminovaných desek mají na pultech i přípravky na drobné opravy povrchu. Podobají se tavnému lepidlu s různým barevným tónováním. Kopírují zhruba vyráběný sortiment desek. Rýhu zaplňte za tepla, pak odstraňte přebytek a po vytvrzení rozleštěte.
Na rýhy a škrábance vezměte speciální renovační sety s opravnými vosky. Na pracovní desky v kuchyni používejte vosky tvrdé, které roztavíte pájkou nebo třeba rozehřátým nožem. Měkké vosky nemají v těchto případech potřebnou trvanlivost. Poškozené místo zbavte nečistot a naneste na něj rozehřátý vosk. Po jeho ztuhnutí setřete kovovou stěrkou a přejeďte retušovacím perem.Pokud se rozhodnete pro generální výměnu, musíte nejdřív odstranit starou pracovní desku linky. Odmontujte sifon, vyndejte dřez a případně odstraňte jednotlivé šroubované spoje. Novou desku pečlivě změřte, položte ji na linku a pevně usaďte. Následně ji přišroubujte ve stejných místech, jako byla přišroubovaná deska původní. Pak už jen připevněte okrajové lišty, dřez a sifon.
Pracovní desku do kuchyně můžete mít klidně z lamina
Co se týká materiálů používaných na dvířka kuchyňských linek, je nejběžnější variantou lamino, tedy vrstva lamina nalepená na tradiční dřevotřískové desce. Odolnost až dvousetstupňové teplotě jej tedy předurčuje do kuchyní. Lamino se vyrábí v několika stovkách dezénů a můžete z něj mít i pracovní desku kuchyňské linky.Při výběru materiálu na pracovní desku máte několik možností. Nejdražší jsou luxusní desky ze žuly, téměř nezničitelné. Jejich orientační cena se ale pohybuje od 12 do 16 000 korun za běžný metr. Variantou jsou desky z „umělého kamene“. Nejznámější je Corian, který je na rozdíl od toho přírodního teplý na dotek. Je neporézní, nenasákavý a má dobré mechanické vlastnosti. Stojí zhruba od 13 do 16 000 Kč za běžný metr desky.
Desky z umělého kamene Corian jsou na rozdíl od přírodního kamene teplé na dotek.
Masivní dřevo je stále oblíbené, ale mnohem dražší. Jeho cena se blíží ke 4 000 Kč za jeden čtvereční metr. Proto často řemeslníci sahají k náhradě levnějším laminem. Vyrábí se v řadě dezénů, od imitace různých přírodních materiálů až po tzv. sci-fi vzory. Pokud si nevyberete z omezeného vzorníku plastových povrchových fólií, nechte si desku nastříkat kvalitním polyuretanovým lakem.Nejběžnější modely pracovních desek jsou z dřevotřískové desky, na kterou je nalepena voděodolná laminátová vrstva. Cena této pracovní desky se pohybuje od 650 do 1 100 korun za běžný metr. Odborníci doporučují desky s takzvaným postformingem, tedy se zaoblenými kolmými hranami. Postforming je nejen pohlednější, ale a zakulacené hrany desky jsou bezpečnější a hygieničtější.
Fixy a vosky jsou spíš na drobné škrábance
V bohaté internetové diskuzi se čtenáři rozdělili na dva tábory. Jeden opravy doporučuje druhý je naopak považuje za zbytečné. „Fixy a vosky jsou dobré spíš na drobné škrábance či malá poškození a to ještě v místech, která nejsou tak užívána,“ píše čtenář s přezdívkou Lotto. Odolnost desky vůči mechanickým vlivům při provozu není podle něj velká. „Prostě to jde časem do kopru,“ napsal.Čtenářku s přezdívkou Teddy zase zajímá, jak dlouho by jí měl povrch takové kuchyňské desky z MDF vydržet. „Mně se doma za dva roky provozu ošoupala od krájecího prkénka. Mám ji v černě mramorovaném dekoru a je v určitých místech vyšoupaný povrch úplně do běla,“ popsala s tím, že před rekonstrukcí měla původní desku rakouské výroby také z laminátu 35 let a byla jako nová.
Před opravou pracovní desky zvažte, jestli nechcete rovnou vyměnit celou linku.
Selský rozum říká, že by opravy a rekonstrukce by vás měly vyjít levněji než nákup nového zboží, ale to nemusí být vždy striktní pravidlo. Záleží na rozsahu a náročnosti prací a také na tom, jestli se do práce pustíte sami nebo ji raději přenecháte odborníkům. Zvažte také, zda se nevyplatí rovnou si pořídit novou linku, která lépe zapadne do koncepce celé vaší kuchyně.
Interiér ložnice v japonském stylu vás okouzlí. Spánek v takové místnosti pak není otázkou aktuální módy, ale obrazem harmonie a praktického života. Své místo tu mají přírodní odstíny dřeva, proutí a bambusu, které nejlépe vyniknou na bílém pozadí. Skvěle vypadá i paraván s krajinnými motivy nebo posuvná a vzdušná japonská stěna. Vše můžete korunovat bonsají.
Vsaďte na přírodní materiály a jejich kombinace, nebojte se barev ani květin.
Výborně vám poslouží japonské rohože, na nichž můžete odpočívat, pracovat i spát. Sezení na nich vám zpříjemní polštářky, které rozmístěte kolem nízkého dřevěného stolku. Ten vám určitě nesmí chybět. Pokud najdete ve svém okolí šikovného truhláře, vyrobí vám ze dřeva nízký stolek během chvilky. Místnosti v japonském stylu působí často až minimalisticky.
Základním materiálem v pohodlné ložnici je stejně jako jinde v japonském interiéru dřevo. Doplňte je třeba bambusovým obložením stěn a šatní skříně nebo pracovní kout oddělte lehkými posuvnými stěnami nebo paravány. Barvy v ložnici mají mít uklidňující efekt, použijte proto neutrální a tlumené tóny, například světlé odstíny zelené nebo šedé či béžová.
Jedinečnou atmosféru dá vaší ložnici rukodělná práce
Japonským unikátem je tvrdá podložka na zem z rákosu nebo rýžových stébel – tatami. Má látkový lem a příjemně hřeje na dotek. Její výborné izolační vlastnosti oceníte při relaxaci nebo při pití čaje či stolování na zemi. Kupte si i typické závěsné dekorace na stěnách. Ty mají na světlém podkladě černě vyobrazené japonské znaky. Přidejte paravány s motivy japonského písma nebo ikebany.
V ložnici inspirované japonským stylem dbejte na jemně ozdobený interiér a nízkou, širokou postel. Zvolte si matrace z přírodních materiálů-futony. Díky přírodním materiálům jako bavlna, konopí, koňské žíně nebo kokos se lépe tvarují a vaše páteř i svaly se v noci lépe uvolní. Futonové výplně jsou navíc vzdušné a dobře izolují. Japonci je pokládají rovnou na podlahu, pokrytou tatami.
Přírodní materiály velice dobře uplatníte na lůžkovinách i koberečcích. Zkuste si nějaké vyrobit nebo ozdobit. Vaše rukodělná práce totiž propůjčuje domu jedinečnou atmosféru. Udržet interiér v kontaktu s venkovní přírodou vám pomohou i rostliny, dřevěné samorosty nebo kameny. Pocity klidu a intimity pak podtrhněte barevným laděním místnosti v tónech zelené, šedé či bílé.
Diskuse na internetu nejsou nijak miniaturní, i když zkušenosti máte různé. „Na futonu už přes rok spíme a je to moc fajn,“ píše čtenářka s přezdívkou Cvalík. Postel její rodině slouží i jako gauč a každodenně jej skládá na konstrukci vlastní výroby. Futonové matrace si koupila domů i čtenářka s přezdívkou Kitty. „Spí se na nich dobře. Dá se vybrat z různě tvrdých matrací, ale určitě vřele doporučuju jít si to osobně na prodejnu vyzkoušet,“ napsala.
Síla japonské ložnice je v naprostém souladu s praktičnosti
Někteří čtenáři zase s futony příliš dobré zážitky nemají. „Prvních pět let se spalo parádně, pak se proležel a buď ještě nějak ztvrdnul nebo mi tak prostě připadal,“ postěžovala si čtenářka Petruška. Doplnila si lůžko o zdravotní matraci, kterou na futon položila. Čtenářka Vlaďka sice futon doma nemá, ale na návštěvě si jej vyzkoušela. „Na mě je to moc tvrdé a při povlíkání jsem si ulomila asi tři nehty, protože je to těžký jak kráva,“ konstatovala rezolutně.Harmonie, jemnost designu a estetika. To jsou základní charakteristiky japonského stylu bydlení, který se prosazuje i v řadě tuzemských interiérů. Chcete se také inspirovat v zemi vycházejícího slunce? Dbejte především na čistotu a kontrast barev. Nechte vyniknout tmavě hnědé barvě dřeva, neutrální šedé barvě kamene a světlé barvě stěn. Čím více přírodních barev, tím lépe.
Pokud se chcete do japonského stylu ponořit na sto procent, dejte každému kousku nábytku svůj účel. Stěny dolaďte tapetami nebo nástěnnými obrázky s přírodní tématikou a nezapomeňte na to, že přeplněný interiér bude působit neohrabaně. Naopak zcela na místě jsou otevřené a vzdušné prostory třeba s přidanou zlatou barvou, znakem hojnosti a bohatství.
